Roman & já

Změnila jsem se!

Žiju ve 24 hodinovém strachu o malou. Už před tím jsem se o ní hrozně bála,  ale teď po propuštění trnu,  kdy se něco stane a kdy zjistí,  že mám s Romanem dítě. Prostě jsem počítala s tím,  že jí propustí až za těch 8 let ne po čtvrtině trestu. Roman to na mě vidí a snaží se mě uklidňovat.
R:  Lásko,  buď úplně v klidu nic nám neudělá neboj
Já:  Já se nebojím o nás,  ale o Nelly,  mám o ní fakt hrozný strach!
R:  To já taky,  ale já jí uchráním je to moje princezna
Usmála jsem se a pamalu se uklidnila.
Jeden večer jsme koupali maličkou. Zazvonil zvonek.
R:  Jdu tam
Já:  Dobře
Když dlouho nešel,  vzala jsem malou do náručí a sešla jsem schody do mezipatra. Nelly mi mezitím usnula v náručí. Když sem uviděla,  kdo tam stojí málem mi spadla brada.
Z:  Změnila jsem se
R:  To si říkala mnohokrát
Z:  Ale opravdu
R:  Ohrozila jsi moji manželku na životě,  to je neodpustitelné
Z:  Ale poučila jsem se...
R:  Ty dva roky co si tu nebyla jsme se měli neuvěřitelně dobře,  vybudovali jsme kariéru a... Sešla jsme schody s malou v náručí. Zoja když mě uviděla ztrnula.
Já: Vy máte...?
R:  Jo dítě... Je to Nelly Natalya Vilkin a je jí necelých 5 měsíců,  tyhle 2 jsou celý můj život a ty do něj nepatříš,  čau,  můžeš si za to sama,  my jsme ti další šanci dali,  to ty jsi to posrala a další šance v tomhle případě neexistuje,  je mi to líto,  ahoj
Zabouchl dveře
R:  Promiň měl jsem jí hned poslat pryč
Já:  V pořádku
R:  Dojdu malou uložit,  už jedla?
Já:  Jo jedla
R:  Dobře
Vzal si jí,  chvíli řvala,  ale pak bylo ticho a přišel úplně zdrchaný Roman.
Já:  Co pak?
R:  Malá řve čím dál víc
Já:  Asi zuby
R:  Ach jo... Pojď sem
Sedli jsme si na gauč a obejmuli se. Ani ne za půl hodiny propuklo peklo v podobě pláče.
R:  Jdu tam
Já:  Fajn
pořád řvala tak jsem mu jí pomohla uvázat do šátku
R:  Půjdu s ní na chodbu dolů, pak se kdyžtak vystřídáme,  uděláš mi čaj?
Já:  Jasný
On je tak úžasný. Než jsme měli malou byl fakt úžasný manžel,  ale to jsem nevěděla jak skvělý,  starostlivý,  milující táta to bude. Když může tak se o ní stará. To bych ani nemusela existovat. Malá po hodině nepřestávala a Roman přišel střídat úplně hotovej.
R:  Střídáme,  má už úplně červený očička
Já: Nevíš kde máme ten gel na zuby?
R:  V lékárničce,  jdu pro to
Namazala jsem jí to a chvilku s ní drndala s kočárkem přes práh.
Pořád řvala.
Já:  Já už nevím co dělat!  Pořád řve!
R:  Unaví se neboj
Já:  Nemůžeš na ní nějak zapůsobit tou tvou silou?
R:  To by šlo
Stáhnula jsem boudičku,  položil na ní ruce a zavřel oči.
Malá párkrát popotáhla,  promnula si očička a usnula.
Já:  To není možný,  spinká
Protom jsme byli co nejvíce potichu. Kočárek jsem zabrzdila v obývaku aby měla a klid a my šli vedle do ložnice.
Já:  Jsi skvělý,  miláčku!
Sedla jsem si na něj a políbila ho.
R:  Ty víc, lásko!
Hodil si mě pod sebe.
Začali jsme se vášnivě líbat,  i přes hroznou únavu, jsme měli hroznou chuť na TO.  V nejlepším.
R:  Miluju tě,  jsi skvělá
Já:  I já tebe
Hned jak jsme skončili,  jsme usnuli. Malá se sice vzbudila ještě 2x,  ale nebýt Romanovy moci tak propláče celou noc.