Ty šaty jsem si nakonec vybrala tyto, protože když už jsem těhotná tak ať to jde pořádně vidět.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Roman neví, co si vezmu, ale jemu jsem řekla ať si vezme tmavě modrý oblek. Budeme k sobě perfektně ladit. Učesala jsem si drdol a pár pramínku nechala volně. Na nohy si vzala černé nižší lodičky a do ruky tmavě modré psaníčko. Vyšla jsem z koupelny a došla jsem do obýváku. Roman už byl asi dávno oblečený a seděl na gauči a koukal se na televizi. Já: Ehmm... Otočil se a zůstal na mě zírat jako by mě viděl poprvé. Já: Děje se něco? Zeptala jsem se nechápavě. R: Ne, jen... Jsi krásná Já: Myslím, že to bylo lepší R: Ani náhodou nikomu tolik nesluší to bříško jako tobě Já: Víš, že tobě to taky sluší R: Těhotenství? 😂 Já: No myslím si, že přibíráš se mnou, samozřejmě svalovou hmotu R: Nojo😅😂 Já: Jdeme? R: Jo jasně Já: Máš doklady, mobil, klíče, pozvánku? R: Jasně Já: Dobře Zamkli jsme a Roman bude řídit. V autě Já: Máš dálniční známku? R: No nemám, co bych dělal kdybych tě neměl Ještě jsme se stahovali na benzínce R: Na Podal mi čokoládu Já: Jak víš, že na ní mám chuť? R: Ty máš chuť na všechno co je k jídlu Já: Haha... Ses dobře vyspal co? R: Jo, nalepíš to? Podal mi známku a já jí nalepila Po cestě Já: Ubytují nás v hotelu? R: Jo, máme vstup i na after party Já: To je super a ty bysi mohl vyhrát😂 R: To jasně... Vždyť jsem české medicíně nic zvláštního nepřinesl to spíš ty Já: To bych byla nominovaná 😂 R: No nebudeme se o tom bavit... Prostě si uděláme hezký výlet Já: Fajn R: Co dělá princezna? Já: Spinká Usmáli jsme se na sebe Přijeli jsme na místo, obtížně, ale přeci se nám podařilo najít místo na parkování. Gentlemansky vylezl z auta a šel mi otevřít dveře. Vzali jsme se za lokty( vy víte, jak to myslím) a vkročili jsme do Lucerny. Všude byli mraky lidí. Došli jsme ke vstupu do divadla ten u dveří ( njn... Večer a malá slovní zásoba 😂) mi naznačil, že chce pozvánku Podal mu jí On: Vy jste Vilkinovi Já: Ano Usmála jsem se On: Jste favorit R: Já? On: Ano On: Prosím Ukázal na dveře Vešli jsme tam a bylo tam spoustu známých doktorů včetně třeba pana doktora Pirka a dalších. Našla jsem židli se stojím jménem a vedle Romanovým. Usadili jsme se a já si všimla, že se mu klepe ruka Já: Tobě se klepou ruce? R: Ne Já: Fakt? Podíval se na ruce R: To není možný Já: Jseš nervózní a neříkej, že ne R: Tak asi jo no Dala jsem mu pusu Já: Lepší? R: Jo, díky Chytla jsem ho za ruku a najednou se setmělo. Na pódium přišel moderátor. Mo: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na dnešním vyhlášení Lékaře roku. Takže byli nominovaní lékaři z různých oborů od 30 let Pošeptala jsem Romanovi Já: Vidíš proto jsem nebyla nominována R: Nojono Usmál se a my dál poslouchali Po dalších kecech, pustili video s nominacemi Video: Nominováni byli... Po několika lékařích (šlo to podle abecedy) přišla řada na Romana Video: neurochirurg doktor Roman Nikolajevič Vilkin, nominace za neuvěřitelné výsledky v jeho oboru Oba jsme se usmívali jako totální blbci. Když video skončilo. Mo: Takže nejlepšího neurochiruga přijde vyhlásit Doc. Daniel Třísť (random jméno) Pomalu jsme začínala věřit tomu, že to Roman vyhraje. Doc: Lékařská komora rozhodla, že nejlepším neurochirurgem se stává doktor Roman Nikolajevič Vilkin Až teď jsem na něj byla neskutečně pyšná. I on sám tomu nemohl uvěřit Dal mi pusu a vyběhl nahoru. Ukápla mi slza a celou dobu pozorně sledovala každý jeho pohyb a pohled. Docent mu pogratuloval a předal nějakou plaketu. Pak ho začal moderátor vyzpovídat Mo: Čekal jste to? R: Upřímně nečekal, vůbec, řekl jsem si, že si uděláme hezký výlet a tohle jsem opravdu nečekal Mo: Vy žijete a pracujete v Rubavě, nepřemýšlel jste, že byste se přestěhoval do Prahy? R: Ani ne, já to tam miluju a váží mě tam i vzpomínky Mo: Tak to je jasné. Jaké například jestli to není nějak soukromé? R: No třeba jsem poznal skvělého kamaráda a hlavě svojí skvělou teď už manželku Natalyu Bože on si to prostě nemohl odpustit, zmínit mě Mo: Ano, vaše manželka je taky velice vynikající lékařka R: Ano, je skvělý kardiochirurg, ale třeba úplně sama zvládla porodit dítě Mo: Předpokládám, že je tady s vámi? R: Ano Podíval se na mě Mo: Můžeme ji požádat aby přišla sem za námi? Na tohle jsem fakt čekala! 😂 Zvedla jsem se a vyšla nahoru. Srdce mi bušilo rychleji než když jsem stála u oltáře. Mo: Dobrý večer Já: Dobrý Roman mě chytil za ruku Mo: Jak jste se vy dva poznali? Já: No kde jinde než v práci... Nastoupila jsem na urgentní příjem čerstvě po atestaci a okamžitě jsme si padli do oka, ale nebylo to zase tak jednoduchý Mo: To vám věřím, a co teď plánujete do dalších měsíců? R: No my teď plánujeme rodinu, teda ona se naplánovala sama Přejel mi rukou po břichu R: No a to je asi to hlavní teď Mo: A za jak dlouho přijde? Začal v hlavě počítat R: Ehmm... Asi za 3,5 měsíce Mo: A bude to? Tyhle otázky mě fakt serou Já: Bude to nejspíš holčička Mo: My vám děkujeme a tohle je Neurochirurg roku Všichni tleskali a my jsme si šli sednout. Já: To ti teda pěkně děkuju Pošeptala jsem mu do ucha R: Aspoň budeš slavná😂 Já: To jsem si ale dobře vybrala R: Si myslím Pak jsme šli na raut. Zapojili jsme se tam do nějaké lékařské debaty. Já tam byla podle všechno nejmladší. Pak jsem se od Romana oddělila a začala navazovat kontakty s ostatními lékařkami. Celou dobu se mě ptali na miminko a tak. Já jsem tak šťastná, že jsem zajímavá něčím jiným než tím, že mám skoro 2 metry. Kolem půlnoci jsme šli do hotelu, protože jsme byli totálně vyřízený. Po cestě R: Víš, že se to vysílalo živě? Já: No tak to se na to díval celý urgent R: No nejen to, budeme teď extra sledovaný pár Já: Tak to mi je jasný Po příchodu na pokoj. V podstatě jsme se svlékli a padli do postele, protože jsme byli dost vyřízený z celého dne.
