Nefér

254 13 0
                                    

Po tom co odešla Zoja jsem si sedla na gauč a složila hlavu do dlaní. Až teď... Opravdu teď... Jsem si uvědomila,  jak moc Romana miluju a nechci aby nás cokoliv rozdělilo při pomyšlení na to hrozný co se nám stalo. Vzala jsem malou a i přes to,  že jsem si říkala, že ne, jsem se vypravila na urgent.
Malou jsem hodila k tátovi.
M:  Roman má volno je na lékařáku
Já:  Díky
Bez zastavení jsem pokračovala na lékařák.
Když mě uviděl,  myslel jsi,asi  že ho sprdnout. Místo toho jsem si mu sedla na klín a políbila ho.
Rozbrečela jsem se.
Já:  Promiň,  jsem blbá,  to co jsem ti řekla večer jsem ničemu nepomohla ba naopak
R:  Neplač!Něco tě ale přimělo za mnou přijít ne?
Já:  Jo byla u nás zase Zoja,  vyhodila jsem jí a uvědomila jsem si jak moc tě miluju
R:  Taky jsem nebyl úplně fér
Já:  Já vím
Znova jsem ho políbila.
Donesl mě na gauč a zamknul.
Já:  Co když tě budou potřebovat?
R:  Tak jsem usnul... Pojď ke mně,  lásko!
Sedla jsem si zpět na něj. Líbali jsme se. Pak jsem mu sundala svrchní díl monduru i tričko.
Mně sundal triko.
Líbal mě všude kam to šlo.
Vyspat jsme se spolu nemohli,  protože to prostě nešlo.
Ale i přes to to bylo skvělý.
Já:  Bože to mi chybělo
R: Nápodobně večer to dokončíme
Někdo volal.
Já:  Vezmi to!
R:  Jestli ode mne fakt něco potřebují,  zavolají po 2 i po 3
Zasmál se a pokračovali jsme. Dlouho jsme se mazlili. Pak Romanovi padla a mohli jsme jít domů.
Při odchodu ze dveří
R:  Běž první
Šla jsem a plácl mě po zadku.
Já:  Hej!
R:  Šup,  šup
Já:  Počkám na tebe na příjmu
R:  Dobře
Při cestě na příjem jsem psala SMS tátovi,  že si zachvíli přijdu pro malou a nevšimla jsem si,  že jde proti mě Jirka. Narazila jsem do něj.
Já:  Ježíš promiň
B:  To je v pořádku,  nevíš kde je Roman?
Já:  Na lékařáku,  něco jsme řešili proč?
B:  Teď už je to jedno,  měl tam neurologického pacienta
Já:  Aha... A vzal si ho někdo jiný?
B:  No jasně
Já: Hrozně se omlouvám,  že jsem ho takhle odtáhla od práce
B:  To nevadí,  hlavně,  že si vyřešil rodinné problémy
Já:  Nojo...děkuju
B:  Není za co
Odeslala jsem zprávu a sedla si na příjem.
M:  Kde jsi byla tak dlouho,  hledali jsme Romana,  ale mobil nebral a lékařák byl zamknutý a... Počkej co?!
Já:  No... Řešili jsme rodinné problémy a nechtěli jsme aby nás někdo rušil
M:  Aha... Mmm...
Já:  Mery?!
M:  No co
Já:  Tak fajn...
Přiblížila jsem se k ní blíž a řekla jí to.
M:  A ne to ne?
Já:  Ne,  neboj
R:  Lásko,  jdeme?
S Mery jsme se zasmáli.
Došla jsem k Romanovi políbila jsem ho,  chytili jsme se za ruku,  vyzvedli jsme malou a dorazili společně domů. Roman koupal a já šla udělat večeři. Dneska jen salát,  protože v lednici je akorát zima a dětská výžíva
Podal mi malou, nakojila jsem jí a ta hned usnula. Když jsem přišla do obýváku,  seděl nad notebookem a mračil se.
Já:  Co se děje?
R:  Nic pro tvoje uši
Já:  Vydržím toho hodně,  povídej!
R:  Komplikace z výzkumem
Já:  To bude dobrý,  vyřeší se to! Uvidíš!
R:  Ale ne samo,  zlato
Políbila jsem ho,  zvedl se a hodil mě na gauč.
Já:  Musíš řešit výzkum
R:  Ten počká
Dokončili jsme to co jsme na lékařáku začali a pak až se řešil výzkum. Seděla jsem vedle něj a držela ho za rameno.
Já:  Neboj,  to bude dobrý... Budu stát při to ať to stojí co to stojí
R:  Děkuju
Pronesl poměrně sklesle a dal se koukal na monitor a něco psal

Roman & jáKde žijí příběhy. Začni objevovat