Roman zítra odjíždí a já se s tím pořád nemůžu někde v hloubi duše srovnat. Jasně, že chci aby jel, ale být tak dlouho sama na malou bude horror. Je to pořádný ďábel a nejde se jí pořád nevěnovat. Jakmile si s ní nehrajeme nebo neděláme kraviny, spustí se histerák😂.
Proč nemůžu mít dítě lenocha, které když někam položím tak leží a ani se nehne? Já a lenoch no úplně...
Jednou mi takhle odpoledne zvonil mobil, Roman si hrál s Nelly.
Neznámé číslo.
Já: Prosím, Natalya Vilkin
Někdo: No nazdar
Já: Prosím?
To: Tady Tomáš
Já: Co chceš?!!
Roman zpozorněl
To: Chci tě zpátky!
Já: Takže ty o sobě nedáš 6 let vědět a pak Nataly nic se nestalo budeme spolu!?
To: Vždyť se nic nestalo!
Já: A víš jak mi bylo když jsem tě načapala s Denisou u nás v posteli a pak jsi mi ještě lhal?
To: To je minulost
Já: Jo je a ty taky takže jestli je to všechno?
To: Proč mi nedáš šanci?
Já: Jestli si slyšel jmenuji se Vilkin z toho vyplývá, že jsem se vdala
To: Za Rusáka?
Já: Jo máme toho dost společného
Usmála jsem se na něj
To: To ale nebrání v tom aby jsme se setkali ne?
Já: Hmmm... Ne... Za těch 6 let co ses neozval jsem si našla úžasného chlapa, vdala se, udělala kariéru a
To: Počkej to je ten Vilkin co vyhrál Lékaře roku?
Já:
Jo a přednáší na Karlovce
To: A co a?
Já: A založili jsme rodinu... Máme 3 měsíční dceru
To: Co?
Já: Potřebuješ to zopakovat?
Roman to slyšel, podal mi malou a vzal to.
R: Tak hele jestli nepřestaneš Natal obtěžovat, osobně ti ten tvůj ciferník rozbiju
Já jen stála opodál s malou v náručí a divila se tomu, co Roman vypouští z pusy.
To: Kdo si myslíš, že jsi?
R: Jsem její manžel a otec naší dcerky, to především a kdo jsi ty když jsi podvedl tak úžasnou ženskou jako je Nataly a 6 let se neozval?! Zbabělče! Nazdar!
Típl to a položil mi mobil na stůl. Vzal si zpět malou a já jsem jen nechápavě kousla do jablka. Sedl si jako že to nic nebylo a sledoval dál televizi. Položil na zem malou pod hrazdičku a začetl se do knížky.
Já: EHM...
Položila jsem mu ze zadu ruku na rameno.
R: Co je?
Já: Děkuju!
Sedla jsem si mu na klín
R: Za co?
Já: Za toho Tomáše!
R: To byla úplná maličkost, ten hajzl si nezasloužil když ses pro něj trápila
Já: Jsi úžasný, ale asi bych to zvládla sama
R: To já vím, ale mojí povinností je tě chránit!
Chytil mě okolo pasu a políbili jsme se. To se malé samozřejmě nelíbilo, že se jí nevěnujeme.
Já: Můžeš si jít dobalit, já si s ní budu hrát
R: Dobře
Políbil mě na tvář a odešel do ložnice. Při pohledu na malou jsem byla v přítomnosti a viděla v ní svojí budoucnost, ale zároveň jsem cítila, že mě dohání minulost.
Co asi přenesou další dny?
ČTEŠ
Roman & já
أدب الهواةTéhle příběh se bude odehrávat na urgentu v Rubavě a je o nové doktorce. (Dříve: Nová doktorka)
