Roman & já

Poslední den

Celé odpoledne jsem díkybohu prospala a už nezvracela asi jsem něco špatného snědla.
Roman se vrátil kolem 6 úplně hotový.
R: Teda nevím jak jsi to dala týden málem jsem se unudil k smrti a nějaká ženská po mně pořád koukala
Já: No to já taky ne jaká?
R: Myslim, že se jmenuje Ester
Já: Aha
Ester, co asi má za plán.
R: Nech to být, jak ti je?
Já: Pořád na nic, ale už nezvracím
R: To je dobře
Já: Jo to je...
Seděl u mně na posteli a hleděl mu do očí.
R: A fakt nejsi?
Já: Ne nejsem asi jsem něco snědla
R: dobře
Usmíval se a hladil mi ruku.
R: Zítra jedeme domů
Já: Jakto mají to ještě 3 dny
R: Domluvil jsem to s vrchním
Já: Vždyť to nejde?
R: Jsi moje žena!
R: Ty lidi mě považuji za hvězdu
Já: Nikomu tě nedám ty moje hvězdo
Obejmula jsem ho
Svlékl se jen do trička a boxerek, lehl si ke mně pod peřinu a přitulili jsme se k sobě.
Měla jsem na něm hlavu a on mi projížděl vlasy.
Bylo asi 8, ale oba jsme byli neskutečně utahaní.
R: Miluju tě!
Já: I já tebe díky z dnešek
R: Není za co
Usnuli jsme
Druhý den mi bylo docela dobře, a tak jsme šli na můj poslední seminář spolu.
Šli jsme po chodbě ze schodů drželi jsme za ruce ( teda jako tak společensky za lokty vy víte jak to myslím) .
A mezi náma prolítla Ester a šťouchla mě loktem, že jsem málem spadla.
A zmizela pod schody.
Já: Au...
Chytla jsem se boku s bolestí.
R: Jsi v pohodě?
Já: Jo dobrý jdeme?
R: Jasně
Sedli jsme si vedle sebe.
Vrchní: Takže začněme poslední seminář bude poslední pro doktorku Vilkin že zdravotních důvodů odjíždí. Museli jsme využít přítomnosti jejího manžela a tak poprosím doktora Romana Vilkina aby nám odprezentoval svojí práci v neuro.
Nechápavě jsem se na něj podíval pohladil mě po rameni a zvedl se.
(...)
R: Sice jsem toho v pracovním životě dokázal hodně, ale soukromý život byl jedno mělký nic. Po ztroskotání nadějného vztahu jsem si myslel, že už mě žádná žena nečeká. Pak přišla Nataly a hned jsem se do ní zamiloval. I když jsem udělal několik chyb, vrátila se ke mně a stála při mě když jsem byl v nemocnici. Pak mi došlo, že s ní chci být do konce života a už půl roku jsme manželé. Po svatbě nás stihla rána v podobě Natalyínýho těžkého zranění a to jsem zase já stál při ní.
To by asi bylo všechno, děkuji za pozornost.
Dořekl poslední slovo a všichni koukali. Jen Ester ignorovala, nechápu, co se jí stalo.
Stoupla jsem si.
Já: Všem vám děkuji a omlouvám se, že nemůžu zůstat bohužel zdravotní stav mi to nedovoluje.
Odcházeli jsme z místnosti a přiběhla ke mně Ester a dala mi facku.
Když to uviděl Roman obejmul mě.
R: Co si to dovolujete?
E: Děvka je to
Já: Co?
R: Ticho lásko ona nám to nějak rozumně vysvětlí
E: Přebrala mojí kamarádce dvakrát chlapa.
Já: Co to je za blbost?
E: Nejdřív Honzu( z vysoké) a pak tady pana doktora
Já: Co to je za kravinu Honza zanou lezl a...
R: A o tom, že by mě chtěla v té době jina ženská než Natal nevím
E: Co třeba Áňa?
R: To je ta co po mě vyjela na dovolené?
Já: Jo nech nás být my za její nešťastný život nemůžeme
Vzala jsem Romana za ruku a odešli jsme. Už od začátku se mi zdála nějaká divná. Došli jsme pro kufry a šli jsme směr nádraží když v tom...

1. co se stalo?