Roman & já

První den

Crrr...crr....
Zvoní mi budík, musím letět do své nové práce. Rychle na sebe hodím džíny a černou halenu. Obuju černé converse a vyběhnu ze dveří. Doběhla jsem na urgent.
Petra: Dobrý den, co potřebujete?
Já: Jsem doktorka Natalya Orlovská
P: Vy jste ta nová posila?
Já: Ano!
P: Dobře, dovedu vás za primářem
U Bojana:
Já: Dobrý den
B: Dobrý, posaďte se!
Já: Šla jsem probrat, že bych už dneska nastoupila
B: Dobře, jak píšete jste už po atestaci?
Já: Ano
B: Dobře, můžete dnes nastoupit, pojďte provedu vás tady
Došli jsme na lekarak.
B: Tak tohle je lékařák. A to je David, Roman a Mery (Mery seděla Davidovi na klíně)
Podali jsme si ruce a můj pohled s tím Romanovým se proťal. Odtrhla jsem se a šli jsme dál.
B:Tak tohle je příjem. A tohle je sestra Petra, Mery je vrchní, ale je i neurochirurg a traumatolog, ale Petra to dělá za ní aby se mohla věnovat doktorske práci. Tohle je Lucka, Vali a Viktor.
Se vsema jsme si začala hned tykat až na primáře a Romana, protože jsem o nich hodně slyšela, jinak jsou všichni moc milí.
Na JIP:
B: JIP(stáli za oknem😂 na JIP), támhle je můj syn Maty a pediatrička Vlčková.
Pak jsme si prošli sály a ostatní části urgentu. Je to moc příjemné prostředí. Byla jsem už převlečená, ale neměla jsem žádný případ, tak jsem šla do bufetu na kafe.
Já: To si kupujete suchý rohlíky?
Roman: No, je to nejrychlejší a nejlepší(usmál se)
Já: Máte tady místo?
Roman: Jak vidíte!
Pak jsem si dopila kafe a šla jsem na příjem kdyby přijel nějaký případ. Ten doktor mi přišel hrozně uzavřený jakoby se mnou bál navázat kontakt.
P: Natalye, vezou nám pád z lešení
Já: Dobře
P: Je to tady...
Sť: Muž 20 let pád z lešení asi ze 3 metrů, viditelné pohmožděniny žeber, otevřená fraktura fibuly a lehká komutace.
P: Dobře, Doktorka Orlovská a...
Ma: Jdu s ní....
P: Dobře a doktor Bojan box 3
Na boxu:
Já: Není stabilní,  kolísá... defibrilátor
Nabíjím na 200...udstupte...bum. ..
Ma: Už je to lepší, intubujeme
Já: Můžu?
Ma: Jasně!
Úspěšně jsem ho zaintubovala.
Já: Potřebujeme celotělové CT, uděláme pak ultrazvuk
Po chvíli :
Ma: Má hnutý obratel, kromě té fraktury fibuly
Já: Udělám ještě UZ... je v pořádku jen má pohmožděná žebra, žadná volná tekutina, můžeme na sál, sežeňte Romana
V umývárnách:
Ma: Skvěle, vypadá to, že to s vámi půjde
Já: Dík  (usmála jsem se)
Ma: Natalya a ke všemu Orlovska to není asi úplně český co?
Já: Nene, jsem z Ruska v ČR jsem od 13 let
Ma: Roman je taky z Ruska
Já: Všimla jsem si... zdá se mi, že se mu se mnou nechelo moc navázat kontakt
Ma: On už takový je, něco si v Rusku prožil, ale ani já o tom moc nevím
Já: Aha
Začalo mi vrtat hlavou, co tam asi mohl prožít, že je tak hrozně protivný.
V tom přišel:
R: Tak co tu máme?
Já: Hnutý obratel a otevřená fraktura fibuly
R: Dobře, můžete se jít připravit umyju se a jdeme na to.
R: Tak jak budeme postupovat
Já : Ten obratel bych zafixovala a zkontrovala průstup míchy
R: Dobře, to půjde.
Podíval se na mě, ale když viděl, ze jsme navázali oční kontakt podíval se zpět na pacienta.
Je opravdu skvělý neurochirurg s Matym jsme mu asistovali a pak odešel a my jsme udělali nohu.
Seděla jsem na lekaraku a přihlížela si rentgen toho chlapa, vypadá to docela dobře, ale nic není 100%.
Pak přišel Roman.
Já: Chcete vidět rentgen?
R: Ok...
R: Vypadá to slibně
Já: Skvělá práce. ..
R: Jo, běžný zákrok...
Tolik mě sere, že bere všechno tak samozřejmě .
Po službě mě všichni pozvali do nonstopáče a seznámili jsme se