Roman & já

Hádka

Dny ubíhaly jako minuty a v ten den jsem ještě šla do práce,  ale končit budu ve 2 a pak rovnou pojedu na letiště. Roman byl v koupelně a já jsem dělala snídani. Pípnul mu mobil a já jsem měla hroznou potřebu se na to kouknout,  ale nikdy jsem to nedělala,  věřím mu. Ale prostě jsem se musela kouknout.
Zoja:  Bylo to skvělý
Zastavil se mi tep, civěla jsem na to jako debil,  nemohla jsem tomu uvěřit.
Zrovna vyšel z koupelny.
Začalo to:
Já:  Ty jsi něco měl se Zojou?
R:  Vždyť to víš ne?
Já:  Ale myslím teď někdy?
R:  Ne proč? Děje se něco?
Podala jsem mu mobil.
Já:  No?
R:  Nic mezi náma nebylo jen jsme se setkali
Já:  Trošku víc jste se setkali ne?
R:  Tak to není,  schválně to tak napsala aby sis myslela,  že jsme spolu něco měli
Já:  Blabla
Hodila jsem mu rohlík na talíř,  vzala jsem kufr a šla jsem do práce. Byla jsem naštvaná,  ale zároveň mi to bylo hrozně líto. Bála jsem se aby nás ten půl rok neoddělil úplně.
Přišla jsem na urgent a všichni na mě civěli,  kde mám Romana.  Nikdo se naštěstí neptal,  a tak jsem se mohla v klidu převlíct.
Jenže to bych nesměla potkat Sašu.
S:  Kde máte manžela?
Já:  Starejte se o sebe,  slečno Růžičková
Odešla jsem na příjem pro pacienta
M:  Kluk spadl ze stromu
Já:  Jasný beru sežeň Vali prosím
Odešla jsem na box.
Já:  Tak čo sa ti stalo fešák?
On:  Vy hovoríte po slovesky?
Já:  Hej,  tak čo sa stalo?
On:  Normálka,  vylezol som nahor a nejednou som bol na trave
Já:  Jak dlho tu bývate?
On:  Pol roka som to Slovenska,  Poprad,  mama s ockom sa rozvedli a ja som tu s mamou
Já:  Mozem hovorit po česky, slovenština mi moc najde?
On:  Môžte
Já:  Tak vysetrim tě a řekni kdyby tě něco bolelo ano?
On:  Hej
Kosti jsou nejspíš v pořádku
Přišla Vali
V:  Tak co tady máme?
Já:  Pád ze stromu  kosti jsou ok,  zbývá břicho a jdu objednat CT
Vyšla jsem že dveří a srazila jsem se s..
R:  Pojď si promluvit
Já:  Nech mě!
Šla jsem za Mery
Já:  Mery prosím CT box 2
M:  Jasný
R: Nataly
Já:  Nemám chuť ani náladu o tom mluvit,  prostě ne!
Odběhla jsem na záchod
Když sem se vrátila.
V: Na CT nic, ale vypadá to na volnou tekutinu v břiše
Já:  Zvládneš to sama potřebuju si něco vyřešit než odjedu
V:  Jo jasný a drž se
Usmála jsem se a šla jsem najít Romana.  Seděl v bufetu.
Sedla jsem si k němu a zvedl hlavu.
Já:  Mám na tebe asi hodinu,  tak povídej
R:  Je to tak,  jak ti říkám!
Já:  A proč ti mám věřit? 
R:  Protože jsem tvůj manžel a miluju tě!
Já:  To je zajímavý a proč jsi mi o tom neřekl?
R:  Nepokládal jsem to za důležitý?
Já:  Tak ty jsi nepokládal za důležitý svěřit se vlastní manželce
Po další půlhodině naprosto zbytečného rozhovoru
Já:  Nemám čas,  musím jít promluvíme si o tom až přijedu a rozhodnu se o dalším postupu
Bez rozloučení jsem se odešla prevlict. Vzala jsem kufr,  rozloučila se s Mery a nasedla do taxíku.
Na letišti jsem byla 3 hodiny předem.  Seděla jsem v hale a čekala na tu druhou doktorku.
Když jsem jí uviděla myslela jsem,  že mám halucinace.
Byla to Zoja

1. Co se stáne dál?