>Rosie je holka, co se jako malá musela přestěhovat s rodiči do Kanady. Musela opustit své přátele ale hlavně nejlepšího kamaráda Justina, se kterým trávila dřív všechen svůj čas. V Kanadě začala nový život a postupem času byla zase šťastná. Na Just...
Pondělí O svojí neděli vám ani povídat nemusím. S Amy jsme jí celou totálně proflákaly a vážně nic zajímavýho nedělaly. Byly jsme ještě pořád hotový z tý party. Dneska je pondělí a jdeme do školy. Nevím jestli se mám těšit nebo ne. Moje pocity jsou takový smíšený. Ale budou tam lidi co jsem znala dlouho, takže to bude určitě v pohodě. Stačí tomu jen věřit.
Jak všichni víte, nesnídám. Proto jsem si s sebou vzala jen sušenky ale to až na svačinu. Dneska je strašná zima a já si tolik teplých věcí nebrala tak jsem zvědavá v čem půjdu. Jediný co jsem našla bylo tohle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
S Amy jsme vyrazily zhruba za 10 minut 8. Nedělám si prdel ale od ní ke škole to jsou tak 3 minuty. Přejdete jednu silnici a jste tam.
Když jsem si vyřídila všechno u ředitele a tak dále, zamířila jsem do své třídy kde už Amy dávno byla. Sedla jsem si vedle ní a poslouchala výklad učitele. Matika? Hah, jednoduchý. Myslím si, že jsem ani tolik nemusela dávat pozor, protože tohle všechno jsem už znala. V LA jsme byli o něco napřed jak tak vidím. Proto jsem víc věnovala pozornost svému mobilu, který jsem měla tajně pod lavicí. Učitel si toho za celou tu dobu vůbec nevšiml.
Když konečně začala přestávka, vzala jsem učebnice a šla je naházet do skříňky i s tím mým kabátem. Ptala jsem se Amy jestli půjde se mnou ale prej je na to až moc líná. Navíc za ní přišel Dylan, takže podle mě je ta lenost jen záminka. Skříňku jsem zabouchla a vydala se zpátky. Začal mi zvonit mobil a tak jsem se na něj podívala. Zase on. Ani mě to nepřekvapuje. Justine dej mi pokoj. Jelikož jsem nevěnovala pozornost tomu kam jdu, narazila jsem do něčí hrudi a mobil mi vyletěl na zem. Proč pokaždý první den v jiný škole musím někoho sejmout doprdele už?! Ten kluk byl poměrně vysoký a tak jsem zvedla hlavu, abych se podívala kdo to je. Bože ať to není nějakej kokot prosím. "Ty?!" vypadlo z nás obou zároveň až jsme se museli zasmát. Byl to Lucas. Lucas z tý sobotní party. Nevěděla jsem, že chodí na tuhle školu. "Promiň, nekoukala jsem na cestu" omluvila jsem se a sehla se na zem pro mobil, kterej byl lehce na sračku. Vypadla mi z něj baterka a simka taky. No pěkný. "To je v pohodě" usmál se a já z něj nemohla spustit oči. Předtím jsem si nevšimla jak moc hezkej je. Jakože fakt hodně. "Rád jsem tě zase viděl Rosie" dodal a já cítila jak mě začaly pálit tváře. Musely být úplně rudý. Trapaas!! Ale potěšilo mě, že si pamatuje moje jméno.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Lucas vypadal takhle. Zdá se mě, že je docela dost vyspělej. Ale řekněte sami, není zatraceně hot? Je ale teď bych na takový věci myslet neměla. Vlastně celkově bych si od kluků měla dát pauzu.
Po škole na mě Amy čekala před školou. Každá jsme měly jinou hodinu tak proto. "Hej mě se dneska stal takovej trapas zase. Narazila jsem do kluka" řekla jsem a plácla se do čela. Amy se neudržela a propukla v smích. "Byl aspoň hezkej?" zeptala se ale pořád se usmívala. "Jakoby byl to ten kluk z tý sobotní party. Předtím jsem si nevšimla jak strašně sexy je" odpověděla jsem jí. Fakt se mi líbil. Ale jen líbil. Nic z toho nebude. "Jo vlastně to je ten kluk jak jsem ti před tou party o něm říkala. Že k nám do školy nastoupil dost hot týpeček, tak to je on. Úplně jsem ti o tom zapomněla říct" řekla Amy a já vykulila oči. Takže to je fakt on? To je poprvý v životě co jsme se s Amy obě shodly, že je nějakej kluk fakt hezkej. Vždycky měla takovej zvláštní vkus na kluky ale tenhle je fakt moc hezoučkej. Hlavně když se směje.
Odpoledne jsme měli volno a tak nás napadlo, že si můžem zajít do kina. Vždycky jsme to tak dřív dělávali. Nevěděli jsme na co jít, jestli na horor, něco romantickýho nebo animák, což by ale vypadalo docela vtipně. Nakonec to vyhrála nějaká komedie. Moc jsem od toho neočekávala ale prohlašuju, že jsem se přitom několikrát málem pochcala smíchy.
Večer jsem se šla osprchovat a umýt si vlasy. Tenhle dům má fakt luxusní koupelnu. Celej je strašně moderní a musel stát snad miliardu. Amy má totiž dost bohatý rodiče, kteří si na tohle potrpí a podle toho to taky vypadá. Když jsem se oblíkla do mýho krásně ňuňatýho pyžama, šla jsem si lehnout na Amyinu postel. Ona seděla ve svým křesle a učila se na zítřek tu matiku. Prej budem psát, což je zajímavý, protože já o tom ani nevěděla a to jsem v tý třídě seděla s ní. Asi za to může ta moje nepozornost. Vzala jsem do ruky můj po dnešku rozflákaný mobil a napsala mamce zprávu. Volat se mi už nechtělo, navíc jsem s ní mluvila i včera takže jedna zpráva stačí. Napsala jsem, že je to tady super, ve škole taky v pohodě a takovýhle ty řeči. Však to znáte, to co říkáte rodičům.
V noci mě probudil nějaký zvuk. Nějak tak jsem si myslela, že je to budík a, že ho Amy vypne ale to byla blbost. "Co to je?" začala se Amy strašně rozčilovat. Já to moc nevnímala a snažila se spát dál. "Rosie! Zvoní ti mobil" začala se mnou klepat aby mě vzbudila ale to ani nemusela. Už jen to, že řekla, že mě zvoní mobil mě probudilo. Musí to být omyl, protože ve 3 ráno by mi volal jen kokot. No tak jsem se trochu trefila. "Za tohle mu dám blok a končí!" strašně mě to naštvalo. Já nechci aby mě Justin volal. Asi si půjdu koupit novou simku a změním si číslo. Jo to přesně udělám!! Hned zítra! "Justin? Ser na něj Rosie a pojď spát" Amy zněla hodně ospale a tak jsem mobil položila tam kde byl doteď a během chvíle znovu usla.
Dneska škola vůbec neutíkala ale tak aspoň, že je už úterý. To je jediná pozitivní věc. Dneska jsme s Amy obě zaspaly takže jsme přišly fakt pozdě. K našemu štěstí chodí učitelé ale ještě dýl. Vešla jsem do třídy na španělštinu a skoro všude už byla obsazená místa. Amy má francouzštinu takže šla jinam. Všimla jsem si, že je volný místo vedle Lucase. Bez čekání jsem se k němu rozešla a ani se neptala jestli si můžu přisednout, protože nikde jinde místo nebylo.
O chvíli později do třídy přišla slečna Reesová, která si nesla kafe. Říkám vám, že přesně za 10 sekund ho na sebe vylije. Vždycky to tak bylo, když si ho s sebou nesla. "Dívej se na ní a počkej si... Přesně za tři, dva, jedna..." začala jsem říkat Lucasovi ale křik slečny Reesové mě přerušil. "Do háje já už se z toho zblázním" zakřičela a snažila si utřít ten flek co měla na tričku. Celá třída se jí tlemila jako parta vypatlanců. "Jak jsi to věděla?" zeptal se Lucas a díval se na mě jak na věštkyni. "Ještě před chvílí jsem do týhle školy chodila, tak proto" odpověděla jsem mu a pak už se věnovala hodině.
Dnešek byl jeden z nejvíc nudných dnů v mém životě. Zítra píšem tři testy a tak jsem se na ně musela pořádně naučit. Jedna z podmínek abych tady mohla zůstat byla i mít dobrý známky, takže se musím extra hodně snažit. Sice se mi občas nechce ale půjde to. "Všimla jsem si, že ten Lucas po tobě docela jede" řekla mi Amy, která právě přišla za mnou do jejího pokoje. "Jo to je možný ale já mám od kluků teď pauzu" pohodila jsem rameny a četla si dějepis. Ona na mě vrhla dost hnusnej pohled. "Rosie podle mě bys mu měla dát šanci. Vypadá v pohodě" snažila se mě přemluvit ale já si pořád myslela to svoje. Neříkám, že není v pohodě. Vypadá tak a je i hezkej ale já mám právě po rozchodu. "Amy, je to teprve pár dní co jsem se rozešla s Justinem" vyslovit jeho jméno pro mě bylo hodně těžký. Skoro to nešlo ale ani nevím proč. Proč je to pořád tak složitý? A díky, že jsi mi ho připomněla kámoško... "To, že se ti to nevydařilo s Justinem, neznamená, že to takhle bude s každým klukem" ona si stále mluvila to svoje. Už mě to unavuje. "Máš pravdu ale je to na mě pořád moc brzo" odpověděla jsem a tímhle tu konverzaci ukončila.
Je to strašně moc brzo. Navíc když vím, že pořád miluju jen tu jednu osobu. Tohle se musí změnit!!
