Článek

430 14 5
                                    

Už měsíc si vycitam do čeho jsem to vlezla. Samozřejmě je to nejhezčí pocit na světě,  ale otázky typu:  Jsem na to připravená?  Opravdu jsem to tak chtěla?  Zvládnu to?  A co práce? Nestane se zase něco?
Většinou je,  ale přebije ten úžasný Romanův spokojený pohled a štěstí,  které z něj jen prýští.
Roman měl narozeniny 2 a půl měsíce před tim než vzniklo mimčo.
Nikde je neslavil,  ale při pohledu na těhotenskou průkazku mi došlo,  že je slavit bude.
Mrňousek se má narodit týden po jeho narozeninách bylo by krásný kdyby se narodilo na jeho narozeniny,  ale co já vím,  kdy se mu bude chtít ven.

Po cvičení na které pravidelně dohlíží můj skvělý starostlivý manžel aby jsem se moc nepřepínala.
Po jednom cvičení jsem šla do koupelny se umýt.
Když jsem se převlíkala.
Já:  Panebože!
Hned jsem vzala mobil a vyfotila se.

R:  Děje se něco? Přiběhl vystrašeně mezi dveře

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

R:  Děje se něco?
Přiběhl vystrašeně mezi dveře.
Já:  Podívej, 
ukázala jsem si na břicho
R:  Tyjo,  pěkně roste
Dřepl si a položil mi na břicho obě dlaně,  že mi zakryly celé břicho (známe Romanovi ruce😂).
Zavřel oči a nic neříkal. Zase ta jeho tajemná síla.
Já: Teď si dělal co?
R:  To je mezi náma dvěma víš?!
Já:  Aha...
Ohrnula jsem si tričko zpět a vydala se do obyvaku dodělat nějaké papíry na urgent.
Přišel za mnou a políbil mě ze strany na tvář.
Já:  Co potřebuješ?
R To tě nemůžu jen tak políbit?
Já:  Můžeš,  ale tohle není jen tak
R:  Mohl bych s Davidem do non-stopu?
Já:  Jo klidně
R:  Nevadí,  ti to?
Já: Ne,  půjdu taky a zaházím si s Mery šipky
R:  Fajn,  jak ti je?
Já:  Výborně,  řekla bych ti kdyby mi nebylo dobře
Oblékla jsem si přilehlé černé tílko a bílo- černou kostkovanou košili. Kalhoty rifle.
Došli jsme tam a Mery s Davidem už tam byli.
Pozdravili jsme se.
R:  Co si dáš lásko?
Já:  Nealko pivo a dáš mi líznout whiskey
D:  Je nějaká akční
Já:  To já vždycky
Odvětila jsem a šly jsme s Mery na šipky.
M:  Co mrňe?
Já:  Jo má se skvěle jak vidíš,  roste a za dva týdny se snad dozvíme,  co to bude
M:  Myslím,  že už by to mělo být vidět
Já: Snad jo,  aby jsme napnutí jako kšandy
M:  Prosím ty jména!!??
Já:  No řeknu ti,  že bude mít druhý jméno buď po mě nebo po Romanovi
Ti dva se celou dobu velice nenápadně bavili o mně.

Jsem v 15 tt a za týden se zjistí,  co ve mě roste.
Seděla jsem na příjmu a čekala na případ.
Random jsem si vzala nějaký lékařský časopis a listovala jim.
Narazila jsem na TOP 5 českých lékařů
1.část- Neurologie/ chirurgie
Roman je 3 a to ještě nevědí o jeho schopnosti.
Zrovna šel okolo.
Já:  Romane?
R:  Ano?
Podala jsem mu časopis
Já:  To je skvělý ne?
R:  Notojo,  mám strach kvůli bulváru
Já:  Neboj
Usmál se a odešel asi na JIP
M:  Vezou sebevraha
Já:  Přesně pro mě! Na kolikátku?
M:  Box 1
Já: Fajn
Na boxu.
Já:  Co se vám stalo?
On:  Už mě to tady nebaví,  nemám pro co žít!
Já:  Aha... Ale to není důvod k tak zbabělému kroku,  určitě byste někomu chyběl
On:  Nechte mě jít nemá to cenu
Já:  Prosím necukejte se nebo si ještě něco uděláte,  musím vám to zašít,  sestro!
Sestra mu držela druhou ruku.
On:  Sakra nechte mě jít!
Ohnal se a já jsem skončila na zemi.
Sestra ho hned přikurtovala.
Se:  Jste v pořádku?
Já:  Já... Já nevím
Vylezla že dveří.
Se:  Pojďte sem někdo!
R:  Co se stalo?
Zvedl se
Se: Nataly napadl pacient
R:  Kurva!!
Pomalu jsem se začala zvedat a zrovna přišel.
R:  Co tě bolí?
Já:  Já nevím
Vletěla jsem mu do náručí a rozbrečela jsem se. Držel mě okolo pasu a šli jsme na příjem.
Já:  Mery?
M:  Jo jasně
R:  Nechceš radši gynekologa?
Já:  Ne!  Mery to zvládne
R:  Dobře
Lehla jsem na lůžko.
Vzala ultrazvuk.
Já:  Tak co?
M:  Je v pořádku
Já:  To jsem ráda
M:  Ty máš na ruce modřinu?  Nemáš to zlomený?
Já:  To asi ne je to v pohodě,
M:chvilku tady lež a zavolám Romana
Já:  Fajn
Slyšela jsem jak mu říká,  že už za mnou může a že je všechno v pořádku.
Rozhrnul se závěs a vešel.
Sednul si ke mně na postel a políbil mě.
R:  Vážně ti nic není?
Já:  Ne,  já i miminko jsme v pohodě
R:  Když bude nějaký podobný pacient necháš to někomu,  kdo není těhotný a navíc ho prostě neudržíš
Já:  Já vím a neboj budu na sebe opatrná
R:  Vždyť já vím
Asi za dvě hodiny jsem se mohla vrátit zpět do práce.
Šla jsem na příjem.
M:  Tak co?
Já:  No nic vracím se do služby
M:  Nad čím přemýšlíš?
Já:  No za týden se dozvím pohlaví a nevím jak ho Romanovi oznámím
M: Prostě mu to řekni a čekej na reakci
Já:  vím,  že je to až za půl roku,  ale chci tě u porodu,  věřím ti
M:  No,  jasně,  že jo... To je to nejlepší a kdy máš termín?
Já:  Týden po Romanových narozeninách
M:  Fakt? To bylo bylo krásný kdyby se narodil ten prcek na Romana
Já:  Bylo,  ale myslím si,  že se tam miminku líbí
M: Ale jo budu tam s tebou a když to půjde mohla bych i rodit
Já:  Děkuju Mery
M:  Vůbec není za co
Přišel Roman.
R:  Jdeme?
Já:  Ježíš,  jo promiň jdu se převléct
R:  Počkám tady
Odešla jsem se převléct.
Mezitím na příjmu.
M: Ehmm... Jak by ses chtěl dozvědět,  co čekáte?
R:  Co? Proč?
M:  Jen tak
R:  Jste se o tom s Natal bavili že jo?
M:  No jo,  neví jak ti to má říct až se to dozví,  ale nic jsem ti neřekla
R:  Ať mi to prostě řekne budu rád ať tam má holčičku nebo kluka
M:  Já to věděla... Ok
Já:  Už jsem jdeme?
R:Jojo
Já:  Ahoj
Mávla jsem na Mery a vydali jsme se domů.


Roman & jáKde žijí příběhy. Začni objevovat