Roman & já

Křeč

Při příchodu na sál. Jsme začali pomalu zjišťovat co se posírá.
Já:  Takže si to zrekapitulujeme:  probodnutá bránice a Bůh ví co ještě
D:  Ok... Operaci povede doktorka Vilkin
Já:  Fakt?
D:  Jo...
Já:  Dobře,  ale sami to nezvládneme, bleskově zavolejte třeba Matyho
Se:  Dobře
Já:  Rychle!
Se:  Ano
D:  Proč ta posila?
Já:  No když budeš vytahovat tak já nestihnu odsávat i svorkovat!
Já:  Ty slovo: Nezvládnout neznáš,  zvladneš všechno
Ma:  Jsem tady...
Šlo se na to
Trochu jsem ho otevřela a David pomalu vytahoval nůž.
Já:  Zpomal,  prosím
Máty odsával
Já:  Tady to hrozně krvácí!
Prohlásila jsem po tom co jsem zresekovala střevo.
Žák:  Klesá tlak
Já:  Doprdele...
Chytla jsem se za ruku,  chytla mě v ní hrozná křeč a nešlo nic dělat.
Předala jsem to Matymu
D:  Jsi v pohodě?
Já:  Jo už jo...
Cévu se nám nakonec podařilo najít a zrekosntruovat a přežil.
Já:  Dobrá práce!  Díky
D:  Jj...
Maty odešel.
D:  Co ta ruka?
Já:  Mám to natažený no
D:  Kdyby si to měla natažený tak nemáš křeč kdy ti ztuhne celá ruka,  vyšetřím tě
Já:  To není nutný!
D:  Jo je
Já:  Ok
Šli na jsme na lůžko.
Po sérii vyšetření:
D:  Máš natržený sval
Já: Co?
D:  Ne nijak drasticky,  ale trošku jo no
Já:  Ale nedávej mi to do sádry!
D: Musím
Já:  Chci operovat
D:  Tak fajn... Pořádně ti to od ramene až k zápěstí stáhnu a ty mi slíbíš,  že nebudeš tahat nic těžkého a budeš jen asistovat
Já:  tak fajn
D:  Ani malou nesmíš
Já:  No tak jo
Sedla jsem si na příjem.
M:  Tak co?
Já:  Natržený ale psst
M: Věděla jsem to,  jo jasný
Chvíli jsme si povídali,  pak Mery ztichla a podívala se ke dveřím. Celkem vytřeštěným výrazem.
M:  Nataly otoč se
Otočila jsem se a tak byl(a)....?
Kdo tam byl?