Dissimulation (Larry Mpreg)

19.Díl

Na našem tour jsme se právě přesunuli do New Yorku kde máme dnes a pozítří koncert. Vytahoval jsem zrovna z auta černou autosedačku s mým synem, když se ozval šílený křik. Rychle jsem auto sedačku vrátil na místo a zavřel dveře. Otočil jsem se a spatřil dav křičích fanynek. Neječely jen na mě, zrovna totiž dorazili i Niall s Louisim, každý ve svém Range Roveru.

Asi nikdy nepochopím, jak ty holky dokážou zjistit kdy a v jakém hotelu budeme. Udělal jsem směrem k nim prosící gesto a naznačil jim, aby si utišily. Niall pochopil o co se snažím a vykročil směrem k nim, aby jim něco řekl ukazujíc na mě. K mému obrovskému překvapení se k němu Louis přidal a snažil se všechny utišit. Když bylo konečně ticho, tak jsem vytáhnul Mettyho a vykročil k hotelu.

Oddechnul jsem si, pořád spal. Jeho zuby už začínají být vidět, takže se to pomalu uklidňuje, ale stále to není ideální, proto jsem za každou minutu jeho spánku a tím pádem mého klidu nesmírně vděčný.

Než jsem se dostal dovnitř, tak jsem se vyfotil s co nejvíce fanynkami, za to jak byly ohleduplně zticha si to zasloužily. Dostal jsem ten největší pokoj i s malinkou kuchyňkou a dětskou postýlku.

"Ahoj, Liame.." usmál jsem se na něj, když jsem mu vstoupil do pokoje. Emmett stále spal, ale Liam měl pokoj jenom přes chodbu, takže stačilo vzít si do kapse chůvičku.

"Ahoj, Harry," oplatil mi úsměv a přestal vytahovat věci z kufru. Nikdy jsem nepochopil jeho potřebu vybaloval. Vždyť to nemá žádný smysl, stejně za pár dní to zase bude dávat zpátky.

"Chtěl jsem tě jen poprosit, jestli by jsi mi nepohlídal Mettyho." Liam byl taková moje pravá ruka. Byl kdykoliv ochotný mi malého pohlídat, možná si tím vynahrazoval, že svého syna moc nevídá.

"Teď?"

"No zhruba za dvě hodinky," pokrčil jsem rameny.

"Harry, promiň, vážně bych strašně rád, ale mám něco dlouho naplánované a nerad bych to rušil," bylo na něm strašně vidět jak ho to mrzí.

"To nevadí. Máš taky právo dělat si co chceš, neměj výčitky," zasmál jsem si ho, "vezmu si ho sebou."

"A kam jdeš?"

"Mám schůzku s potecionální chůvou."

"Chůvou?" Pozvedl nechápavě obočí, "ty chceš Emmettovi sehnat cizí ženskou? Proč pro boha?"

"Protože jsi měl pravdu. Nemůžu na to být sám. Ty a Lou mi strašně pomáháte a já jsem vám za to strašně vděčný, ale máte sami plné ruce práce a své starosti. Potřebuji, aby s ním někdo byl v backstage, nebo když si potřebuji něco zařídit." Vysvětlil jsem mu.

"Nemyslím si, že je to dobrý nápad." Zakroutil pochybovačně hlavou.

"Nemám moc na výběr, Liame."

"Vždyť my ti vždycky všichni ochotně pomůžeme. Omlouvám se, že teď nemůžu, Harry, ale..."

"To není kvůli tobě, plánuji to už dlouho," skočil jsem mu do řeči.

"Mohl by jsi zapojit Louisiho, do budoucna a i teď by mohl Emmetta pohlídat." Řekl to tak rychle, až jsem myslel, že jsem mu špatně rozumněl, nebo spíše jsem v to doufal. Ale vzhledem k tomu jak se bál na mě podívat, mi bylo jasné, že jsem se nepřeslechl.

"Doufám, že tohle nemyslíš vážně." Pronesl jsem varovně.

"Myslím." Přikývnul a konečně se na mě podíval.