Roman & já

Jednorázovka!

Ráno jsem vypadla ještě dřív než se vzbudil. Nechtěla jsem řešit jestli to byl jen zkrat nebo jestli je mezi náma něco víc. Šla jsem do práce asi hodinu napřed, doufala jsem, že bude mít noční, že se mineme. Byl úžasný, ale nejsem si jistá jestli to tak mělo být.
P: Vezou nějakou nemoc, zkolabovala .
Já: Ok!
Pak jsem viděla Romana, uhnula jsem pohledem.
P: Chceš Romana?
Já: Vezmu si Sašu! Potřebuje to na atestaci!
P: Dobře, jedničku máte volnou
Zjistilo se, že má malárii, okamžitě na izolaci a nasadit speciální antibiotika. Šla jsem si pro kafe a kontrovala jsem výsledky, jestli nemá něco dalšího a natazila jsem do:
R: Ahoj, Natalyo!
Já: Čau...sorry
R: Ne, nic dobrý, víš chtěl jsem mluvit o včerejšku, byl to zkrat
Já: Jo jasně, promiň musím jít
Hned za rohem jsem se rozbrečela a to jsem ho ani nechtěla sklamal mě.
Asi týden se nic nedělo, předělávala jsem si služby abych nebyla nastejno s Romanem. Pak přišlo cvičení neboli trauma plán ze kterého jsem měla strach, protože tam mají být všichni doktoři, takže se tam potkám s Romanem.
Stáli jsme v pozoru a poslouchali primáře.
Najednou mě Roman chytl za ruku a odvedl kousek vedl.
R: Chci se ti omluvit!
Já: Za co? Za to co se stalo ? Byl to zkrat !
R: Něco ti chci říct!
Já: No?
R: Bál jsem se tvojí reakce! Miluju tě a jestli se mnou chceš být nebudeš to mít lehký!
Dal mi klíče od bytu já jsem se na něj koukala,  on ale odvrátil pohled a odešel blíž k Bojanovi.
Celý den jsem přemýšlela jestli to chci nebo ne.
Večer jsem šla na lekarak, ale on tam nebyl šla jsem se zeptat Mery a ona říkala,  ze šel s Davidem do Non-stopu
Vyběhla jsem z nemocnice a  běžela do nostopu.
Roman stál téměř naproti dveřím.
Rozběhla jsem se proti němu. Otevřel náruč
Já: Ano! Taky tě miluju a chci s tebou být a je mi jedno, ze to nebude snadný
Zatočil se mnou a dal mi pusu