Roman & já

Co tady děláš

M: Natal otoč se!
Nechápavě jsem se podívala a pomalu jsem se otočila a tam stál Roman a koukal na mě jakoby věčnost. Usmali jsme se na sebe a zraky celého urgentu se na nás zaměřili. Rozběhla jsem se do jeho otevřené náruče a on se mnou zatočil.
R: Tak moc jsi mi chyběla!
Já:  Ty mě taky,  ale stejně se vrátíŠ zpět ne?
R:  Ne!  Zůstanu tady s váma
Já:  počkej a kde máš kufry?
R:  Byl jsem doma, přivítal se s malou a tátou a jel jsem okamžitě za tebou
Já:  Proč jsi přijel dřív?
R:  Práce je fajn,  ale uvědomil jsme si,  že vy dvě jste pro mě víc vlastně nejvíc
Já: Miluju tě!
R:  I já tebe a promiň jsem debil
Já:  Ne nejsi,  v pohodě
Políbili jsme se.
Koukla jsem se na příjem, kde se na nás všichni koukali.
Já:  Děkujeme za publikum a teď do práce šup
Plácla jsem rukama a s Romanem jsme si sedli na příjem.
M:  Hele mám nápad?
Já:  No?
M:  Běžte někam na večeři nebo tak jednou to zvládnu
R:  FaKt?
M:  Jo
Já:  Tak počkej hned jdu
R:  Neboj nikam Ti neuteču
Když jsme přišla.
M:  Vy máte ten nejdylictejsi vztah co jsem kdy viděla
Já:  Jojo,  po 5 letech jsem pořád stejně zamilovaná,  ne-li víc
Usmíval se na mě.
Po tom co jsme se rozloučili,  jsme se vzali za ruce.
R:  Celou dobu mi tam něco scházelo a došlo mi to vlastně až včera
R:  Samozřejmě jste mi chyběli vy dvě,  ale ještě víc mi chyběl
Já: Co ti chybělo?
R:  Ta všudy přítomna láska,  smích malé,  to jak breptá,  to když se na mě usměješ ty,  políbíš mě,  bylo hrozný usínat v prázdné posteli
Já:  To mi povídej... Mně zase chybělo to jak si skvělej táta a jak úžasně se o malou staráš,  ses pro to narodil
R: Ty taky,  ale taky pro to abysi byla špičková doktorka
Já:  Počkej tobě volal David?
R:  Jo prý si udělala náročnou operaci,  kterou by normálně měli dělat v IKEMu a že mi něco řekneš?
Já:  Jo ale až doma
R:  Fajn
Co řekne Roman na IKEM?