Žaloba

253 12 1
                                    

Doma bylo díky článku v novinách dost dusno. Když malá spala sedla jsem si o němu a zeptala se
Já:  Tak jak sis to rozmyslel?
R: Podám to!
Já:  Nezblázni!!
R:  Já blázním jo?  To ty si za mnou přiběhla a strčila mi to pod nos
Já:  Takže za to můžu já jo? Prostě bysi to neměl podat, strhne to na nás ještě větší drobnohled a s bulvárem to bude jestě horší
R:  Ale takhle na ně hodím špatný světlo
Já:  A k čemu ti to bude? Zamysli se trochu!
Vstala jsem
R:  To ty se zamysli,  chceš po mě něco co v životě nedokážu udělat?
Já:  A proč jako protože si ješitný?
R:  Ne tady jde o princip,  Nataly!
Já:  Jo a na mě a na maličkou nemyslíš co?
R:  Ale myslím!
Já:  Je mi to jedno
Natáhl se že mě chytí za ruku
Já: Nech mě dneska spíš na gauči!
R:  To už tady jednou bylo! (Kapitola 111)
Já:  Jo bylo,  ale teď je to mnohem vážnější,  ale ty jsi to asi neuvědomuješ
Došla jsem pro peřinu a polštář a hodila ho do obýváku
Já:  Prosím a nemysli si, že ti to do zítra prominu
R:  Nataly...
Nestihl to doříct a zabouchla jsem.
Pro jistotu jsem zamkla a klepal
Já:  Vzbudíš malou!
R:  Tak mě pusť!
Já:  Ne
R:  To mám spát na gauči který má 1, 70m?
Já:  Jo?
R:  To mi nemůžeš udělat
Já:  Tak víš co? Lehni si na zem tam je místa dost!
R:  To asi nemá cenu co?
Já:  Ne nemá! Dobrou
R:  Nápodobně
Jak dlouho se bude Natal zlobit?

Roman & jáKde žijí příběhy. Začni objevovat