Z(A)TRACENÁ DUŠE

XIII. (13. díl)

"Promiň za ten včerejšek. Nějak jsem to prostě ... nedal."

„To je v pořádku, chápu to. Tohle se nestává každý den. Můžeme se domluvit na jindy, když budeš chtít."

David v jejím hlase vycítil naději.

„V pátek po obědě se vracím do Kroměříže. Čeká mě zase jeden fantastickej výlet na Moravu," řekl, aby ji ušetřil zklamání. Věděl, že ji Jiří už ráno požádal, aby mu na víkend a pondělí nepsala žádnou službu.

„To je to tam tak zlý?"

„Ale ne, jen ty dny jsou tam takový dlouhý a nanicovatý. Díky bohu se dá alespoň dostat ven. Na běhání to tam není až zase tak příšerný."

„Ty máš vycházky?"

"Jo, když nejsi úplnej cvok anebo závislák, máš nárok na opuštění areálu. A to já nejsem, takže razítko a šup šup hurá, můžeš se jít podívat za plot. Moc výživný to tam teda je."

Mery si prohrábla vlasy a dlouze se na Davida zahleděla. Ten se rozpačitě ošil.

„Co kdybych za tebou přijela?"

„Jako až tam? Vždyť to je 350 km!"

„Mám tetu v Přerově. Spojila bych to s, řekněme, rodinnou návštěvou."

„Tak když to tý tetě nebude vadit ..."