>do you remember?<

>44 (i'll never give up)<

Došla jsem domů kde na mě už netrpělivě čekala Amy. Dneska to ve škole bylo fakt příšerný ale musím myslet pořád na to co udělal Justin. On přede všema řekl, že mě miluje! Tohle rozhodně něco znamená. A to jak se mě zastal? Měli jste vidět výraz Kylie. Málem tím vztekem zešílela.
"Ahoj" zakřičím když otevřu dveře a vejdu dovnitř. Uslyším z horního patra nějaký dupání.
"No konečně!" zakřičí Amy když seběhne schody. Divím se, že se nepřerazila. Nikde jsem neslyšela babču. Vždycky mě pozdraví nebo aspoň tak nějak vím, že tu je ale teď nic.
"Kde je bábule?" zeptala jsem se Amy a ta se začala tlemit jak magor.
"No co? To jsi to slovo nikdy neslyšela?" nechápavě jsem se na ní podívala a ona se jen smála dál.
"Odjela zase pryč. Říkala, že už musí domů, že to tady zvládnem" řekla když se přestala tak debilně hihňat. Pusou jsem naznačila jen takové to 'aha' a pak jsme pokračovaly ke mě do pokoje.

"Tak vyklopíš to už nebo budeš čumět do blba?" zeptala se mě naléhavě.
"Já nečumím do blba ale na blba" řekla jsem a mrkla na ní. Moc dobře věděla, že jsem se dívala na ní.
"Tak hele jo..." chytla polštář a hodila ho po mě.
"Už mluv konečně Rosieto!" křikla a lehla si na postel. Podepřela si hlavu rukou a koukala se na mě.
"No jo pořád" zasmála jsem se ale nic se mi úplně říkat nechtělo. Podle toho co jsem jí o Justinovi předtím řekla, ho mít ráda nebude. Uvidíme.
"No prostě byla jsem s Justinem" řekla jsem jednoduše ale jí to nestačilo.
"To je všechno co mi řekneš?" nadzvedla obočí a tak divně se zaksichtila.
"No prostě... Řekl mi, že mě miluje! A to nikdy nikomu neřekl! Chápeš to?!" začala jsem pištět a skákat po posteli na který Amy ležela.
"Takže jsi s ním zase skončila v posteli?" zasmála se mi Amy. Jo přesně tak. Taky to nechápu.
"Asi už to tak bude" řekla jsem.
"Jsi fakt magor" zasmála se Amy a pak si do ruky vzala mobil, protože jí nějak pípl. Začala se na ten displej nějak až moc usmívat. Ale ale.
"Amynko, že pak ti píše Dylan?" zeptala jsem se a ona se na mě okamžitě podívala.
"Jak to víš?" nechápala.
"Usmíváš se jak sluníčko na hnoji, tak kdo jiný by to mohl být že?" odpověděla jsem a ona se smála ještě víc.
"Když máš pravdu, tak máš pravdu" řekla a pak odepsala.

Zrovna jsem seděla na zemi a pokoušela se zapnout notebook když v tom dole bouchly dveře.
"Někoho čekáš?" zeptala jsem se Amy.
"U tebe doma? Jasně" řekla ironicky a mě pak došlo jak blbá jsem. Zvedla jsem se ze země a došla se tam podívat. Vážně mi nedocházelo kdo to může být. Vždyť babi je pryč a nikdo jinej to být nemůže přece.
"Rosie!!" vyběhla na mě ta malá potvůrka, neboli moje ségra. Hned na mě skočila a objala mě. Co tady ale dělají tak brzo? Měli se vrátit až nějak před Vánocema ale ty jsou až za dva týdny.
"Co tady děláte?" zeptala jsem se mamky. V ruce držela dva kufry, které položila do předsíně.
"Nechtěli jsme tě tady nechat samotnou" usmála se na mě a pak mě objala taky. Že by na to s Justinem zapomněla? Odjížděla víc než nasraná a teď je totálně v pohodě.
"No dobrý den" řekla Amy, která za náma přišla. Mamka vykulila oči. Myslela jsem, že ji babča řekla, že tady je. Tak asi ne no.
"Ahoj Amy, co ty tady?" zeptala se mamka s nadšením v hlase a objala ji.

S Amy sedíme v kuchyni a cpeme se perníčkama. Radši ani nepočítám kolikátej mám jinak bych si zase nadávala jak budu tlustá.
"Jsou fakt mega moc dobrý" zkonstatovala Amy a já chtěla něco říct ale slyšela jsem, že mi přišla zpráva.

Jullie: okamžitě se podívej na drby..

Nevěděla jsem co to má znamenat ale hned jsem si otevřela instagram a našla si tu stránku. Co jsem taky mohla očekávat? Neřešilo se tam nic jinýho než já a Justin. A hlavně ten dnešek. Nikdo nemohl uvěřit, že někomu řekl, že ho miluje. A to právě mě! Cítila jsem se najednou tak výjimečná. Jako první holka Justina Biebera. Opravdová holka, kterou miluje.
"Na co tam tak čumíš?" zeptala se mě ta moje příšera. Podala jsem jí do ruky můj mobil a začala si to všechno číst.
"Holky jedeme ještě na nákup, kdyby jste něco chtěli koupit, tak napište" řekla mamka a pak odjeli.
"Tak tohle je mrtě libový. Kdo by řekl, že Rosie bude tak populární a středem všech drbů?" řekla Amy a já se jen zasmála. Vrátila mi mobil a pak si na něco asi vzpomněla.
"Hele taky ti něco ukážu, jen pro to dojdu" řekla a pak se zvedla ze židle a šla ke mě do pokoje. Já zatím začala jíst další perníček. Je mi ze mě fakt blbě!

Amy už se dlouho nevracela. Asi to nemůže najít nebo co já vím.
"Aaaaaaaa" ozvalo se z vrchního patra a já se tak strašně lekla až jsem se z toho rychle postavila. Amy křičela jako magor a já se tam rychle běžela podívat.
"Co se tady dě..." řekla jsem ještě než jsem otevřela dveře, ale doříct jsem to ani nestihla.
"Tenhle dement mě pěkně vyděsil" řekla naštvaně a ukázala na Justina. Nevím ani proč ale připadalo mi to strašně vtipný.
"Čemu se tlemíš? Nejradši bych ho něčím přetáhla ale nic nemám po ruce" řekla Amy a ohlížela se okolo sebe.
"Tak sory bože, jak jsem asi mohl vědět, že tady bude nějaká jiná holka než Rosie tyvole?" řekl Justin a protočil očima. Amy se na něj pěkně nasrala. Šlo to vidět.
"Komu tady říkáš vole ty kreténe?" začali se až nějak moc hádat a tak jsem to musela zastavit.
"Tak a stačí! Co jsi vlastně potřeboval Jussi?" zeptala jsem se a on se na mě usmál. Pak tak trochu naznačil, že by mě to chtěl říct o samotě.
"Amy mohla bys na chvíli odejít?" udělala jsem na ní psí oči a ona hlasitě vzdychla. Udělala to naschvál aby to Justin pěkně slyšel.
"Tohle si ještě vyřídíme blbečku!" řekla a odešla.
"Jasný trpaslíku!" zakřičel po ní a začal se strašně smát.
"Do prdele můžu ho mrdnout něčím po hlavě?!" zařvala Amy a já se začala smát taky. Jde vidět, že si fakt sedli. To jsem mooc mooc ráda.

"Takže co jsi chtěl?" zeptala jsem se ho a on se na mě zase tak krásně usmál. Z tohohle úsměvu se mi podlamujou kolena.
"Nezajdem si zabruslit?" navrhl a mě se rozzářily oči. To bude taky romantický.
"Dobře, počkej na mě dole" řekla jsem a chtěla se nachystat.
"Ehm Rosie to asi nebude dobrej nápad" narážel tím na Amy. Ale asi má pravdu. Ta holka je magor. Nakonec jsem ho nechala tady. Oblékla jsem si jen něco víc pohodlnýho a teplýho a mohli jsme vyrazit. Amy nejdřív nebyla úplně nadšená ale pak to pochopila.

Došli jsme na zimní kluziště a nazuli si brusle. Už byla tma ale jelikož to bylo na náměstí tak tu všude svítily ty vánoční světýlka a i stromeček. Bylo to tak krásný. Justin mě chytl za ruku a bruslili jsme. Už dlouho jsem na tom nestála ale šlo mi to dobře. Jsem ráda, že jsem se před ním nějak neztrapnila. Lidi pomalu začali odcházet až jsme tu nakonec zůstali sami.
"Jsi tak krásná" řekl když se zastavil a díval se mi do očí. Trošku jsem zrudla.
"Miluju tě" tohle bych mohla poslouchat pořád.
"Taky tě miluju" řekla jsem a on spojil naše rty. Byl to krásný polibek plný emocí a touhy.
"Stejně tomu nemůžu uvěřit" řekl když jsme se odtáhli. Jsem zvědavá co z něj zase vypadne.
"A čemu?" zeptala jsem se.
"No že jsi moje. Nezasloužím si tě Rosie" dodal a já jen zavrtěla hlavou.
"Justine... Sám víš, že to není pravda" řekla jsem a usmála se na něj aby věděl, že se nemusí cítit nějak špatně kvůli tomu co mi předtím dělal.

"Jsi tak strašně hodná... Tohle na tobě miluju a nikdy se tě nevzdám!" řekl a já se cítila zase dokonale. Ach co to se mnou jen děláš Justine?