Roman & já

Náhrada

I když mi mateřský instinkt nebo co říkal,  že tam je holčička,  stejně jsem byla překvapená. Přijde mi,  že je Roman víc šťastnější za dceru než kdybych čekala kluka a přeci syna chtěli všichni panovníci a tak. Tak pro info. jsem v 17 tt.
Utíká to hrozně rychle,  připadá mi to jako včera,  kdy jsem zjistila,  že jsem těhotná.

Jednu noc jsem měla divný pocit.
Já:  Aa...
Roman mě hlídá jako oko v hlavě a spí dost zlehka.
R:  Co se děje,  lásko?
Rychle se zvedl do sedu.
Přišlo to znova
Já:  No...
R:  Není něco v pořádku?
Já:  Já si myslím,  že malá kope!
R:  Fakt?
Připlazil se blíž,  ohrnula jsem si tričko, vzala jsem Romanovu ruku a dala jí na místo,  kde jsem to cítila.
Já:  Teď
R:  No fakt!  Pane jo! Nellynko ty budeš fotbalistka viď?
Já:  No to asi jo,  když takhle kope teď jak asi bude kopat v 9.mesici
R:  Je to úžasný!
Položil ucho na místo,  kde měl ruku a tu ruku mi dal na spodek břicha
R:  Tak já jsem tvůj tatínek!  Nevím jestli budu úplně nejlepší táta,  ale vím jistě,  že tvoje maminka je ta nejúžasnější na světě. Kolik si toho vytrpěla než jsi vznikla ty!
Ukápla mi slza a popotáhla jsem.
R:  Proč pláčeš?
Já:  Já nepláču,  jen jsi úžasný a budeš ten nejlepší táta!  Jak se o mně staráš a tak to se jen tak nevidí!
R:  Ale,  ale...
Popolehl si výš a setřel mi slzu.
Já:  A víš co bych si dala?
R:  No cokoliv
Já: Pořádnou pusu abych usnula
R:  Tak to ti splním velice rád!
Vzepřel se nademně a dal mu krásnou pusu a pak ještě na tvář a na břicho.
Já: Tak teď usnu určitě
Přitulili jsme se k sobě a tak jsme i usnuli.
Ráno jsme chvátali,  protože má přijít na urgentní holka,  která má nastoupit za půl roku místo mě.
Seděla jsem na příjmu s Mery.
Přišla tam mladá holka a chodila sem a tam.
Já:  Co potřebujete?
Ona:  Jsem nová posila mám nastoupit místo nějaké lékařky, která jde na mateřskou
Já:  Ano,  těší mě,  jsem ta lékařka a zástupce primáře Natalya Vilkin
Podali jsme si ruce
Ona:  Jo já jsem Andrea Hájková
Já:  Dovedu vás k primáři
An:  Ano,  děkuji
Mery mě chytila za ruku
M:  Někoho mi to připomíná!
Já:  Vís,  že mě taky, ale já už jsem byla po atestaci
Zasmáli jsme se a dovedla jsem ji k Jirkovi.
Po chvíli keců
B:  Nastoupila byste asi hned aby jste získala nějakou praxi k atestaci a až odejde tady paní doktorka Vilkin na mateřskou budete plnohodnotná lékařka,  i když tady Natalyu nelze zastoupit jelikož jsou její kvality nedostižné
Já:  No
An:  Moc jsem o vás slyšela?
Já: A můžeme vedet, co?
An:  Prý jste velmi statečná a máte velké kvality jako lékař i když jste mladá
Já:  Tak to vám děkuji,  ale jsou tady i lepší lékaři?
An:  Třeba Hofbauer nebo Vilkin?
Já:  Ano,  odkud je znáte?
An:  z vyprávění profesorů a z časopisů
Já:  Aha... Dobře ukážu vám to tady
Šli jsme na lékařák.
Pořád mám v živé paměti jak mě tudy vedla Mery.
Já:  Tak tohle je moje náhrada Andrea... Tohle je David Hofbauer, Petra,  Vali a...
R:  Jsem Roman Vilkin,  manžel tý úžasný ženy,  která vás tady právě provází
Já:  No tak jdeme dál
Na chodbě.
An:  Myslela jsem,  že jste jeho sestra
Já:  Ne,  manželka přes dva roky
An:  Takže si vás nebral kvůli dítěti?
Já:  Ne,  doufám,  že z lásky
An:  Promiňte,  že se tak ptám
Já:  To je dobrý
An:  Jak dlouho tady jste?
Já:  V Rubavě asi 16 let a tady na urgentu přes kolem 3 let,  nastoupila jsem podobně jako vy akorát jsem byla po atestaci,  no a poznala jsem tady Romana,  zamilovali jsme se,  vzali se,  pracovali,  budovali kariéru,  no a teď budujeme rodinu
An:  A kolik vám je?
Já:  Je mi 29, jdeme dál?
An:  Jasně pardon
Usmála jsem,  protože vím jaký to je.  Taky jsem byla tak zmatená.
Měla štěstí,  že se její pohled s Romanovým neproťal 😂.