Roman & já

Není moje!

První asi 3 dny byly s malou fakt kritický. Celé dny a noci prořvala,  nechtěla spát, jíst prostě nic. Ani Roman na ní neplatil a to je co říct. Jediný co jakš tak jedla byly banány. Po těch kritických 3dnech,  kdy jsme byli všichni tři nevyspalí,  Roman k tomu všemu ještě chodil do práce, přišlo něco v co jsme ani nedoufali.
Nelly si řekla o jídlo co jsme měli k obědu.
Nandala jsem jí teda trochu brambor a na malé kousky nakrájené maso.
Vzala si vidličku a sice to většinou skončilo mimo její pusinku,  ale pořád se smála a my se taky smáli když jsme viděli,  že je celkem ok.
Den před narozeninami Romana a Nelly,  přišel vytočený táta,  byl vytočený tak jak jsem ještě nikdy neviděla.
Tá:  To je už moc
Já:  Co je?
Tá:  Darja není moje
Stěží jsem polkla vodu.
Roman se na mě jen podíval a dál se věnoval malé.
Já:  Cože?
Tá:  No... Darja byla tenhle víkend u mě... Nepohodli jsme se a ona na mě vybalila,  že není moje
Já:  Vždyť to nic nemusí znamenat,  je to puberťačka
Tá:  No to jo,  zavolal jsem matce a tá mi řekla,  že měla milence asi rok a že Darja není moje
Já:  Jako vážně?
Tá:  Jo
Já:  Jak mohla 15 let na tebe hrát,  že je všechno ok?
Tá:  Nevím,  ale hrála to obstojně
Já:  Já tvoje jsem ne?
Tá:  Jo jsi
R:  Jasně,  že jo, vidím jak jste si podobní
Já:  Díky
Usmála jsem se na Romana
Já:  No nic... Přijedeš zítra?
Tá:  No jasně... První narozeniny moji vnučky a 41 narozeniny zeťe si nemůžu nechat samozřejmě ujít
Tá:  Máme se pořád neozvala?
Já:  Ne,  už 14 měsíců,  naposledy tady byla když jsem byla v 8 měsíci a chtěla po mě peníze
Tá:  Asi v tobě vidí silnou opozici něco jako mě
Já:  Taky si myslím
Roman odešel na záchod
Tá:  Co pro něho máš?
Já:  Dovolenou
Tá:  Doufám,  že budu hlídat!
Já:  No jak chceš? Klidně můžeme vzít malou s sebou
Tá:  Blbost!  Rád se o ní postarám a vy si odpočinete
Já:  Dobře
Tá:  A kam?
Já:  Kréta
Tá:  Pěkný no... Hele už musím
Já:  Jo.. Hele a malé nekupuj nic velkého jenom něco symbolického
Tá:  Neboj
Když odešel a my uložili málou,  sedla jsem si sklesle na gauč a pustila televizi.
R:  Co je?
Já:  Je mi líto táty, celý život se o nás láskyplně staral a pak mu matka jen tak suše uznání,  že Darja není jeho to musela být,  pro něho jako otce,  rána jako prase
R:  To je pravda... Absolutně si to neumím představit
Já:  To ani nemusíš Nelly je 100% tvoje!
R:  To bylo jen přirovnání,  lásko! To je jasný,  že vůbec nepochybuju
Já:  Za týden jedu do Ruska na dva dny,  vyřeším to a už se tam nikdy nevrátím
R:  Dobře,  ale dáš na sebe pozor jo?
Já:  Neboj,  jasně,  že jo,  neudělám z tebe vdovce
Proběhne to v pohodě?