Britsko-Irská skupina One Direction se na přání fanoušků vrací na scénu. Vztah mezi dvěma z nich je ale více než napjatý, nevědí jak se k sobě chovat a jak se postavit ke každodennímu potkávání. Najdou si k sobě ještě vůbec někdy cestu?
Seděl jsem společně s Niallem a s jedním z mužů od našeho managmentu v jedné postraní soukromé místnosti hotelu. Čekali jsme až dorazí i Louis a Liam, aby jsme mohli začít. Když jsem se vrátil z parku, tak mi přišla sms, aby jsme se sešli tady, protože s námi chtějí něco probrat.
Opřel jsem se loktem o stůl tak jak mi to Emmett na mém klíně dovolil a promnul si čelo. Bylo mi zle. Cítil jsem se strašně unavený, přes to, že byl Metty moc hodný, bolelo mě na hrudníku a v hlavě mi pulzovala šílená bolest.
Konečně jsem slyšel cvaknutí dveří. Vzhlédl jsem, abych viděl jak se Liam posadil naproti Nialla a Louis proti mě.
"Tak fajn, když jsme konečně všichni, tak můžeme začít." Promluvil Marcus, který celé tohle svolal. "Jak určitě víte, tak zítra tady máte jeden koncert a po něm devět dnů volna, než se přesunete do Bostonu," všichni jsme sborově přikývli. Jenom doufám, že nás nezavolal jen kvůli tomu, aby nam připomenul kde všude budeme koncertovat v rámci tour po Americe. "Vím, že je to dost narychlo, ale ozvali se nám pořadatelé Summertime ball, zda by bylo možné, aby jste vystoupili."
"Jo, jasně. Myslím, že s tím nemáme nikdo problém, ne?" Otočil se na nás Liam a čekal, jestli něco namítneme.
"To určitě nemáte, Liame, ale jedná se o pozítří. Museli by jste hned po zítřejším koncertu nastoupit do letadla a vyrazit do Londonu, aby jste to vůbec stihli. Jak už jsem říkal, je to opravdu narychlo." No tak to teda ty vole je na rychlo! "Souhlasili by jste s tím?" Zeptal se nás Marcus a přelét pohled z jednoho na druhého, zastavil se ale u mě, "Harry? Jsi s tím v pohodě? Myslím, že největší právo odmítnout, máš ty."
Přišlo mi až neuvěřitelné, jak byli tihle lidé najednou ohleduplní a všechno s námi konzultovali. Před lety jsme měli doslova na každou částečku našeho života odstavec ve smlouvě. Niall v ní měl dokonce i to, že po dobu trvaní smlouvy bude jeho hlava výhradně blonďaté barvy. Sám pro sebe jsem se nad tím tiše zasmál, jenže tenkrát nám do smíchu moc nebylo, hlavně tedy mě a Louisimu.
"Jo, asi by to neměl být nějaký velký problém," přikývl jsem a věnoval Louisimu nechápavý pohled, když jsem si všimnul, jak se na mě zkoumavě dívá.
*
Všichni jsme se hned po startu našeho soukromého letadla rozmístili všude možně. Pohupoval jsem s Emmettem v náručí ve snaze ho uspat. Tohle bude dost dlouhý let a ještě k tomu ten časový posu.. no.. bude to zkrátka náročné. Nejraději bych si nafackoval, že jsem na Summertime ball kývnul, ale prostě nechci kluky omezovat a nechci aby se všechno podřizovalo mě.
Můj zdravotní stav se během dnešního koncertu ve Philadephii zhoršil, nikomu jsem o tom neřekl, ale bylo mi strašně. Hrudník mě bolel šíleným způsobem a při každé písničce se to zhoršovalo.
Položil jsem konečně spícího Mettyho vedle sebe na gauč a hlasitě si vydechnul. Uvědomil jsem si, že po cestě na letiště mi vlastně Liam dával něco v obálce. Sáhnul jsem pro ní do zadní kapsy mých riflí, abych se podíval co to je. Tichým nadáváním, když mi to nešlo rozlepit, jsem na sebe upoutal Liamovu pozornost. Vypadal docela nervózní.
Konečně jsem se do ní dostal a vytáhnul její obsah. Byla v ní fotka. Fotka Louisiho s Emmettem.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
