Roman & já

Vzkaz

Je mi fakt blbě. Mám bouli na hlavě,  sedím na studené podlaze,  jednou za den dostanu plátek chleba a vodu. Občas někdo přiotevře dveře jestli jsem náhodou nezdrhla. Ale kudy bych asi zdrhla,  do betonu hrabat neumím a mříže v oknech bych asi jen tak nevytrhla. Vlastně na to ani nemám sílu. Několik dní jsem pořádně nejedla a neviděla sluneční světlo. Každá minuta je jako hodina,  modlím se,  aby už mě někdo konecně našel,  nejsem přeci zahrabaná pod zemí ne?
Mezitím je pátračka v plném proudu,  dokonce poslali vrtulník s termovizí,  ale pořád nic.
Roman je čím dál víc nervózní,  protože s každým dnem klesá šance,  že je ještě v ČR a živá.
Policisté se psy procesavaji rubavské lesy.
Když přišel Ondra na urgent.
R:  Tak co máte konečně už něco?
Zeptal se nervózně
O:  Pořád nic,  jakoby se po ní slehla země
R:  To není možný!  Co když...
D:  Romane... Vím,  že je to těžký,  ale zkus se uklidnit
R:  Dobře
Nataly je ve vojenské zóně ve staré základně. Nikdo tam nemá přístup,  tak to policii zatím nenapadlo.
Roman si pořád nedokázal odpustit,  že na to Zoje zase skočil a tentokrát to nebylo o něm,  ale o Nataly o které má den ode dne větší strach.
Jsem fakt blbá nerozumná kráva.
Pořád tomu nemůžu uvěřit.
Zase přišla Zoja.
Z: Tak abysi věděla dneska pošleme Romanovi z anonymního čísla první esemesku,  můžeš být klidná zabíjet se tě rozhodně nechystáme,  ztratili bychom poslední cestu k výzkumu a vůbec bychom si tím nijak nepomohli,  takže se měj hezky
Já:  A co po něm vlastně chcete?
Z:  Podklady k výzkumu,  ale to tobě může být jedno a pochybuju o tom,  že ti řekl,  co to je za výzkum
Já:  Myslíš neurotransmitery a řekl mi toho mnohem víc než tobě ty podrazačko hnusná
Zoja se otočila a vlepila mi facku,  že jsem druhou chytla o stěnu.
Z:  A o nic se nepokoušej,  jinak to skončí úplně jinak!
Zabouchla dveře a já jsem si držela tržnou ránu na tváři po nárazu do stěny
Sedla jsem si na paletu a naprosto spontánně jsem se rozbrečela.
Zpod trička jsem si vyndala přívěsek s R a dlouho jsem na něj koukala. Pak jsem si na řetízek přidala i snubní prstýnek,  protože jsem se bála,  aby mi ho nevzali a nechtěli ho prodat.
Mezitím Romanovi cinkla SMS:
Skryté číslo:  Držíme tvoji manželku. Chceme podklady k výzkumu,  je jen na tobě v jakém stavu jí najdeš.
Podepisovat se nemusím.
Hned to ukázal Davidovi.
R:  Dám jim to!
D:  Nezblázni!  Najdou jí i bez výzkumu,  to by byla největší chyba
R:  Největší chyba je,  že je Nataly po několikátý v ohrožení života a já jí opět nedokážu pomoct
D:  Hlavně jim nic nedávej,  dohodneme se s policií,  co dál