EXISTENCE | jjk x kth ✔

5

Vzbudil se později než obvykle. 

U postele se mu válel prázdný kyblíček od zmrzliny se lžičkou v něm a to mu taky vše vysvětlovalo. Obzvlášť to, proč mu není příliš dobře, jelikož ho po tom půl kilu zmrzliny bolí břicho.

Promnul si ještě rozespalé oči a zamířil do koupelny, kde si dal sprchu, aby se probral co nejefektivněji. Pak přemýšlel nad tím, jestli má vůbec cenu se najíst, protože při té představě mu bylo zase o něco hůř, ale jeho žaludek i tak volal po nějaké snídani, a on se proto nakonec přece jen vydal do kuchyně.

Rozhodl se však jen pro opečené tousty s bylinkovým máslem a černý čaj.

"Vypadáš strašně."

Jungkook zvedl svůj pohled na další osobu, co se objevila v kuchyni. 

Taehyung. Kdo jiný, samozřejmě.

"Nestarej se," odsekl Jungkook. 

"Dělám snad něco takového?" Nadzvedl Taehyung obočí. "Akorát tě upozorňuju na fakt, že by ses po nocích neměl cpát a už vůbec ne čokoládovou zmrzlinou."

Jungkook se uchechtl.

"Jasně." Protočil oči. "Říká ten, co chtěl taky."

Ticho.

"Takže hádám, že jsi naštvaný, že jsem se nerozdělil. Bože, jsi směšnej. Kolik, že ti je? Deset?"

Samozřejmě, že věděl, jak je Taehyung starý. Jen se k němu podle toho odmítal chovat. Chtěl, aby moc dobře věděl, že on ho tu nechce a ani jeho tátu, že by byl jednoduše mnohem spokojenější bez nich a kdyby svou mamku neměl tak rád, nechodil by okolo horké kaše a řekl to zpříma do očí i jim. Ale... To prostě nejde. Kvůli ní. 

"Možná by si mohl víc přemýšlet nad tím co říkáš," řekl však Taehyung naprosto vážně. "Nemysli si, že jsem blbej a nevidím, jak ti tu vadíme. No pokud ti to ještě nedošlo, ty s tím nic neuděláš. Proto přestaň fňukat a kopat kolem sebe a smiř se s tím, protože takhle to teď bude a je jen tvá smůla, pokud jsi natolik sobeckej a rozmazlenej, že to nedokážeš pochopit."

Jungkook se zprudka postavil ze židle, přičemž Taehyunga propaloval nenávistným pohledem. Chtěl na něj zařvat spoustu nepěkných slov a svým způsobem se i bránit, ale věděl, že jeho hlasivky a ani on by ten nával emocí nezvládly, a proto co nejrychleji utekl do svého pokoje, zadržujíc vzlyky deroucí se mu z hrdla.