Roman & já

Kamarádka

Po tom co mě ráno vzbudila malá jsem jí snesla že schodů,  kde už Roman nebyl. Tím,  že má denní mám čas přemýšlet co dál. Určitě za ním nepoletím do práce říct mu,  že se omlouvám. Ví,  že to bylo mnohem vážnější než předtím. Jednoduše nechci aby se do bulváru moc pletl aby se pak oni nepletli do nás. Prostě mu odpuštění nedám jen tak zadarmo a  vyříkáme si to,  ale to bych mu opět nesměla podlehnout jeho šarmu. Všechny dny na mateřské se hrozně nudím a nevím co budu ještě rok dělat. Tak mě tak napadlo napsat kamarádce z vejšky. Po několika zprávách se povedlo a máme sraz. Neviděli jsme se od naší svatby taky nějaké 3 roky.
Vzala jsem malou do kočárku a šla do parku, kde si sedla a drndala s ní aby usnula.
Emma:  Natal?
Uviděla jsem ženu s kočárkem.
Já:  No ahoj
Hned jak jsme se objali
Já:  To je tvoje?
E:  Nojo
Já:  A jak se jmenuje?
E:  Eliška
Já:  Ahoj Elinko, 
pohladila jsem jí po tvářičce
E:  A tohle zlatíčko je Romanovo?
Já:  No jasně
E:  Týjo ta je veliká,  kolik jí je?
Já: 5, 5 měsíce
E:  Tak tý mojí je podobně a je  poloviční tak není se čemu divit když se na vás kouknu
Já:  A kdo tatínek malé?
E:  Viktor
Já:  Počkej ten Viktor se kterým si ulítla na vejšce?
E:  Jo
Já:  A žije s váma?
E:  No chodili jsme spolu asi dva měsíce a pak jsem otěhotněla,  nejdřív o nás nejevil asi 2 měsíce zájem a pak si to zdárně rozmyslel
Já:  Takže to máš divoký
Emma byla vždycky holka do větru a neuměla se usadit.
E:  No je z tebe mediální hvězda
Ja:  No z větší části díky Romanovi a jeho činnosti na Karlovce a vítězství v té anketě
E:  A jaký to je?
Já:  No tak tady v Rubavě není bulvár tak rozšířený takže tady jsem prostě doktorka,  ale jakmile přijedeme do Prahy okamžitě bulvární sprcha,  ale horší je internet no,  je to věc názoru
E:  To je jasný no... Hele na tom lékaři jsi už byla v tom viď?
Já: Jo asi v 5 měsíci cca.
Ukázka mi fotku
Já:  Tam vypadám jako velryba
E: Vždyť jsi byla i vypadala jako Eiffelovka a jsi i po porodu neuvěřitelně hubená
Já:  Tak to ti děkuju no
E:  Hele a jak se ta maličká jmenuje?
Já:  Nelly Natalya
E:  Předpokládám,  že Natalyu prosadil Roman?
Já:  Nojo, jak jinak
E:  A jak se vám daří?
Já:  Jo teď jsme se pohádali,  ale to k manželství patří
E:  Hele budu muset jít máme oběd u Viktorových rodičů,  dám ti vědět,  opatrujte se
Odešli jsme každá domů. Uvařila jsem oběd,  uspala malou a sedla si na gauč.
Přemýšlela jsem nad tím jestli mu to odpustit dnes nebo až za víc dní?