Svatba.
Nemohl tomu uvěřit. Prostě nemohl.
Akorát se totiž ujistil, že jeho domněnky byly správné. Že matka jeho tátu podváděla. Vždyť, kdo by se jinak vdával po dvou měsících známosti? A v jejich věku. No kdo?
Nezdálo se však, že by se tím někdo jiný kromě něj zabýval. Všichni se akorát strašně moc těšili a nadcházející svatba se stala středobodem jejich vesmíru.
Bylo mu z toho všeho špatně. Ne že by tedy jeho mamce štěstí nepřál, to ne, jen... Jen se mu nelíbilo, za jakých okolností k tomu došlo a co tomu předcházelo. Z jeho pohledu to jednoduše nebylo správné, přesto se na své okolí usmíval, aby nikomu radost nezkazil.
Jediný člověk, kterému se mohl svěřit, byl Jimin.
"Nevíš, co za tím mohlo být, Kookie."
"To je pravda," uznal. "Ale i tak... Mám z toho špatný pocit."
"Chceš se sejít?" zeptal se.
"A šlo by to?" ptal se Kookie s nadějí.
"Jinak bych to přece nenavrhoval." Krátce se zasmál a Jungkook společně s ním. Po dlouhé době upřímně.
Dohodli se pak, že navečer za ním zajde a o všem si promluví. Jungkook se nemohl dočkat. Věděl, že mu bude líp a potřeboval to.
"Mami, jdu za Jiminem," oznámil jí. "A možná se trochu zdržím. Je to v pohodě?"
"Jen jdi," usmála se na něj. "Akorát mi dej vědět, že jsi v pořádku, ano?"
![](https://img.wattpad.com/cover/74447711-288-k631866.jpg)
ČTEŠ
EXISTENCE | jjk x kth ✔
FanficJungkook kdysi dávno míval naprosto všechno. V jednu chvíli však mnohé ztratil. Ztratil a v další moment zase získal víc, než potřeboval. Nečekaně. A aniž by chtěl.