Z(A)TRACENÁ DUŠE

LIX. (59. díl)

Otevřeli dveře chalupy a plížili se do kuchyně. David potřeboval vrátit klíčky od Matyho auta zpátky na linku a na Mery se začal projevovat ten půllitr vína, který vypila před pár hodinami. Dveře toalety byly zamčené.

„Kdo si počká, ten se dočká," ozvalo se z poza dveří.

David naznačil, že se vypařuje a odešel do pokoje.

„Mery, to jste teprve teď zpátky?"

„Jo, jo."

„Jak je Davídkovi?"

„Bíbo počkej, já fakt musím," řekla a přibouchla dveře.

„No, tak co? Povídej! Kde jste byli? Jak mu je?" nenechala se Bíba odbýt, když Mery konečně vyšla z toalety.

„Už je mu líp."

„Dělala jsem si o něj strach."

„Ale Bíbo, vždyť jsem byla s ním."

„Vždyť jo. Ale nikdy nevíš. Jirka na sebe vzal obrovskou zodpovědnost. Díky bohu zatím neví, že jste byli pryč. Jinak by z toho, chudák, taky nespal."

„Myslíš, že se bude zlobit?"

„Těžko říct. David musí v noci hlavně spát. A mám obavu, že se to se mu dneska nějak minulo. Jinak, krasotinko, máš naruby tričko. To byla asi moc pěkná procházka, viď?"

„Aha," zarazila se a až teď si všimla, že tomu tak opravdu je.

„Tak to běžte dospat. Půjdu vzbudit Romana a Matyho, mají nejvyšší čas vstát."

„Jsi unavená?" zeptal se, když vedle něj klesla na postel.

„Strašně."

„Tak pojď," řekl, odložil skripta a rozevřel náruč.

„Davi, ty spát nebudeš?"

„Ne, už ne."

„Vždyť to přece nejde, nespat."

„Ale jo, jde to."

Lehla si na jeho hruď a nechala se ukolébat tlukotem jeho srdce. Hladil ji po vlasech a ponořil se zpátky do textu. Zvládla to Nina, zvládla to Karin, zvládne to i Mery.

Uslyšel krátké, ale rázné zaklepání. Ajajaj.

„Dále."

Ve dveřích se objevil Jiří.

„Můžeš na slovíčko, Davide?"

Naznačil, že ne, protože jej právě zalehla všechna krása světa.

„Jen pojď."

Opatrně položil Mery vedle sebe a přikryl ji dekou. Vytušil, že Jiří není v nejlepším rozmaru. Ach, to zase bude.

„Jen pojď, pojď," pobízel jej k rychlejšímu tempu.

Zavřel za sebou dveře a opřel se o zeď.

„Tady ne, pojď k nám do ložnice."

Povzdechl si a následoval jej.

„Posaď se."

„Jo."

„Co měla znamenat ta zpráva uprostřed noci?"

„Potřeboval jsem na chvíli ven."

„Davide!"

„No?"

„Ty víš moc dobře, co máš dělat, když se tohle stane!"