Dissimulation (Larry Mpreg)

53.Díl

/LOUIS/

Díval jsem se jak Harry drhne už asi po sté stůl na terase. Dnes měl přijít Freddie. Harry z toho byl strašně nadšený, že se náš vztah lepší, ale zároveň byl dost nesvůj. Navrhoval, že by se zdejchnul, ale to jsem tedy zarazil.

"Už toho nech. Přijede dítě, ne návštěva z hygieny.." Překroutil jsem nad ním očima a sebral mu hadru z ruky. "Jsi nervozní?" Zeptal jsem se ho, když poklepával prsty do desky stolu.

"Ani ne, jen chci aby to bylo v pohodě." Pokrčil rameny.

"Bude to v pohodě a pokud ne, tak to vydrhnutý stůl určitě nezachrání," oznámil jsem mu tento jasný fakt se smíchem.

"Máš pravdu," přiznal nakonec. "Kde je Emmett?"

"Nevím, někde v domě." Zrovna teď mě to nezajímalo, zajímaly mě jen jeho rty. Bylo mi jasné, že jakmile se k němu přiblížím a budu ho chtít políbit, tak zjistím kde Metty je během vteřiny. "Už jsi přemýšlel nad termínem svatby?" Pohrával jsem si prstýnekm na prsteníčku.

"To byla prudká změna tématu," smál se. "Nevím, chtěl by jsi to stihnout před tour?" Zadíval se mi do tváře. Chvíli jsem se zamyslel, bylo by dobré se vzít před. Ale zase turné nám začíná koncem jara, asi by jsme se museli brát tady, aby jsme měli hezké počasí.

"Vlastně jo, chci aby jsme na turné odjeli jako Tomlinsonové," usmál jsem se na něj zářivě. Ta představa se mi líbila snad ještě víc, než by měla.

"Co máš pořád s těmi Tomlinsonovými? Zůstanu Styles a Emmett taky," zarazil mé nadšení okamžitě.

"Cože? Chci aby jsme se jmenovali všichni stejně k čemu to pak je? Rodina má většinou jedno příjmení," protestoval jsem a zároveň se na něj mračil. Upřímně jsem nečekal, že bude proti.

"V tom případě se asi budeš muset jmenovat Styles," rozhodil rukama.

"Tak to ani omylem! Ty by jsi měl mít mé jméno. Navíc Freddie je Tomlinson a já nedovolím, aby zůstal jediný." Začínal jsem být dost naštvaný. To nám ten den tedy začíná fakt skvěle.

"Emmett je zase Styles a já mu jméno měnit nehodlám. Souhlasil jsem, že budeš zapsaný v jeho rodném listu jako otec, ale jméno se mu měnit nebude. Hotovo tečka." Ukončil tuhle, řekl bych plodnou debatu.

"Fajn!" Vyštěknul jsem a odkráčel naštvaně do auta. Vůbec jsem teď neměl náladu Freddieho vidět, nebo ho přivést do této husté atmosféry. Jenže jsem mu to slíbil a nechci ho zklamat. 

*

"Čau, Freddie už je připravený?" Ptal jsem se o dobrých čtyřicet minut později Briany mezi dveřmi. Bez pozdravu nebo odpovědi jen zavolala na Freddieho. Bylo mi to u prdele, pokud se hodlá chovat jako kráva, tak je to její boj. Opravdu jsem ten den neměl náladu se s ním dohadovat.

"Ahoj tati," zjevil se jí a zády s malým batůžkem na zádech. Rychle políbil jeho matku na tvář a šel se mnou do auta. Ty vole příště bych si fakt měl dávat pozor s kým si udělám dítě. Ne že bych měl v plánu spát ještě někdy s někým jiným jak Harrym, ale člověk nikdy neví, že jo.

"Jedeme k tobě?" Ptal se po nějaké době, co jsme vyjeli.

"Jo, chtěl jsi přeci vidět Emmetta," ujišťoval jsem se, že je to v pohodě. Trochu jsem se leknul, že jsem ho špatně pochopil.

"Jojo, chci." Ujistil mě vesele. Cesta přes LA byla katastrofa, nevím kam všichni zrovna v tuhle hodinu jeli, ale bylo to utrpení.
"Tady bydlíš?" Vydechnul překvapeně, když jsme dorazili na místo a on se rozhlížel kolem sebe v údivu.