>Rosie je holka, co se jako malá musela přestěhovat s rodiči do Kanady. Musela opustit své přátele ale hlavně nejlepšího kamaráda Justina, se kterým trávila dřív všechen svůj čas. V Kanadě začala nový život a postupem času byla zase šťastná. Na Just...
Tak tohle vážně ne. Nechápu proč to tak přehání! Všechno poslední dobou přehání. Proboha je mi 16, vím co dělám. A Justin? Už o něm nic neví tak ať ho nechá taky. On za nic nemůže, tak nechápu proč mu pořád musí nadávat. Tímhle mě už vážně naštvala. Ale jak už jsem říkala. Mezi nás se nikdy nedostane. Nikdy!!
Jelikož mě v noci nešlo vůbec usnout, byla jsem úplně hotová. A co se nestalo? Zase jsem zaspala. Vyběhla jsem z postele rychlostí blesku a šla si udělat ranní hygienu. Líčení jsem teď vážně moc neřešila. Nestíhala jsem a tak mě to nezajímalo. Na oči jsem si dala jen řasenku a rty si namazala balzámem. Když jsem byla hotová, přeběhla jsem zpátky k sobě do pokoje a hledala oblečení co si dneska vezmu. Je tam poměrně teplo, asi na mikinu nebo slabou bundu, ale zase budeme celý den venku. Možná si nevzpomínáte ale dneska se hraje nějaký ten zápas ve fotbale mezi hodně školami v USA. Přijede k nám asi dalších 6 škol ale myslím, že ta naše vyhraje. Vždycky prý vyhráli, a navíc jsem slyšela, že mají hodně dobrej tým. No uvidíme. To je hrozný, zase moc kecám a přemýšlím a pak nestíhám už vůbec. Vytáhla jsem ze skříně tohle a oblékla si to.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když jsem měla všechno nachystané, rychle jsem si ještě vzala nějaký jídlo na potom a spěchala do školy.
Doběhla jsem tam asi s půl hodinovým zpožděním, ale jak vidím tak to nikoho nezajímalo. Všichni se soustředili jen na to hřiště. Stejně zápas ještě ani nezačal tak co. Našla jsem Jullie a Zoe a sedla si vedle nich.
"Dala sis na čas Rosie" zasmála se mi Julls a já si složila hlavu do dlaní. "To víš noo... Špatná noc" vysvětlila jsem a ona následně přikývla. Svoji pozornost věnovala už jenom mobilu. Pořád se do něj tak debilně usmívala, nechápala jsem to. Beztak, že si tam píše s nějakým klukem! "Ukaž mi ten mobil" začala jsem se smát tentokrát já a snažila se jí ho vzít. Ona sebou ale strašně cukala - nenechala se, bránila se. A jelikož byla ještě vyšší než já, zvedla ho nad hlavu a já neměla moc velkou šanci.
"Podívej se tam!" vypískla jsem a ona mi na to překvapivě skočila. Mobil jsem jí okamžitě vytrhla z ruky a podívala se, s kým si to píše. "Cože?!" sotva jsem popadala dech. "Chris?!..." vykřikla jsem, div mě oči nevypadly. Zrovna on? To bych ani náhodou nečekala! "Rosie..." povzdechla si. "Prosím, vrať mi to" měla jsem pocit, že je najednou taková nesvá, jakoby se styděla. Nechtěla jsem jí dál trápit, proto jsem k ní natáhla ruku a její mobil jí vrátila. "Vážně on? Nečekala bych to..." zněla jsem překvapeně a Zoe se usmála.
"No jo, už se ho snaží dostat fakt dlouho. Zatím jí to ale vůbec nevychází" zasmála se jí Zoe. Jullie na ní hodila naštvanej pohled, ale takovej ten falešnej. Pak se začala smát taky. "A co vlastně ty a Will, hmm?" zeptala se jí zákeřně Julls. "Přesně tak, jen povídej" přidala jsem se a Zoe se plácla do čela. "Někdy jindy jo, musíme jít tady s Juliettou pomoct ostatním s jídlem" řekla a zvedla se z lavičky na nohy. "Ajo sakra, už teď jdem pozdě, pohni Zoe!" vykřikla Jullie a někam se společně rozběhly. Ještě na mě zavolaly "Měj se Rosie" a pak se mi ztratily z dohledu. Mě najednou zapípal mobil. Přišla mi nějaká zpráva a tak jsem se na ní podívala. Byla od Justina. Prej mám jít za ním dolů na hřiště, než začnou. Zvedla jsem se a mířila si to za ním.
