Myslela jsem, že se budu z odjezdu Romana hroutit jako předtím, ale nic prostě nic. Je to asi tím, že je malé skoro rok. Předtím jí nebyly snad ani 3 měsíce, byla jsem plná dojmů z mateřství a porodu, hormonální sopka 🌋, nebyla jsem připravená na to být sama. Teď jsem vyrovnaná a klidná. Nemůžu říct, že se mi nestýská, ale jsem fakt v klidu. Jako 100% v klidu.
Byl večer a malá už spala.
R: Ahoj, lásko, jak se máte?
Já: No maličká spinká a já dělám nějaký papíry do práce co ty?
R: Sedím na hotelu a příšerně se mi po vás stýská
Já: Nám po tobě taky... Je to bez tebe takový divný
R: Neříkej že se ti nestýská?
Já: Ale jo, jen už nejsem tak hotová jako když si odjel před půl rokem
R: Jojo, dost se toho změnilo
Já: Tak přijedeš za 3 týdny?
R: Jo, na skrácení to nevypadá, ale dýl to taky nebude, naštěstí
Já:Takt to je dobře
R: Nataly, děkuju!
Já: Za co?
R: Umožnila si mi odjet a ukázala si mi, že nejsou manželky na mateřské jen domácí puťky, ale mohou chodit do práce a budovat kariéru
Já: To první je samozřejmost a to druhý jsem prostě já no
R: Jsi prostě skvělá
Já: Ty taky
R: Hele budu muset, jdeme s kolegama do baru
Já: Jo jasně, pozdravuj je
R: Určitě pa a pozdravuj malou
Potom jsem přemýšlela jestli ještě dělat věci do práce. Po dlouhém uvažovaní jsem usnula.
Ani jsem nežárlila na Romana, že jde do baru, vím, že šel jen tam.
ČTEŠ
Roman & já
FanficTéhle příběh se bude odehrávat na urgentu v Rubavě a je o nové doktorce. (Dříve: Nová doktorka)
