Dissimulation (Larry Mpreg)

28.Díl

/HARRY/

Poslední den v San Diegu CA a pak hurá do Los Angeles. To bude naše poslední zastávka v rámci turné po Americe, dál už jenom Evropa. V San Diegu už jsme byli třetí den, využili jsme toho a začali nahrávat naše nové album. Hodně písniček na něj napsal Louis s Liamem a už teď si troufám říct, že to bude skvělé.

"Harry, jdeme s Liamem do bazénu, jdeš s námi?" Strčil Niall do pokoje hlavu.

"Vlastně proč ne.." přikývnul jsem s pokrčením ramen. Venku bylo fakt horko a my jsme strávili téměř celý den nahráváním, zasloužíme si trochu pohody u bazénu. Hlavně má nemoc konečně začala ustupovat, takže by v tom neměl být problém. Strčim jsem Emmetta, který měl na sobě jen plínku, do kočárku, obléknul jsem si plavky a vyšel na chodbu za Niallem.

Liam už seděl venku na jednom z lehátek a čekal na nás. Postavil jsem kočárek pod deštník a trochu s ním houpal, doufal jsem, že by Metty mohl na chviličku usnout.

"Louis a Lottie nepřijdou?" Zeptal se Liam Nialla a já se na něj taky otočil. Jen zakroutil hlavou na znamení ne.

"Vy jste se pohádali, Harry?" Zeptal se tentokrát mě.

"Ne." Pokrčil jsem rameny. "Z ničeho nic se mi začal vyhýbat..." Sklopil jsem pohled k zemi. Když jsme byli v Anglii, tak jsem měl naději, že se něco změnilo. Byl tak pozorný a hodný. Emmett mi strašně chyběl, ale byl jsem Louisimu vděčný, že si ho vzal a nechal mě si odpočinout a vyležet se. Pak taky jak přišel na můj pokoj, hned ten den našeho návratu do Ameriky s tím, že Mettyho uspí.. Byl jsem zaskočený, ale neměl jsem v plánu mu to zakázat.

Mezi námi dvěma už se to asi nezlepší, nebo určitě se to nezlepší natolik, aby jsme obnovili náš vztah, který už je dávno ztracený. Ale pokud má Louis o Emmetta jako o svého syna zájem, tak mu rozhodně bránit nebudu. Byl jsem na něj strašně naštvaný, to je pravda, půl roku dělal, že ten malý neexistuje.. ale možná měl Liam pravdu, třeba jen potřeboval čas a prostor to zpracovat.

Jenže ten večer se taky ukázal naposledy. Za uplynulé dva týdny se mnou nepromluvil ani slovo. Zkoušel jsem s ním nějak navázat konverzaci, aby si nepřipadl vlezlý, nebo že nestojím o to, aby se s Emmem vídal, ale nikdy nespolupracoval. Dokonce jsem mu několikrát nabídnul, že mu malého nechám, pokud s ním chce jít ven a tak, ale pokaždé se na něco vymluvil a rychle zmizel.
Stejně tak na koncertech a v backstage, jako kdybych tam nebyl.

Nerozuměl jsem mu a popravdě byl jsem z toho trochu zklamaný. Možná jsem to mohl čekat a nebýt tak naivní. Ani Lottie nevěděla, co se děje. Chodila za Mettym každý den, během koncertu ho i hlídala, ale neměla ani tušení, co se s Louisim děje. Prý s ní moc nemluví..

"To je zvláštní," poznamenal Niall a vytrhnul mě tím z mých myšlenek.

"Přišlo mi, že se to mezi vámi lepší," přidal se k němu Liam. Neměl jsem jim na to co říct a vlastně jsem se o tom s nimi nechtěl ani bavit. Bylo mi z toho na nic..

"Kluci pohlídali by jste ho prosím na minutu? Skočím si pro pití." Kývnul jsem na Emmetta a pak ukázal na nedaleký bar.

"Jo, jasně." Dostalo se mi sborové odpovědi.

"Chcete něco vzít?" Nabídnul jsem se, ještě než jsem odešel.

"Můžeš pivo," přikývnul Niall a Liam mi naznačil, že si dá taky. Odešel jsem k baru ponořujíc se zpátky do svých myšlenek..

/HARRY - LOS ANGLES/

Chodil jsem po studiu s Emmettem v rukách a debatoval při tom s Niallem, jestli je ta písnička, kterou jsme zrovna nahrávali, dostatečně dobrá. Pořád se mu na ní něco nezdálo, prý zní moc pateticky a má z ní depku. Ještě aby neměl, vždyť jsem jí napsal já a dal jsem do ní všechno, co mě tížilo.