Roman & já

Takhle to dál nejde

Po vyřešení papírů jsem se vrátila zpět za Mery. Byla tam i Lucka s Vali.
Já:  Poskytnete mi jedna z vás azyl na dnešek?
M:  Je to dobrej nápad Natal?
Já:  Nevím,  já vlastně nic nevím,  ale asi je to lepší než kdybych se vrátila domů,  to bych mu zase odpustila hned
L:  Dámská jízda?
Já:  Jo,  díky,  jen mu zavolám aby se přes noc postaral o malou
Zavolala jsem mu a on kupodivu nic nenamítal,  naopak řekl,  že to nám oboum prospěje a o Nelly se rád postará
Po příchodu k Lucce to na mě padlo a rozbrečela jsem se
M:  Tak si to zrekapitulejeme: Roman si celou záležitost kolem děti zlehčuje?
Já:  Jo
L:  Hele měla bysi mu odpustit,  neudělal nic tak hrozného
Já:  To ne,  ale chci aby si uvědomil,  kde udělal chybu
M:  Zavolám mu
Sáhla pro mobil
Já:  Ne Mer!
Natáhla jsem se po ní,  ale holky mě podržely
Když ji to vzal volala celkem dlouho
Já:  Tak co?
M:  Vzal to celkem v pohodě,  říkal,  že udělal chybu a že se nad tím do zítra zamyslí a že určitě teď brečíš takže máš přestat že se omlouvá
Já: To je od něj hezky...
Usmála jsem se jako debil,  ale pak mi došlo,  že to není jen tak
Já:  No, ale nic mu nedám jen tak zdarma
M:  No jasný😂
Pily jsme víno asi do 3 do rána a kolem 12 jsme se vzbudili a já se vydala domů.
Když jsem přišla Roman s malou na mě čekali až přijdu kvůli obědu
Já:  Ahoj... Maličká!
Nelly se ke mně rozběhla a já ohřála kuře ze včera
Po obědě šel Roman uložit malou a já skládala nádobí do myčky. Zkončila jsem zrovna když přišel
R:  Tak už spí
Já:  Takže
R:  Přemýšlel jsem
Já:  Jo a než mi začneš cokoliv vyčítat volat ti chtěla Mery
R:  Já ti nic vyčítat nechci,  lásko
Já: Co?
R:  Jo!  Chci se ti omluvit!  Uvědomil jsem si jak moc je těhotenství a porod náročná a bolestivá věc... Náročná i psychicky jak pro tebe tak i pro mě,  pokud nebudeš další dítě chtít teď hned,  chápu to,  není kam spěchat
Já:  Jsem hrozná hysterka,  ale ty hrozný flegmouš,  ale jo omluvu přijímám pod jednou podmínkou!
R:  Jakou?
Jakou?