andREA 2

5

Pomalým krokem vycházím z koupelny. Ještě víc se zachumlám do svetru a nervózně se chytnu za lokty. Doufám, že tohle bylo poslední zvracení dnešního dne. Odmítám si totiž zvykat na to, jak moc se to stalo mou denní rutinou. A posledních pár dní, kdy je Leo pryč, to je ještě horší. Nevím, jestli tomu přispívá ten stres. Na jednu stranu jsem ale ráda, že můžu celý den jen sama proležet u televize a s nikým nemluvit. Že nemusím nikam chodit.
„Jsi bílá jako stěna..." ozve se od balkónových dveří. Pomalu k Evansovi zvednu pohled. Mírně se mračím. „Neslyšela jsem tě klepat..." zašeptám. „To proto, že jsem neklepal..." „Aha... super..." šeptnu. Mírně se pousměje. „Kdy naposledy jsi byla venku...?" „Nevím... občas si otevřu okno..." „Ptám se, kdy jsi byla venku, ne, kdy si otevřeš okno..." „Nemám teď náladu chodit ven," šeptnu. Pomalinku se došourám ke gauči a unaveně se na něj posadím. Hned si na stole však všímám dnešních novin, dnes mě hned zaujmou svou titulkou. Všechny troje noviny ji mají stejnou. „Co to má být?" Natáhnu se hned pro výtisk těch italských. Svatba století: Baiamontes rozšiřují svou moc až k Havajským ostrovům, stojí na titulce. „Nečti to..." řekne Evans ledabyle a pomalým krokem za mnou vykročí. „Politický sňatek Rey Baiamonte a Leonarda Kaluy se řadí mezi jeden z nejlepších tahů jejího otce Daniela, úspěšného podnikatele, investora a majitele společnosti Reatim, který mu nově zajistí vstup na mexický a havajský trh. Bude tak nejvlivnějším mužem, který bude vlastnit a plně ovládat již 7 tržních systémů..." „Nečti to," vytrhne mi to Evans z ruky. Naštvaně se na něj podívám. Ne proto, že bych byla naštvaná na něj. Proto, že jsem naštvaná na tátu. „Těmhle hlodům vážně někdo věří?" Rozčílím se. Evans jen pomalu polkne. Nemusí odpovídat, abych znala odpověď. Táta je v Itálii hodně oblíbený. Nechápu, proč vzdávají holt zločinci. „Kiss Marry Kill Game: Bane, Baiamonte, Kalua...?" Přečtu zhrozeně nadpis dalších novin na stole. Evans je chce hned všechny pobrat, já jsem však rychlejší. Tyhle noviny totiž uvidí moje máma. Má rodina. „Proč do toho sakra tahají Roberta?!" Zvýším hlas víc, než bych si přála. „Chodili jste spolu..." „Jo a tehdy o tom nikdo nepsal..." „Protože je to Bane..." „A? Co s tím jako?" Vyjedu nepříjemně. „Whieovi ani tvému tátovi se ten váš románek nehodil..." „Proč do toho taháš Whieho?" „Protože... jsou rodina?" Povytáhne zmateně obočí. Tváří se, jak kdybych to měla vědět. Pomalu se mu podívám do očí. „Počkej... počkej... o kom tady mluvíš?" „No... o Christianovi a Robertovi přece... Robertův táta je brácha od Any Whie... Christianovy matky..." „Takže... bože můj..." zašeptám a potáhnu se zoufale za vlasy. Najednou mi to zase všechno začne dávat smysl. Proč táta nechtěl, ať se s Robertem stýkám. Proč nechtěl, ať spolu chodíme. Všechno to do sebe tak dokonale zapadá. I když se mi nechce věřit, že by mě tím chtěl táta chránit. Mohl to prostě říct. „Myslel jsem, žes to věděla, když jste spolu spali..." ušklíbne se. Hned ho probodnu pohledem. Na dveře se ozve klepání a tak se raději už neopovažuji cokoliv dalšího říct. Zoufale si jen povzdechnu. „Ano?" Řekne Evans za mě. Do místnosti hned vstoupí mladý snědý kluk. No zas tak mladý nejspíš není. Možná jen o pár let mladší než já. Dle jeho oblečení soudím, že dělá pro Lea. Nikdy jsem ho ale tady neviděla. Možná je nový. „Můžu?" Zeptá se klidným hlubokým hlasem. Evans pomalu přikývne. Noviny ze stolu všechny posbírá a odnáší je ode mě pryč. „Reo, tohle je Dominic... pomůže nám s dnešním programem..." „S dnešním... Leo se ozval, co?" Dojde mi. Čekala jsem, kdy to přijde. Kdy pošle rozkazy, že potřebuje někoho rozptýlit, aby mohl dělat svou práci. Ať už je jakákoliv.
Dominic ke mně rázným krokem dochází a mírně se mi pokloní. Teprve teď zblízka si všímám jeho svalnatých ruk a trochu měním názor na jeho věk. Bude určitě starší než já. „Specializuji se na vaši rodinu Baiamonte... v tomhle Státě nenajdete většího odborníka..." „A to znamená jako co?" Uchechtnu se. Ani jsem neměla ponětí, že někdo takový existuje. „Má práce je vaši rodinu studovat, analyzovat... předvídat další kroky a zajišťovat takovou strategii postupu, abychom se vyhli případným komplikacím či problémům..." odpoví. To mě ale stále zaráží. Vlastně ani nevím, co na to říct. Nevím, jestli jsem tohle měla čekat nebo z toho mám být překvapená a dělat scénu. „A... na co bych měla mluvit s... odborníkem... když v tom sama žiju...?" „Odpoledne zajedeme za Nicem a Lilou..." vloží se do toho Evans. „Proč?" „Pokud mám správné instrukce... tak se nemáte ptát..." odpoví mi Dominic klidně. Překvapeně povytáhnu obočí. Takže jsem měla pravdu. Opravdu Leo potřebuje odvézt pozornost. Myslím, že na to jsem ten nejlepší člověk, kterého by si mohl přát.