Dissimulation (Larry Mpreg)

39.Díl

/HARRY/

"Liam tady bude ve čtyři," oznamoval jsem Louovi, když jsem se vrátil do kuchyně. "Co to děláš?" Díval jsem se na něj nechápavě. Byl schovaný za závěsem a snažil se nenápadně podívat ven.

"Venku jsou novináři," odpověděl mi sotva slyšitelným zašeptáním. Trochu jsem vykulil oči a šel se podívat, jestli říká pravdu. Bohužel ano. Před mým domem stálo asi šest chlápků s drahými foťáky na krku.

"Nikdy nechápu, jak dokážou zjistit naši adresu." Mluvil tak tiše, že jsem musel natahovat ucho, abych vůbec zachytil, co říká.

"Proč šeptáš?" Neovládnul jsem se a začal se smát.

"Pšššt! Můžou tě slyšet!" Přiložil si prst na rty jako dítě.

"Mám lepší nápad, co by se dalo dělat s tvými rty," zavrčel jsem a otočil si ho za boky k sobě až mi narazil do hrudi. Začal jsem mu polibky zasypávat krk a jeho citlivé místečko pod uchem.

"Hazz, dost... Můžou nás vidět.." Zamumlal ne moc přesvědčivě.

"Hmm," zapředl jsem a pokračoval v činnosti. Zastrčil jsem mu dlaně pod rifle a stiknul mu jeho perfektní zadek.

"Táto Louis!" Křičel z patra náš syn.

"No to si dělá prdel!" Zanadával s pokroucením hlavy Louis, "jdi tam.." Pohlédl na mě štěněcím pohledem.

"Volal Louis, ne Harry." Poznamenal jsem s mazaným úsměvem.

"Až budeme mít další dítě, tak si rozmyslím, jestli budu chtít, aby vědělo že jsem jeho otec." Mumlal si pod vousy a opustil kuchyň.

Přešel jsem k taškám položeným na ostrůvku, abych vybalil nákup. Sotva jsem nahlédnul dovnitř první tašky, tak jsem nevěřícně zalapal po dechu. Z tohoto mám jako udělat oběd? Čtyřikrát chipsy, mražená pizza, dvě zmrzliny, čaj, další mražená pizza, Coca-Cola, hořká čokoláda, bílá čokoláda, pomerančový džus, toastový chleba a tři rajčata. Pak jsem ale narazil na něco, co mě donutilo hlasitě zastonat a plácnout se do čela, čtyři balíčky kondomů. Tak paráda. Co mám teď uvařit? Kondomy na zmrzlině, nebo kondomovou pizzu, nebo kondomy nakládané v čaji.. přísahám, že mě ten chlap dovede do hrobu.

/LOUIS/

Nějakou dobu jsem si hrál s Emmettem u něj v pokoji, než nás Harry volal na oběd. Měli jsme vaječnou omeletu. Bylo mi vyčítáno, že za to můžu já, protože jsem nakoupil jenom blbosti a tohle bylo jediné, co se mu podařilo doma najít a bylo to k jídlu.

Připadal jsem si jako v manželství. Seděli jsme u stolu a dohadovali se o tom, kdo půjde příště nakupovat. Vůbec nevím, proč jsme to řešili, když jsme stejně pořád na cestách a moc často se nesátává, aby jsme chodili nakupovat.

"Nemám co na sebe," poznamenal jsem, když jsem ležel v Harryho ložnici na posteli a civěl do stropu. Během chvilky měl přijít Liam a my by jsme měli vyrazit do Modest!u.

"Pujč si něco mého." Poradil mi Harold.

"A co? Košili se srdíčky? Zářivě žlutý oblek? Flitrový overal? Jeee nebo ten krajkový overal s odhalenými zády." Utahoval jsem si z něj a dětinsky zatleskal. Měl opravdu neobvyklý vkus co se týče módy.

"Hahaha, to bylo vážně vtipný," probodnul mě vražedným pohledem a hodil po mě obyčejné černé tričko s mikinou na zip.

Rychle jsem se převléknul, ve chvíli, kdy jsem si zapínal mikinu se domem rozeznělo zběsilý zvuk zvonku. Tak je ten Liam idiot? Jestli tu ruku z toho zvonku nesundá, tak mu jí urazím.