Roman & já

Lékař roku

Děkuju za 4k.

Dneska jdu na tripl test a screening.
Jde se mnou Roman jako psychická podpora, ale taky aby viděl málou když já jí vidím každý týden. Vzali jsme si na jeden den volno, protože tam bude zase fronta jako prase.
Vzbudila jsem se o hodinu dřív. Seděla jsem na posteli a koukala na Romana, který pořád spal.
Najednou procitnul.
Usmáli jsme se na sebe
Já: Dobré ráno, miláčku!
R: Tobě taky, a ani nevíš jak to ráno krásný když se probudím vedle tebe
Já: To je tak krásný když se vedle mě probouzíš několik let?
R: Pořád, po tom všem si vážím každého probuzení vedle tebe
Já: To já taky
R: Počkej nemáme vstávat až za hodinu?
Já: Nemohla jsem spát
R: Neříkej mi, že to na málou už nezabírá?
Já:Ale jo, jen se bojím jestli je ok
R: Určitě jo, přestaň se stresovat a užívej si to, vidíš jak rychle to utíká
Já: Asi máš pravdu
R: Tak se ještě chvilku vyspíme ne?
Já: Fajn
Položila jsem si na něj hlavu a nohu.
Za hodinu mi zvonil budík. A jak to bývá pokládám si mobil vedle sebe na postel a pak ho ráno najdu např. na druhé straně postele
A dnešní ráno nebylo výjimkou
Pořád to zvonilo a já v ospalosti hledala mobil
R: Máš ho?
Já: Ne
Lezla jsem po posteli a hledala mobil
Já: Neležíš na něm
Strčila jsem mu ruku pod záda
Já: No samozřejmě, že jo
Vytáhla jsem mobil a típla to
R: To nebylo schválně
Já: Vždyť já vím
Stáhla jsem si košili a vydala se dolů do kuchyně. Je to hrozný nezvyk chodit pořád dokola schody nebo obecně i když máme jeden z menších domů ztrácím se tady. Aby ne když jsem několik let žila v 1+1, divím se, že jsme se nezabili, když jsme neměli žádné soukromí.
Já: Dáš si palačinky?
R: Jo
Zahuhlal z postele
Já: Hele už vylez ať nepřijdeme pozdě
Zakřičela jsem nahoru.
Zachvilku opravdu přišel.
Já: Dojdeš prosím vybrat schránku?
R: Jo
Přišel a nesl letáky a dopis
Já: Co to je za dopis?
R: Nevím, kouknu se na to až po snídani
Já: Dobře
Po snídani jsem dával nádobí do myčky a Roman otevřel ten dopis zůstal na to koukat.
Já: Tak do tam je?
R: Zvou nás na vyhlášení Lékaře roku jsem nominovaný
Já: Co?
Vzala jsem mu to z ruky byla tam pozvánka: MUDr. Roman Vilkin s manželkou MUDr. Natalyou Vilkin
20.dubna v 19;00 v Divadle Lucerna, Praha 1
Oni to dobře vyskloňovali wau... Ne to je vedlejší
Já: Co na to říkáš?
Z pokerfacu se usmál
R: Pojedeme?
Já: No jasně!
R: Zvládneš to?
Já: Jasně! Je to za týden
Málem jsme zapomněli na vyšetření
Přišli jsme přesně na čas. Posadili jsme se v čekárně jako vždy. Teď jsem už i já patřila mezi ty matky s bubnem.
Asi za hodinu přišla řada na mě.
Uvnitř
Gyn: Sestra vám vezme krev a zítra vám výsledky sdělí váš gynekolog myslím, že Krejčí?
Já: Ano
Gyn: No takže buďte v klidu, nemáte nejmenší předpoklad k nějaké vadě
Já: Dobře
Roman se na mě usmál
Gyn: Tak se tady položte a uděláme podrobný screening miminka
Lehla jsem si, Roman si sedl k mojí hlavě a chytil mě za ruku.
Gyn: Tak víte pohlaví?
Já: Ano, bude to holčička
Gyn: Ano, takže holčička je v pořádku je drobně větší, ale to asi víte, ale není to vůbec nijak špatné, prostě se jí u vás dobře daří jak tak na vás koukám si nebude v dospělosti úplně nejmenší
R: No to asi ne
Já: Takže je všechno v pořádku?
Gyn: Ano, v nejlepším, malé se daří báječně, má asi 380 g a 28 cm a nemám nejmenší pochybnosti o tom, že testy dopadnou nejlíp jak mohou.
Já: Děkuju nashledanou
Po cestě domů jsme si povídali o Praze
R: A zvládneš to?
Já: Proč bych neměla? Jsem těhotná a ne nemocná, když zvládám urgent zvládnu i Prahu
R: O tom asi v nejmenším nepochybuju
Další díl: Praha