EXISTENCE | jjk x kth ✔

33

Už podruhé spolu byli v rychlém občerstvení.

A zatímco Jungkook čekal na Taehyunga, až přijde s jídlem, v duchu se snažil rozmýšlet nad tím, co mu povědět. 

Všechno se to v něm totiž bouřilo. V klepajících se rukou sotva udržel kelímek s colou a oči mu neustále těkaly po přeplněné místnosti. Bál se, že si ho někdo všimne a zpozoruje, že není úplně v pořádku. A tak jediné, co si přál bylo být ve svém pokoji schovaný pod peřinou jako malé dítě, co má strach z bubáků.

"Říkal jsem, že jíst nechci," namítl Jungkook, když i jemu Taehyung donesl nugetky a hranolky. Sice na jeho tácu toho bylo poměrně o dost víc, Jungkook však neměl na jídlo ani pomyšlení.

"Jen si dej."

Jungkook chtěl znovu namítnout, že o jídlo nemá zájem, ale Taehyung jej předběhl.

"Uvědomuješ si vůbec, že v posledních dnech skoro vůbec nejíš?"

Jungkook se málem neudržel a řekl, že to nejsou jen poslední dny, ale že občasné nechutenství se s ním táhne už delší dobu, ale naštěstí si včas uvědomil své myšlenky, a zůstal mlčet. Místo protestu tak vzal do rukou hranolky a beze slov se do nich pustil.

"Super. Zdá se, že tohle jsme si teda vysvětlili. Teď ta další věc."

"Proč to chceš vůbec vědět?" zeptal se Jungkook. Nechápal, proč se Taehyung tak moc dožaduje odpovědí. Nechápal to a Jungkookovi tahle nevědomost nijak nepomáhala.

"Neviděl ses," zamumlal Taehyung. 

"Neviděl ses v tu chvíli, kdy se tam objevil a promluvil na tebe."

"Nečekal jsem to," odpověděl Jungkook popravdě. 

Jak by taky mohl? Vyhýbal se všem dost dlouhou dobu.

"Býval to jeden z mých nejlepších přátel, dokud nepochopil, stejně jako všichni ostatní, že jsem k ničemu a nemá cenu se se mnou zahazovat."

"Mluvíš o sobě hrozně."

Jungkook jen pokrčil rameny. Říkal pravdu.

"Řekli ti to oni?" zeptal se Taehyung vzápětí. "Že jsi k ničemu a nemá cenu se s tebou zahazovat?"

"Nemuseli mi nic říkat."

"A co když ses spletl? Napadlo tě to vůbec?"

"Nespletl. Udělal jsem to nejlepší pro ně, ale i pro mě. Nemohl jsem být s lidmi, co se na mě dívali skrz prsty."

"A on taky?"

Přikývl.

"Hoseok taky."

*

Nevím, jak teď budu přidávat nové díly. Necítím se příliš dobře. Doufám, že to vydržíte a počkáte. Budu se snažit, aby to nebylo moc dlouho.
❤