Roman & já

Chřipka

Malá má 2 měsíce. Hrozně rychle to letí, ale snažíme si to,  co nejvíc užít,  i když je Roman pořád v práci. Je červen a tak je už dost teplo. Upřímně jsem myslela,  že to v létě nemůže přijít.
Jednu noc jsme poklidně spali. Malá v postýlce.
Vzbudila se přesně na kojení, ale pak se vzbudila hned za půl hodiny. To už mi přišlo divný,  protože se nikdy jen tak z ničeho nebudí.
Znovu jsem jí uspala. Jen jak jsem usnula začala řvát znova.
Roman se samozřejmě vzbudil taky. Když jsem k ní vstala asi po 3 během hodiny,  vzal si jí.
Já:  Počkej musíš se vyspat jdeš na denní
R:  Já vím,  ale ty se o ní staráš pořád a pak se tady večer zjevím já a nemám ponětí o tom co všechno zvladáš,  půjdu s ní do obýváku a ty se trochu prospi
Já:  Děkuju
Ještě chvilku jsem slyšela pláč,  ale pak jsem zalomila.
V půl 6 jsem ucítila polibek.
Já:  To už je tolik?
R:  Spi,  malá je tady v postýlce a spinká
Já:  Dobře,  pa
Polibek jsem mu vrátila.
Odešel a já jsem usnula asi na hodinu pak jsem šla nakojit málou.
Ona je tak krásná. Jsem z ní odvařená jakoby se mi teď narodila. I Roman je z ní úplně hotový,  moc si jí přál a teď je to skutečnost.
Když jsem jí kojila všimla jsem si,  že je víc neklidná než normálně.
Změřila jsem jí tedy po kojení teplotu.
38,5°C
Nechtěla jsem panikařit,  ale nějak se to nepovedlo.
Vzala jsem malou do kočárku a vyrazila jsem k doktorce.
Tam jí změřila teplotu a udělala další vyšetření.
Závěr zněl takto:  Chřipka
Dala nám sirup a za týden na kontrolu.
Položila jsem malou do kolébky a houpala jí, přitom jsem měla v podpaží teploměr,  protože mám takový nekalý pocit,  že to mám taky.
38°C
Výborně!  Teď ještě aby to chytil Roman a jsme kompletní! To samozřejmě ne,  ale ty probdělé noci s jinak spícím miminkem budou horor!
Dala jsem si paralen,  mokrý obklad na hlavu,  malé taky(ten obklad), uvařila čaj. Malá konečně usnula tak jsem se zavrtala do deky na gauči a vzala si do ruky knížku.
Až teď mi vlastně došlo,  že nemůžu kojit. Skvělý
Mléko tady sice máme,  ale bojím se abych nepřišla o mlíko.
Ještě radši někomu zavolám
V:  Ano
Já:  Tady Natalya
V:  Ahoj,  děje se něco?
Já:  No jde o to,  že má malá chřipku a já taky a...
V:  Nevíš jestli můžeš kojit
Já:  No jo
V:  Pokud máte obě to stejný tak jo... Ale když uvidíš,  že to ustupuje jí rychleji než tobě tam bysi měla přestat. Nebo když by jí to naopak vůbec neutupovalo a ty si to pořád měla
Já:  Jo,  díky,  a zachovej prosím Hippokratovu přísahu
V:  Neboj a brzo se uzdravte
Večer přišel Roman z práce a malá už spala.
Klaply dveře a Roman přišel. Chtěl mi dát pusu na pusu.
Já:  Radši na tvář
R:  Co se děje?
Já:  Malá má chřipku a já taky
R:  A jéje... Neplakala moc?
Já:  Jo, ale už asi půl hodiny spí
R:  Chceš s něčím pomoct nebo tak?
Já:  Můžeš prosím uklidit nádobí z myčky a uvařit čaj
R:  To je to nejmenší lásko
Sedla jsem si na gauč a dala si podpaží teploměr. Roman mi zachvíli donesl čaj a vytáhl mi teploměr.
R: Máš 38,5...na
Podal mi paralen
Sedl si vedle a objal mě.
R:  Zůstanu doma aspoň než se ti uleví
Já:  Počkej to nemusíš
R:  V dobrým i zlým ne? Zůstanu budu se starat o malou a ty si odpočineš ano?
Já:  Jsi skvělý, miláčku!
R:  Zítra ráno zavolám Jirkovi a řeknu mu,  že si beru volno na dobu neurčitou
Já:  Fajn
Přitulili jsme se k sobě.
1.Co byste chtěli abych napsala v dalším dílu?