Roman & já

Spokojené dítě

Abychom si to ujasnili Nelly má asi od 9 měsíců svůj pokoj(o tom další kapitola).
To ráno jsem se probudila s vědomím,  že je mojí berušce už rok. Hrozně rychle to uteklo vlastně ani nevím jak. Je to jako včera,  kdy jsem v práci zjistila,  že jsem těhotná, když jsem to řekla Romanovi,  první kopanec(a že jich bylo), to,  že jsme zjistili,  že to bude holčička  strach o vodu a nakonec to co se stalo před rokem,  přivedla jsem na svět naší krásnou dceru,  samozřejmě s podporou Mery a Romana.
Viděla jsem jak Roman spí a tak sem ho pohladila po tváři. Nic, spí jako pařez
Já:  Miláčku,  zaspali jsme!
Hned si sednul
R:  Co? Fakt?
Já: Ne,  jen jsem si dělala srandu aby ses vzbudil
R:  Jsi prdlá,  potřebuju odškodnění
Dala jsem mu pusu
R:  To sis myslela,  že to bude tak levný jo?
Já:  Ehmm... Jo
Sklopil oči
Já:  No, ale když máš ty narozeniny
Sedla jsem si na něj
Políbili jsme se a on mě hodil pod sebe.
Já: Mimochodem všechno nejlepší k narozeninám
R:  Děkuju,  ale proč máš vždycky hroznou potřebu před tím mluvit? 😂
Já:  Nevím asi abysis stihl uvědomit jestli to fakt chceš?
R:  Jasně, že jo... Dosmrti budeš ta jediná
Vyhrnoval mi košilku a já jemu svlékla tričko.
U nás se totiž od doby co máme malou na velké předehry nehraje,  protože jsme rádi,  že to vůbec stihneme.
Připadala jsem si jako v sedmém nebi,  vlastně tak je to pokaždý. On je tak hrozně něžný a přitom živelný.
Když jsme skončili chvíli jsme se jen tak tulili a pak:
Ne:  Táta!
Já:  Vidíš chce tě,  naše oslavenkyně
R:  Už pro ní jdu
Pohladil mě ve vlasech a šel za malou. Já jsem si hodila peřinu přes hlavu.
R:  Nálet!
Zakřičel a hodil na mě smějící se malou.
Já:  No dobré ráno velká slečno!
Pořád se smála.
Já:  Co kdybychom udělali ještě hájí co?
Ne:  Nenene!
Vytrhla se mi z náručí a utíkala ke dveřím
Ne:  Ham,  ham
R:  Já jí dám jist jo a ty ještě klidně spi
Já:  Díky
Totálně jsem znovu vytuhla. Poslední dobu fakt padám na hubu. Je to asi tím,  že chodím do práce a zároveň se starám o malou, která je čím dal víc živější.
Dřív jsem jen chodila do práce, to bylo v pohodě, ale teď jsem ráda za každou minutu, kterou mužů prospat navíc. Ještě, že mám Romana, je vytížený ještě víc než já a i přes to se o malou skvěle stará abych mohla načerpat sílu.
Je to milionovej táta a Nelly ani lepšího mít nemohla. Před tím než se malá narodila, jsem si myslela, že bude takový ten typ, který se hrozně bojí to miminko i převléct, ale názor jsem změnila hned po porodu když jí vzal do ruky jakoby to dělal každý den a naprosto spontánně jí šel přebalit.
Probudila jsem se asi v 11. Leklajsem se, z toho důvodu, že není vařeno a na oběd přijde táta,  Mery a David.
Udělala jsem si rychlý drdol,  hodila na sebe župan a vydala se do kuchyně. Malá seděla na lince,  jedla okurku a vedle ní Roman něco krájel. Bordel jako v tanku,  ale dítě vypadalo spokojeně.
Já:  Ehmm...
R: Dobré ráno,  Šípková Růženko
Já:  Co to kutíte?
R:  Oběd,  když jsi spala tak jsme si s Nellynkou řekli,  že tě překvapíme a ten dnešní slavnostní oběd uvaříme.
Já:  To se vám teda povedlo a co ten bordel?
R:  To uklidím, bez se připravit
Vzala jsem Nelly a šla s ní do ložnice abychom se mohly obě na tu slávu připravit.