andREA 2

55

Rázným krokem vycházím z koupelny a docházím klidně k Leovi, který si pročítá dnešní noviny u stolu. Házím mu do klína oba dva těhotenské testy, které mě přinutil si udělat. Jeden by prý mohl být chybný, tak chtěl, ať si udělám dva různé. Pro jistotu. Pro klid v duši. „Negativní, oba dva," šeptnu naštvaně. Ne proto, že bych byla naštvaná, že to nevyšlo. Leo by mě stejně donutil jít na potrat. Spíš jsem naštvaná na to, že jsem si je opravdu musela dělat. Naštvaně proto odcházím od Lea a postavím se před zrcadlo. Snažím se marně udělat si drdol na hlavě, se zraněnou rukou se mi to ale moc nedaří. Tiše zanadávám. „Jsi zklamaná?" Ptá se mě Leo. Pokus o drdol nakonec vzdávám, ruka mě vůbec neposlouchá. Prohrábnu si proto ledabyle vlasy a zamířím ke dveřím. „Jdu na snídani," řeknu na to jen. „Zlato..." namítá hned Leo. Zastavím se s rukou na klice od dveří a podívám se na něj. „Jdeš taky?" Povytáhnu obočí. Krátce mě sjede pohledem a nakonec se znovu zadívá do novin. „Přijdu za chvíli..." řekne nakonec. Dveře proto otvírám a hned vcházím na chodbu. „Dobré ráno," pozdraví mě sborově Erick s Colem zároveň. Mírně se nad tím ušklíbnu a zamířím hned ke schodům. „Ty máš zase službu?" Podivím se, jakmile se ke mně Erick přidává. „Nate měl službu v noci, budeme se teď střídat v pravidelném režimu..." vysvětlí mi Erick. „Máš nějaké zprávy z domova? Jak probíhá stěhování..." ptám se hned. Opatrně začnu scházet schody. I když mi to už takový problém nedělá, přidržuji se pro jistotu zábradlí. Stále té noze nevěřím. „Všechno už bylo v pořádku předáno, vše už je vyřešené..." odpoví mi. Nad jeho slovy se mírně zarazím, vlastně ani nevím proč. Zastavím se a podívám se mu do očí. Pomalu nechápavě povytáhne obočí. Já vlastně ani nevím, proč se divím. Uhýbám pomalu pohledem a dám se znovu do chůze. Takže je už opravdu hotovo? Opravdu je vše vyřešené, obchod dokonán a všechno proběhlo bez komplikací? Nechce se mi tomu věřit. Tohle přeci opravdu nemohlo vyjít. Mně, holce, která má s tímhle světem nulové zkušenosti. Naprostému benjamínovi, holce, kterou všichni podceňovali. Musí v tom přeci být nějaký háček.
Pomalu docházím k jídelně, zaslechnu však dva hlasy a tak se zastavím. Povzdechnu si. Ben se Samuelem. Lepší kombinaci jsem si pro dnešní ráno nemohla přát. Mám chuť se teď otočit a vrátit se za Leem, mám ale takový hlad. „Přestaň mlít kraviny," slyším Sama odseknout. „Říkám ti, že tam vězní ženy, Same..." stojí si Ben za svým. Pomalu se střetávám s Erickem pohledem. Krátce zadržím dech. „A tys je viděl?" Opáčí Sam okamžitě. „Viděl jsi aspoň jednu z nich, když tvrdíš něco takového?" „Ne. Ale zjistil jsem, že-" „Tak bys měl držet hubu. Já na rozdíl od tebe viděl, co tam mají. A nic takového to fakt není..." odsekává Samuel naštvaně. „Proč ji bráníš? Sám ji nemáš rád..." „Protože tohle je vážný obvinění, Bene... tohle není prdel. Za chvíli to bude Leova žena a tyhle kecy tě můžou stát taky život..." „Zaplatila ti? Co ti slíbili za to, že budeš mlčet?" Štěká Ben rozčíleně. Samuel se však zasměje. „Ty jsi fakt přišel o rozum..." uchechtne se Sam znovu. „Tak proč tolik tajností, proč mi nikdo neřekne, co tam vlastně je?" „Protože to není tvoje věc. Nemám ji rád a nikdy jsem ani neměl. Leo si ji ale z nějakého důvodu vybral a my to musíme respektovat a držet při sobě. To by táta chtěl..." „A chtěl by taky, abychom prodávali lidi?" Ptá se Ben důrazně. „Co to zase meleš?" „Proč mi prostě pro jednou nemůžeš věřit?" „Protože věřím vlastním očím, Benjamíne. Pomáhal jsem jí to stěhovat. Proč si asi myslíš, že jsem tam jel, z lásky k ní?" Vyjede na něj Sam mírně. „Vážně se někdy chováš jak nevyspělý děcko... ta holka se poprvé v životě snaží o byznys a ty se jí do toho takhle sereš..." „Tak proč nikdo prostě nepřiznáte, co tam je?" „Protože jsme kurva v Itálii. A ty věci tam, do hajzlu, patří italský armádě," procedí Sam naštvaně mezi zuby. „Tak už drž klapačku a žer," štěkne po něm. Z hluboka se dlouze nadechnu. V životě by mě nenapadlo, že mě Samuel bude tak zarytě bránit, hlavně po tom, co se včera dozvěděl pravdu. Čekala bych, že mi to dá sežrat. Čekala bych, že mě v tom pořádně vymáchá. Erick se mírně pousměje a ukáže mi zdvižený palec. On ale nejspíš neví, že Sam to ví a netuší tak, jakou katastrofou mohl tento rozhovor skončit.
Pomalu vycházím zpoza rohu a mírně si zívnu. Jakmile oba dva zahlédnu, pomalu se zastavím. Povzdechnu si a protočím očima, jak kdybych nevěděla, že tady ti dva sedí. Nakonec však docházím ke stolu a tiše, beze slova, se posadím vedle Bena. Všímám si, že dnešní snídaně je nejspíš samoobsluha. Veškeré jídlo je přichystáno uprostřed stolu a služky zde nejsou žádné. Nad tím si povzdechnu znovu. Natáhnu se proto tiše pro sklenici a poté si opatrně jednou rukou nalévám pomerančový džus. „Špatná noc?" Ptá se Sam hned s mírným úšklebkem. „Hmm," odpovím jen a natahuji se pro opečený chléb a máslo. Přemýšlím však, jak si ho jednou rukou pořádně namazat. „Och, bože, Leo, ano..." napodobí Sam moje vzdychy, Ben se nad tím hned pobaveně ušklíbne. Já ho však okamžitě probodávám pohledem a zamračím se. „Takhle při sexu nezním," namítám hned. „Moje zkušenost říká něco jiného," mrkne na mě. „Mohl bys mě aspoň jeden den nesrat?" Štěknu na něj. „Podívám se do kalendáře a dám ti vědět," ušklíbne se na mě. Naštvaně si nožem nabírám kus másla a snažím se ho rozmazat po chlebu. Rukou se sice snažím si ho přidržet, moc mi to ale nejde. Pořád mi z ruky vyklouzává. „Prosím tě dej to sem..." bere mi to Sam z ruky a chléb mi ihned máslem namaže. „Zvládnu to," namítnu hned. On se ale uchechtne. „To tak. Prostě se smiř, že budeš do konce života levá a tvůj skvělej švagřík Samuel ti bude pomáhat," usměje se na mě. Nad tím se hned otřepu. „Jen si to představím a chce se mi zas zvracet..." šeptnu si. „To je z těhotenství, holka, ne ze mě..." háže mi Sam chléb znovu na talíř. Hned ho probodnu pohledem. „Nejsem těhotná," odseknu hned. „Ale měla bys být. Tak na tom při nejhorším na svatební cestě hezky zapracuj, jestli tenhle svět něco potřebuje, tak je to křížence vás dvou, pošuků..." mluví Sam vážně. Tohle už vzdávám. Hlasitě si povzdechnu a beru chléb do ruky. „Leo by jí těhotenství nedovolil..." ozve se poprvé Ben. Mluví tiše a svůj pohled směřuje spíš ke svému talíři. Já se však raději dávám do jídla. Na tohle už nemám sílu. „Tak je idiot?" Ptá se Sam zamračeně a hned si pusu zacpává kouskem pomeranče. „Proč se furt sereš do věcí, do kterých ti nic není?" Ozývá se Leův hlas od dveří. Pomalu za námi dochází a nakonec si ke stolu sedá vedle Sama, naproti mně. „Protože vás v noci zas slyšel celej barák," zahuhlá Sam s plnou pusou. „Závidíš, protože to Nicole neumíš udělat tak dobře?" Povytáhne Leo obočí. Ben si mírně odkašle. „A já že se chovám jak nevyspělý děcko..." zašeptá si pro sebe. Nad tím se mírně usměju. Pokládám rozjezený chléb na talíř a napiju se znovu džusu. „Myslím to ale vážně. Kdyby tady byl otec, chtěl by vidět pozitivní těhotenský test nejpozději po líbánkách," ušklíbne se Sam. Nad tím se mírně zarazím. Říká to jen tak nebo to tak doopravdy u nich fungovalo? „Otec tady ale není. Takže se tím nemusíš trápit," odbyde ho hned Leo. Svůj chléb pomalu dojídám a Leo mi ihned pokládá na talíř další, již namazaný. Překvapeně se na něj podívám. Střetneme se pohledem a on se na mě krátce usmívá. Hned ale zase uhýbá pohledem. „I tak bych ocenil, kdybych se mohl v noci vyspat..." zamumlá si Sam pro sebe. „Chceš špunty do uší?" Povytáhne Leo obočí a podívá se na něj. „Kvůli tvému komfortu svou ženu zanedbávat nebudu..." dodává. „Nechcete zvolit lepší téma ke snídani?" Povytáhnu obočí. Oba dva najednou ztichnou a já si tak díky tomu teprve teď uvědomím, že v místnosti celou tu dobu hraje poklidná klavírní hudba. To mě trošku překvapí. „Už mě z vás bolí hlava..." zašeptám tiše. Prohrábnu si pomalu vlasy a z hluboka se nadechnu. Krátce se za ně potáhnu. „Dobré ráno," ozývá se Ari od dveří a hned za námi ke stolu dochází. „Držíte tichou domácnost?" Ptá se hned a pomalu se usadí do čela stolu. „Já mám zakázáno mluvit," zahuhlá Sam. Hned ho znovu probodávám pohledem. „Tak nemluv," šeptnu hned. „Dáš si džus?" Ptá se Leo hned. „Ne, díky... půjdu si za chvíli udělat kávu..." šeptne Ari klidně. Ben ji hned zase probodává pohledem. „Co je? To už mi zakážeš i kávu?" Štěkne hned. „Nic jsem neřekl..." brání se Ben. „Máma ještě nevstala?" Ptá se Ari dál. „Nech ji spát. Aspoň je klid..." zašeptá Sam. „Jak dlouho už je v tomhle stavu?" Zeptám se. Leo s Ari ke mně hned zvedají pohled, Sam povytáhne obočí. Všichni mlčí. Jak kdybych začala téma, o kterém se tady nemluví. „Nebo všichni budeme předstírat, že problém nemá?" Povytáhnu obočí. „Že to říkáš zrovna ty," uchechtne se Ben mírně. „Říkám to právě proto, že o tom něco vím... a taky vím, jak těžký je se z toho dostat..." podívám se na něj vážně, Ben však protáčí očima. Sam se mírně zamračí a hned na nás ukáže. „Co jste si vy dva provedli?" Ptá se hned. „Já jemu nic," odseknu mírně. „Ty mě nic?" Štěkne Ben a podívá se mi do očí. „Konečně ses na mě aspoň podíval," štěknu na něj zpátky. „Mě totiž coury nezajímaj, víš?" Sykne zpátky. „Hej, zase klid, jo?" Řekne Leo důrazněji. „Za dva dny máme první zastávku tour, do té doby musíte vy dva k sobě najít cestu..." dodává přísněji. Jak kdyby to byl právě Ben, se kterým bych měla vypadat zaláskovaně. „Na nějaký stupidní tour ti seru..." štěkne Ben k němu. „No tak podívej, chlapečku. Spolkneš svoje hloupý ego, začneš se konečně chovat jak chlap a na tu oslavu naklušeš poslušnej jak můj čokl," štěkne Sam rozčíleně. „Nebudu veřejně podporovat vrahy a pašeráky," štěkne Ben zpátky k němu. „Znáš Lea celej život, ale najednou ti vadí, čím se živí?" Povytáhne Ari obočí. „Nemyslím jeho," štěkne znovu. Probodávám ho pohledem. „Jak chceš," řekne Leo klidně. Sahá pomalu pro telefon a v klidu na něm něco naťukává. Nakonec ho strká Benovi do ruky. „Co to je?" Ptá se. „Jen si to přečti," kývne Leo k telefonu. Ben je chvíli z ticha, pak se ale nevěřícně uchechtne. „Chcete mě žalovat?" Podiví se nevěřícně. „Když to bude potřeba, tak tě uklidím tak, abys už takhle mluvit nemohl..." „Kluci, no tak... vždyť jste bratři..." namítne Ari zoufale. „Přesně tak, Ariadno, jsou to bratři. A náš Beníto si pořád musí vykládat ty svoje pohádky..." štěkne Sam naštvaně. „Protože nikdo tady nechápe, koho si pouštíme do rodiny... i já byl slepej. Až do doby, než všechno obrátila proti mně..." „Už zase začínáš s tímhle?" Štěknu k němu. „Víš, že jako jedinej tady mluvím pravdu," odsekne mi. „O co tady jde?" Ptá se Ari nechápavě. „Vyspali jsme se spolu," štěkne Ben k ní. „Takže to hodláš prezentovat takhle?" Povytáhnu obočí. „Prezentuju to tak, jak to bylo. To ty jsi připosraná z Leonarda a celý jsi to otočila..." „Jasně, protože tohle si chce člověk vymýšlet..." uchechtnu se mírně a pokroutím hlavou. „Zapomněl jsi snad, že už jsem jednou znásilněná byla? Málem jsem to tehdy nepřežila..." „Vím jen to, co jsi mi řekla. Bůh ví, kde je pravda, jestli sis toho fracka s Dantem neudělala na truc..." štěkne. Prudce sahám po své skleničce džusu a hned mu ji chrstnu do obličeje. Leo se prudce zvedá a stůl rychle obchází. Dává rychle Benovi pěstí. „Leo! Přestaň!" Zakřičí Ari okamžitě a prudce se zvedá, aby je od sebe odtáhla, Leo však hned o několik kroků ustoupí. Ihned si kontroluje své klouby, aby na nich neměl žádné odřeniny. Ben se na něj naštvaně podívá. „Omluv se jí," štěkne Leo rozčíleně a prstem na mě hned ukáže. Tiše si povzdechnu a od stolu se zvedám. „Tohle je absurdní..." šeptnu a chci odejít. „Nikam nejdeš, dokud se ti ten kretén neomluví!" Zakřičí Leo rozčíleně. A tak se v chůzi zastavím. Poznávám totiž, že v této náladě by mohl být nebezpečný. „Nemyslíte, že už to trošku přeháníte?" Rozhodí Ari rukama. „Nepleť se do toho, Ari... tohle je věc chlapů..." radí ji Sam. Ta se nevěřícně uchechtne. „Jasně... jako vždycky..." urazí se. Zoufale si povzdechnu. „Omluv se jí," opakuje Leo přísně. Ben se mu dlouze dívá do očí. Nakonec se však z hluboka nadechne. „Nesnaž se hrát si na tátu... nikdy jím nebudeš..." šeptne Ben ublíženě a rychle z místnosti odchází. „Benjamíne...!" Zvýší Leo hlas. Samuel se však zvedá a pokládá Leovi ruku na rameno. „Vyřeším to," řekne klidně a za Benem se hned vydává.