Jeho papír zmizel. Nebyl nikde k nalezení. Jungkook se díval snad úplně všude, kde mohl, ale jako by zmizel z povrchu zemského. A když jej napadla myšlenka, že mu ho mohl někdo vzít, tak zpanikařil a pohltil jej okamžitý strach.
Vždycky si totiž dával pozor, když za ním přišel lékař nebo některá ze sester. Vždycky. Byl obezřetný. A proto nechápal, že by mu něco takového mohlo uniknout. Nebo že by si skutečně nevšiml, jak mu někdo bere jednu z jeho momentálně nejdůležitějších věcí?
Bál se tak toho, že se teď kdokoli z tohoto místa mohl dozvědět o jeho tehdy. Všechna ta důležitá tehdy, která si napsal jen a jen pro sebe, ne pro oči druhých. Přišel si až moc odhalený. Protože představa, že je teď má v rukou cizí člověk, ho děsila.
Začal tak obratem pátrat v paměti, vybavoval si všechny, kteří za ním od včerejška byli, jelikož naposledy si je četl předchozí den ráno před snídaní.
A pak.
Pak jej to trklo.
Taehyung.
Ano.
Byl tu Taehyung.
Najednou mu to dávalo smysl. Protože se včera necítil dobře zrovna dobře, dokud však nepřišel. A potom se nechal až moc lehce rozptýlit a jestliže Taehyung přišel s tím, že mu ten papír vezme, tak mu ho taky bez problému vzít mohl. Na druhou stranu se mu nechtělo uvěřit, že by mu něco takového Taehyung udělal, i přestože věděl, co všechna ta slova na papíře pro něj znamenají a že i když se díky nim necítí nejlíp a pronásledují ho jako temné stíny minulosti, tak mu zároveň pomáhají si uvědomit skutečnost.
Potřeboval se proto ujistit, co nejrychleji, jinak nebude mít klid, avšak bez fungujícího mobilu si musel požádat o hovor z pevné linky a jen doufal, že mu ho dovolí.
Ale nestalo se tak.
Ta panika ho vzápětí pohltila znovu.
Co má jako dělat?
Lehl si zpět do postele a stočil se do malého klubíčka.
Bez toho jednoho hloupého listu papíru si najednou přišel tak prázdný. Jako kdyby ho kus jeho samotného chyběl. Jako kdyby něco důležitého zmizelo. Byl to divný pocit. A on nevěděl, jak s ním naložit. Vyvolávalo to v něm úzkost.
V tu chvíli byl bezradný.

ČTEŠ
EXISTENCE | jjk x kth ✔
FanfictionJungkook kdysi dávno míval naprosto všechno. V jednu chvíli však mnohé ztratil. Ztratil a v další moment zase získal víc, než potřeboval. Nečekaně. A aniž by chtěl.