Roman & já

Na co koukáš?

Od doby, co Roman vyhrál tu cenu, jsme dost známí teda spíš Roman, ale i já.
Sedím jako vždy na urgentu a posílám jako pověřená osoba výplaty.
Šla jsem podle abecedy, poslala jsem sobě a pak přišel Roman. Stál vedle mě
R: Znáš heslo ne?
Já: Jo, ale k tomu abych ti poslala výplatu, nepotřebuju heslo
R: Jo to vím, jen se chci podívat kolik tam je
Zdálo se mi divný proč se třeba nekoukne na mobilu, ale nic jsem neříkala a přihlásila ho.
Nad částkou jsem se podivila.
Já: Co?
R: Tyvole...
Bylo tam několik statisíců korun skoro milion
Já: Počkej to bude nějaká chyba
Obnovila jsem stránku.
Bylo to tam pořád.
Já: To není možný
Pak nám oboum došlo, že to je za výzkum.
Usmálí jsme se.
Vyskočila jsem že židle a obejmula ho.
Všichni na nás koukali tak jsem si zase sedla a posílala dál výplaty podle instrukcí.
Bulvár se o nás nezajímá, protože nemá, co by napsal.
Píšou jenom krásné články. Třeba: Neurochirurg roku Roman Vilkin a jeho manželka kardiochirurg Natalya Vilkin se brzy stanou rodiči.
Neurochirurg Roman Vilkin(39) a jeho manželka Natalya(29) jsou jak je známo a nelze to popřít, nějakou tu chvíli v očekávání. Natalya se chystá přivést na svět jejich prvního potomka, po 2 letech manželství, nejdéle do 2 měsíců
Natalyina statečnost se prokázala krátce po svatbě když z hořící chaty zachránila dítě a sama byla ohrožena na živitě. Rok po té se stala obětí vydírání na jejím manželi s byla několik dní vězněna v budově, která se následně zřítila. Teď se u nich drží několik měsíců štěstí. Moc jim přejeme aby bylo miminko zdravé.
Pohlaví miminka slavná dvojice ví, ale neuvedla ho. My si, ale myslíme, že čekají chlapečka, protože je Natalya stejně krásná.

Tak to je od nich hezké, ale asi je po porodu sklameme no holt.
Do této míry mi bulvár nevadí, protože to je držené na uzdě a nepíšou například: Roman Vilkin a jeho manželka se chvíli před porodem rozvádějí nebo že se máme nějak dobře na lékaře a tak. Roman se o mně už sice nebál, ale čím blíž bylo k porodu tím víc byl nervóznější. Já jsem celkem v klidu, ono by to asi nebylo úplně dobře kdybych se stresovala.
No ta Romanova nervozita se ještě víc potvrdila jednou v práci.
Nemohla jsem ho najít a pak jsem ho našla jak sedí na gauči. Viděla jsem ho přes sklo jak se divně tváří a matně slyšela vzdechy.
Panebože on se dívá na porno?!
Zeptala jsem se sama sebe
Nevěděla jsem jestli tam mám jít, ale nakonec....
Otevřela jsem dveře. Hned jak uslyšel dveře to stopnul.
Já: Všude tě hledám a ty jsi zatím tady zalezlý
R: Nojo...
Já: A na co se díváš?
R: To je jedno
Já: Ne ukaž mi to, zajímá mě to
R: Ale ty se mi budeš smát
Já: Aha... To je jedno
Otočil počítač
Já: Se díváš na porod?
S tou větou jsem si oddechla.
R: Emm... Jo, chci vidět jak to vypadá a tak
Já: Tak si spolu sedneme a já ti to vysvětlím, jsi prosimtě víc nervózní než já
Sedli jsme si vedle sebe a začala jsem mu to vysvětlovat.
Já: Tak každý porod je jiný... Může začít kontrakcema nebo odtokem plodové vody.
R: Jo jasný a když ta voda neodejde sama musí jí píchnout
Já: Jo, přesně tak
Přijde mi najednou tak jemný a zranitelný.
Já: Tak pak je několik hodin kontrakcí a tak
R: Kolik tak vím že je to různý
Já: No prvorodička tak 10+ a druho někdy míň, no a pak když je branka 10 cm jde se rodit
R: Fajn úplně jsi mě uklidnila
Já: Hele to já mám být nervózní... Necháme to plynout úplně volně
R: Dobře, jsi úžasná, fakt úžasná, miláčku
Já: Mmm... Ty taky lásko
Políbili jsme se... Několikrát...
Dlouze...
M: Nataly jsi... Uups, pardon
Já: To je v pohodě co se děje?
M: Vyšetřím tě, jenom prohmatám bříško
Já: Dobře
R: Ty jsi umíš vybrat chvíli?
M: Já vím, vzpomeň si kolikrát si nás vyrušil s Davidem 😂
R: Už mlčím
Lehla jsem si na gauč a skrčila nohy.
Já: Co se tak tváříš?
M: Nic to je běžná prohlídka...
Já: Docela už cítím hlavičku dole a kopance míň
M: To je úplně v pořádku... Malá tam má málo místa, tak se nemůže moc hýbat, ale máš to břicho nějak tvrdý
Já: To poslední týden...
M: Tak fajn... Nic to neznamená, ale měla byses víc šetřit, ale to ti říkat nemusím... No nic tak letím a zatím, jo a všichni jdou do Nonstopu tak tam naše hvězdy nesmí chybět
Já: Fajn budeme tam
Mery odešla a já se prosebně podívala na Romana, protože se tvářil, že není moc nakloněn tomu abych šla 2 měsíce před porodem do hospody
R: Tak dobře, ale jen na chvíli
Já: Jsi nejlepší!
R: Já vím, ale konkuruješ mi
Líbali jsme se, ale pak už jsem musela jít zpět na příjem.
Seděla jsem tam a přemýšlela nad Romanem. Je to tak úžasný chlap, že jsem si skoro 100% jistá, že budr skvělý táta a Nelly pro něj bude všichno.
Asi jsem se v duchu usmívala a usmála jsem se i ve skutečnosti.
L: Ehmm...
Já: Co? Případ?
L: Ty jsi úplně mimo!
Já: No asi jo
L: Podrobnosti?
Já: No v mojim stavu se toho moc stát nemohlo
M: Nechytala jsem je jak se líbají na lekaraku
Přišla Mery a hodila přede mě nějaké papíry.
Já: No co jsme manželé a jsem těhotná, takže se o mně hezky stará
R: To takhle bylo i před tím!
Já: No
L: Jste svoji 2 roky a chováte se jako když jste spolu začínali
Já: No... Nevím co na to říct
M: Luci, mám takový pocit, že takhle zamiovaný dva lidi po 2 letech manželství jsme nikdy ještě neviděli
L: Víš, že máš pravdu, jste fakt krásný pár a moc ti ještě jednou děkujeme za Romana je úplně jiný
Já: To nebyl úmysl... Jojo, je šťastnější že jo?
M: Mnoho násobně... A to, že si mu povila dceru ho ještě víc naplnilo a je nejvíc statný jak jen může být
Já: To doufám a nemluvte už že takhle nebo se rozpláču