Roman & já

Odjezd

Musela jsem na to pořád myslet.  Byla jsem naprosto necitelna a Romanovi jsem se nemohla podívat do očí. Prostě jsem ignorovala svět a fungovala jako robot.
R:  Lásko co se děje?
Já:  Nic
R:  Ta Praha že jo?
Já:  Jo, ale nevím jestli tam mám jet nevyrzim tak dlouho sama,  bez tebe
R:  Zvládneš to!  Podpořím tě v tom
Já:  díky nechci tě tady nechat
R:  Víš moc dobře,  že jet prostě nemůžu nemůžeme je tady nechat bez 2 doktorů
Já:  Dobře tak jo, ale nebudeš tady dělat blbosti a budeš mi pravidelně psát a volat
R:  Neboj
Rozbrečela jsem se a moje slzy stékaly na jeho ruce
Utřel mi slzy.
R:  Lasko,  neplač,  jestli ti bude moc smutno nejezdi nebo pojedu s tebou
Já:  Ale to ne,  já brečím,  protože mám tak skvělého chlapa
R:  Jsi skvělá
Pomalu jsem si postupem času začala balit a přitom zarizovala nějaké věci v práci. Nějakou rozdělanou jsem si vzala s sebou.
V den odjezdu mě Roman doprovodil na vlak.
10 min před odjezdem jsme se objímali.
R:  To zvládneš!
Já:  Romane?
R:  Co?
Já:  Miluju tě a budu na tebe myslet každou minutu
R: I já tebe miluju a neboj zvládneš to a pak už tě nikdy nikam nepustím
Já:  hrozně se ti omlouvám za všechno,  co jsem kdy udělala blbě
R: Ty jsi nikdy nic neudělala blbě!  To já nechal jsem tě čekat,  zlomil jsem ti srdce,  nechal jsem tě jít do té chaty, málem si mi umřela
Já:  Vyhodila jsem tě z bytu!  Kdyby jsem tě pustila dovnitř nepadl bysi že schodů
R: Necháme toho!
Otevřel náruč a já ho pevně stiskla. Cítila jsem tlukot jeho srdce,  jeho rytmus dýchání.  Připadala jsem si najednou tak v bezpečí.
Hlasatelka:  Vlak 727831 směr Praha hlavní nádraží,  bude mít půl hodiny spozdeni
Zaslechla jsem to,  ale vnímala jsem jen a pouze Romana. Podívala jsem se lehce nahoru a on se jemně usmál.
Stoupla jsem si na špičky,  pridrzela jsem si jeho tvář rukou a políbila ho. On pokračoval.
Líbali jsme se jako čerstvě zamilovaní. Pak přijel vlak a vytrhl nás z toho.
Naposledy jsme se objali a dali si pusu.
Dlouho mě držel za ruku.
Pak když jsem musela nastoupit.
R:  Miluju tě nekonečně moc
Já I já tebe
Vytrhla jsem se jeho ruce a šla jsem si sednout.
Vytáhla jsem okýnku a ukázal ruku se snubákem.
Já: Lásko,  tohle mi bude připomínat,  kdo je ten nejlepší chlap na světě
R:  I mě bude připomínat,  že jsem si vzal nejlepší ženu na světě a budu na  tebe myslet každou vteřinu
Vlak se rozjel a já jsem mávala do poslední chvíle,  co jsem ho viděla. Sedla jsem si a prohlížela si fotky ze svatby.
Měla jsem nějaké dokumenty na stolečku a přistoupila nějaká ženská.
Ona:  Je  tady volno?
Já:  Ano,  určitě
Sedla si a po chvili,  co si všimla těch dokumentů na seminář
Ona:  Vy taky jedete na to školení pro nejvyšší lékaře z urgentu?
Já:  Ehm...  Jo
Ona:  Jsem Ester Klivanová
Já:  já Natalya Vilkin
Dlouho jsme si povídali o všem a docela jsem si sedli do noty aspoň mi nebudu mít tolik příležitosti myslet na to jak moc mi Roman chybí.

Jinak moc děkuju za 1k