Roman & já

Přiznání

Zoja s Romanem se snažejí docela dobře.  No aby ne když spolu vůbec nemluví,  ale jsem ráda,  že se nehádají.  Dneska se jdeme podívat po památkách.
Já:  Nepůjdeš s námi?
Z:  Dělat křen?
Já:  Ne,  kdo nám bude fotit zamilované fotky a nás by mohl vyfotit Roman spolu
Z:  Tak ho
Oblékli jsme se.  Roman se před Zojou s milostnýma projevama ke mně krotil v podstatě jsme se jen drželi za ruce. Vyfotili jsme na tower bridge,  u Big Benu a parlamentu atd.
Celou dobu se tvářil jako by nad něčím spekuloval a radil sám sobě,  co dělat.
Večer seděl na posteli a četl si. Zamknula jsem a zpozornil.
Sedla jsem si k němu na postele a projela mu vlasy.
Já:  Co se děje?  Celý den se tváříš nějak divně!
R:  Přemýšlel jsem!
Já:  A nad čím?
R:  Musíš mi slíbit,  že se nenaštveš!
Já:  No?
R:  Je mi 38 mám svůj věk. Celé mladí jsem toužil po funkční rodině a skvělé manželce.
Tuším kam tím míří.
R:  Teď to mám, ale jen půlku. Vím,  že jsme se o tom několikrát bavili,  ale moc bych chtěl děti.  Teď rozjíždíš slibnou kariéru.  Já to vím,  ale kdyby to náhodou přišlo byl bych neskonale šťastný a vděčný tobě i teď ti jsem za to všechno,  co jsi pro mě udělala
Já:  Taky ti něco musím říct!
R:  Ano?
Já:  Před měsícem jsem to ehm...vysadila
R:  Fakt?  Ale já myslel...
Políbila jsem ho.
Já:  To je jedno,  co sis myslel,  já tě chci udělat šťastným i za cenu mé kariéry
Rozvazoval mi župan a upadli jsme do hlubokého,  intenzivního sexu. Potom jsme pololeželi a drželi se za ruce.
R:  Miluju tě,  jsi úžasná!
Já:  Já vím

1. Má přijet zpět do Rubavy už těhotná?