Roman & já

Letadlový rozhovor

Druhý den přišel táta kolem 12. My už byli zbalení, Roman balil dneska a já před týdnem 😅
Je to paradox, protože to já jsem ta chaotická a on ten puntičkách.
Podala jsem tátovi podrobný popis starání se o Nelly a vyrazili jsme na letiště. Naposledy jsme byli na dovolené před svatbou a to je skoro 5 let zpět.
Roman zaparkoval u letiště a my vstoupili do haly. No a tam čekalo nemilé překvapení... Novináři.
R: Co tady sakra dělají?
Já: Nevím, třeba je o našem odletu informoval nějaký tvůj hodný spolupracovník
R: To je fakt skvělý
Jeden přišel blíž a pak další a další.
No: Kam letíte?
Já: Na dovolenou
No: A kde máte dcerku?
Já: Dcerka je doma s mým otcem
No: A kdy se vracíte?
Já: Netuším a teď když dovolíte jdeme se odbavit
Roman veřejné rozhovory nechává na mě a já už mám rozhovory v malíku: hl. pravidlo: Nikdy nepodávat konkrétní info
Po nástupu do letadla na mě padly smíšené pocity: radost z toho že jsme s Romanem po pěti letech někde sami na delší dobu než den ale zároveň i smutek z odloučení od Nelly
To mě pustilo když jsem vedle sebe uviděla mojeho miláčka, který se díval z okýnka jak vzlétáme.
Po chvilce jsem usnula, ale vzbudila jsem se asi za půl hodiny, protože byly turbulence nebo co. Je hrozný, že mě tak všechno vyčerpává. Péče o Nelly a práce dohromady, se vlastně divím, že jsem ještě nezkolabovala, ale to by asi nastalo kdybychom neodjeli odpočinout si.
Teď mi zase došlo, že když budu chodit do práce, starat se o malou a ke všemu budu těhotná, že to bude hrozný a teď zase nevím jestli do toho jít nebo ne.
Roman si četl, tak přišla ta správná chvíle se ho zeptat.
Já: Hele víš jak jsem úplně vyřízena z práce a z Nelly?
R: No?
Pořád si četl a neodlepil oči od stránky
Já: Tak nevím jestli zvládnu to druhý
R: Zvládneš neboj, budu ti ještě víc pomáhat
Já: Ale já chci zase půl roku po porodu nastoupit na poloviční úvazek, abych byla aspoň k něčemu platná
R: Vždyť do práce nemusíš, nemuseli bychom ani jeden do práce
Já: Ale ty víš, že jsem workoholik a práce do mého života patří a nemůžu se jí třeba na dva roky vzdát s tím sis mě, ale bral, že nebudu domácí puťka
R: Já vím a nic ti nevyčítám... Když to nebudeš zvládat i bez práce tak tam prostě nepůjdeš, ale já si myslím, že to dáš

Trošku rozepisovací otázka: Jak byste popsaly postavu Nataly?