Když jsme došli domů, táta nám šel s malou naproti ke dveřím. Ta: Vůbec se nezdrzujte a běžte někam na večeři Já: Co? Tá: Dlouho jste se neviděli, máte si toho dost co říct Já: Tak fajn.. Jdu se převléct Já bych v ryflích jít nemohla, Roman má košIli a kalhoty Oblékla jsem si tyhle šaty:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když jsem vyšla táta i Roman na mě koukali jako na zjevení. Já: Můžeme jít? R: ehm... Jo Vzali jsme se za lokte a vydali se do centra. Já: Kam jdeme? R: Do Grandu Já: Cože? R: Uděláme si pořádnou večeři Já: Dobře R: Jinak jsi hrozně sexy Já: To ti tak přijde, dlouho si mě neviděl R: To fakt ne Já: Hele musím ti něco říct R: Počkej s tím na večeři ano? Já: Dobře Políbil mě do vlasů R: Nikam bez vás nepojedu, mám rodinu, kterou jsem vždycky chtěl a děkuju tobě, že si mi umožnila být tátou, i když jsi přinášela jistě oběti Já: To byla maličkost odnosit a porodit nám miminko, oproti tomu co jsi pro mě kdy udělal ty! R: Jsi prostě skvělá a nikdy jsem si nemyslel, že budu po 5 letech vztahu tak šťastný a zamilovaný Já: To já taky ne... Když jsme došli do Grandu sedli jsme si ke stolu, kde jsme měli razervačku. Po tom co jsme si objednali Já: Můžu ti to už říct? R: Jo jasně Já: Nabídli mi místo v IKEMu R: Fakt? Já: Jo prý nemusím nastoupit hned, ale už teď mám výčitky, že s malou dostatečně nejsem R: To já mám úplně stejné výčitky Já: No takže jsem na vážkách R: Řeknu ti to asi takhle: Ať se rozhodneš jakkoliv budu stát při tobě a podporovat tě Já: Děkuju a co bysi chtěl k narozeninám? R: Nic, minulý rok jsem dostal ten nejhezčí a to mi vystačí na celý život Já: No dobře něco vymyslím R: Co máš s tou rukou? Já: Nic velkýho R: No tak? Já: Tak fajn posouvala jsem gauč abych pod ním mohla vytřít a natrhla jsem si lehce sval, David říkal, že mi to nezasádruje jen pod podmínkou, že budu při operacích jen asistovat a nebudu tahat nic těžkého ani Nellynku R: Proč jsi mi to hned neřekla? Já: Nepřišlo mi to důležité R: Ta ledvina ti tehdy taky nepřipadala důležitá Já: Zase máš pravdu, budu ti všechno říkat R: Nemusíš, ale bylo by to fajn a víš co? Já: Ne nevím R: Zítra obstarám všechno já: udělám snídani, uvařím uklidím, postaram se o malou, vypleju záhonky, vyperu, prostě všechno co děláš ty když nejsem doma Já: A co mám dělat já? R: No co? Budu tě obskakovat Já: To jsem zvědavá jak to zvládneš R: Zvládnu! Zvládne to Roman starat se o celou domácnost?
