Dissimulation (Larry Mpreg)

84.Díl

/LOUIS/

Přešlapoval jsem v ordinaci Harryho doktora z nohy na nohu. Byl jsem tak nervózní a neschopný se uklidnit. Harold ležel na lehátku a ztěžka popadal dech. Propaloval jsem jeho ošetřujícího pohledem. Díval se na nějaké rentgenové snímky a trvalo mu to neuvěřitelně dlouho.

"Je mi to líto Harry, ale máš oboustraný velmi rozsáhlý zápal plic." Povzdechl si muž v bílém plášti a protřel si čelo.

"Aha," zachraptěl naprosto klidně Harold. Přestal jsem přešlapovat a jenom jsem přeskakoval pohledem mezi tím cizím mužem a mým manželem.

"Budeme si tě tady muset nechat a taky musíme přerušit chemoterapie." Ten doktor vypadal tak ustaraně. Sakra budu se muset podívat na jeho jmenovku, nepamatuji si jeho jméno.

"Dobře." Odpověděl jednoduše Hazz. Byl jsem v šoku z toho, co se právě dělo a hlavně z toho, jak lehce Harry souhlasil, s jeho hospitalizací. Ani po porodu nebyl ochotný zůstat v nemocnici o minutu déle, než bylo nutné.

"Proč budete přerušovat chemo?" Ozval jsem se konečně. Vždyť pro něj je každá ztráta času z jeho léčby drahá.

"Protože jeho tělo je teď velmi slabé. Kdyby jsme mu naložili takový zápřah, jako jsou chemoterapie, nemělo by nejmenší šanci na to, ubránit se tak závážné infekci, jako je zápal plic." Podíval se na mě jako na idiota.

"Sestro, odvezte prosím Harryho na pokoj." Kývnul na nějakou ženu, které jsem si do té doby vůbec nevšimnul.

"Hned za tebou přijdu," ujistil jsem Harolda, když ke mě natahoval jeho zesláblou ruku. Snažil jsem se to doplnit ještě úsměvem, ale moc se mi to nepovedlo. Doktor, Mathias Dornan, jak jsem zjistil, počkal až se zavřou dveře a pokynul mi, abych se posadil.

"Chcete se na něco zeptat, pane Stylesi?" Vybídnul mě, když jsem nic neříkal.

"Vlastně ano. Nerozumím těm přerušeným chemoterapiím, není to pro Harryho naopak zbytečně riskantní?" Mračil jsem se. Mathias se pohodlněji usadil a složil si ruce do klína.

"Naopak by bylo riskantnější, kdyby se v nich pokračovalo. Řeknu vám to velmi zjednodušeně. Leukémie spočívá, dá se říct v onemocnění a přemnožení bílých krvinek. Bílé krvinky jsou žádoucí pro ochranu organismu před infekcemi. Při leukémii jsou tyto krvniky nemocné a tím pádem absolutně nefunkční. Čím více jich člověk má, tím je ohroženější a Harry má zvýšený jejich počet až desetinásobně, než je běžné. Váš manžel trpí k tomu všemu ještě astma, to jsou opravdu zlé kombinace. Šance, že se jeho tělo zvládne ubránit tomu všemu, je.. uhm.. malá." To poslední slovo zašeptal tak tiše, až jsem si nebyl jistý, jestli jsem slyšel dobře.

"Co tím myslíte. To jakože...?" Nechal jsem otázku vyznít do ztracena. Mathias neodpovídal, jen se na mě velmi intenzivně díval. To mi jako odpověď stačilo.

"Ale vždyť.. Harry mi tvrdil, že se to lepší. Že na chemoterapii bude docházet jenom proto, aby byla jistota, že jeho nemoc definitivně mizí." Byl jsem tak zmatený. Harry by mi přeci nelhal.

"Opravdu?" Pozvedl Dornan obočí. "Harryho stav se dosud ani náznakem nezlepšil. Spíše naopak. Rakovina se ošklivě rozšířila a já sám si nedokážu vysvětlil, proč tomu tak je.. Váš manžel je opravdu bojovník, obdivuji ho za to, jak ani přes silné bolesti které má, neztrácí úsměv. Někdy ale bohužel ani chuť bojovat nestačí.." Povzdechl si ztrápeně.

Zůstal jsem na něj oněmněle zírat. Podvědomě jsem tušil, že mi Harold neříká celou pravdu, ale tohle bylo teda kurva velké překvapení. Nemohl jsem pochopit, proč mi lhal.