Roman & já

Narozeniny

Dojeli jsme domů a tam už se mi něco nelíbilo. Šla jsem dost pomalu,  protože jsem se bála,  co tam na mě čeká a čekala jsem obrovský bordel.
Bylo tam krásně uklizeno takhle tam snad nikdy nebylo.
Zůstala jsem stát ve dveřích.
R:  Tak pojď
Popostrčil mě za zadek
Já:  Hele než se cokoliv stane musím ti něco říct !
R:  Řekneš mi to potom ano!  Vyšel z koupelny a něco má za zády.
Já:  Dobře,  co to máš?
R:  Pojď sem a zavři oči.
Přišla jsem blíž a zavřela oči.
R:  A nepodváděj
Já:  Neboj
Pevně jsem přimáčkla víčka a usmála se.
Já:  Už?
R:  Jo! 
Otevřela jsem oči. On tam stál s obrovskou kyticí růží a krabičkou v ruce.
Rozbrečela jsem se.
Já:  Ty jsi nezapomněl?
R:  Ne,  jak bych mohl... Všechno nejlepší k narozeninám,  lásko
Podal mi tu kytici.
Já:  Je jich... 29?
R:  Jo to není všechno
Já:  Co?  Už ne jinak ti tady zkolabuju.
R:  To auto jsem nám koupil k tvému příjezdu a tady máš
Vzala jsem si krabičku a otevřela
Já:  To je řetízek s R v srdíčku?
R:  Jo,  podívej mám N a patří k sobě
Spojil je a já ho hned políbila úplně jsem zapomněla na tu věc.
Já:  Hrozně si mi chyběl,  miláčku
R:  Ty mě taky
Já:  Ještě jsem ti to neřekla!
R:  To je teď jedno
Při líbání jsme se začali svlékat a skončili jsme nečekaně v posteli.
Když jsme skončili ležela jsem mu na hrudníku a on mě hladil ve vlasech.
Já: Můžu ti to už konečně říct?
R:  No můžeš
Já:  Hele já... Prostě nejsem na dítě připravená, vím,  že se asi naštveš nebo...
R:  Nataly
Já:  Je to asi těžký,  protože ty toužíš po rodině  já...
Znova se mě pokusil přerušit
R:  Sakra Natal!
Spolkla jsem poslední slovo
R:  Já to chápu,  nemůžu ani ti nechci nic vyčítat
Já:  Teď to prostě nejde,  utekla jsem z Ruska a nechci se bát o dítě a ještě o tebe a...
R:  To se nějak vyřeší
Já:  Já vím,  za rok nebo za dva si o tom promluvíme ano?
R:  O tom už nebudeme mluvit,  ale teď mi řekni o tom Rusku?
Já:  No sice jsem tady byla od 13 ale v Rusku jsem měla babičku,  která mě vychovala,  a tak jsem za ní jezdila.  No,  ale nemohla jsem jí tam nechat tak jsem se rozhodla po studiích tam pracovat. Nastoupila jsem jako doktorka pro vojáky. No a dva měli být za zradu potrestání tajnou smrtí,  že jsem jim měla něco píchnout,  ale nemohla jsem to udělat,  tak jsem zdrhla jako totální srab a nechala tam babičku s dědou z obou stran a mám celý život výčitky
R:  No teda,  já jsem taky utekl
Já:  Co?
R:  No moje původní jméno je Michalij Zabilov,  dělal jsem výzkum s neurotransmitery,  ale náplní projektu bylo i zabíjení lidí a tak jsem utekl a byl jsem si nucen změnit jméno,  měl jsem ti o říct už před svatbou promiň
Já:  Ne to je v pohodě! Taky jsem ti to měla říct,  takže se tady vlastně oba schováváme
R:  Jo,  máme toho dost stejného
Já:  Třeba lásku k sobě
R:  EHM... Jo
Dali jsme si pusu a usnuli jsme