>do you remember?<

>52 (goodbye Justin)<

"Justine sám moc dobře víš, že teď nemůžu přijet. Nejde to" odpověděla a já si hřbetem ruky utřel slzy z obličeje. Vím, že nemůže přijet aby byla v klidu a vlastně jí tam je i líp ale doufal jsem, že by to pro mě udělala. Vidím, že teď už asi nemám nikoho.
"Jo já vím, tak ahoj" odpověděl jsem sklesle a zadržoval slzy.
"Mrzí mě to" řekla a já to típl. Došlo mi, že teď jsem na všechno fakt úplně sám.

Vím, že je teprve odpoledne ale asi půjdu spát. Stejně nemám nic lepšího na práci. Zítra musím Mell přesvědčit ať mě k Rosie pustí. Zabíjí mě pocit nevědět jak na tom je. Musím ji vidět i kdyby to mělo být jen jednou a naposledy.

Probudil jsem se v noci. Podíval jsem se na mobil a bylo něco okolo tří ráno. Slyšel jsem takový divný zvuky z pokoje co je pode mnou. Nějak pomalu mi to myslelo ale netrvalo dlouho a bylo mi jasný co to je. Už zase? Jako vážně? Musí otec prcat pořád takhle v noci do hajzlu? Zamlátil bych na ně něčím ať drží hubu ale něco mi říkalo ať to radši nedělám. Nechám to bejt, prostě se jen nevyspim. Stejně já tady už nikoho nezajímám. Zvedl jsem se z postele a otevřel si okno. Z kapsy u kalhot jsem si vytáhl krabičku cigaret a zapalovač. Jednu jsem si zapálil a vdechoval do sebe kouř. Byl to tak příjemnej pocit. Vydechl jsem kouř a podíval se před sebe. Na zahradě jsem viděl bílou postavu. Vypadala jako duch. Počkat vždyť ona vypadá úplně jako Rosie! Tak jo buď jsem se z toho všeho fakt zbláznil a mám halucinace a nebo se právě teď děje něco špatnýho. Mám takovej hodně blbej pocit jak kdyby se přišla rozloučit. Ale jak bych ji mohl vidět? A ještě u nás na zahradě! Vždyť to je blbost. Štípl jsem se do ruky jestli ještě pořád nespím ale nic to se mnou nedělalo. Zahleděl jsem se znovu na ní. Stála pořád na tom stejným místě v bílý noční nemocniční košili a bez bot. Lehce se na mě usmála.
"Sbohem Justine" uslyšel jsem jemným hlasem a pak mi zmizela přímo před očima. Jsem asi magor ale jestli tohle znamená, že umírá nebo nedej bože už umřela tak to nezvládnu. Hodil jsem na sebe triko a mikinu a ještě si zavázal boty a běžel jsem do nemocnice. Musím jí vidět, prostě musím. Tohle určitě něco znamenalo. Nestalo se to jen tak. I kdyby se mi to jen zdálo muselo to být nějaký znamení. Prostě muselo!!

Běžel jsem jak o život a i když jsem už nemohl, ještě jsem přidal. Možná, že už je pozdě, nevím. Vběhl jsem dovnitř a mířil si to přímo k recepci. Teď už tam nebyla naštěstí ta stará bába.
"Dobrý den, kde má pokoj Rosie Collins?" takhle lehký to asi nebude ale tak za zkoušku nic nedám.
"Tam vás teď nemůžu pustit" odpověděla a s lítostí v obličeji se na mě podívala. Doprdele proč ten smutnej obličej??! Kurva!
"A proč? Já ji musím vidět" řekl jsem a ona jen zakroutila hlavou.
"Teď to opravdu nejde, je u ní hodně doktorů, má nějaký komplikace" odpověděla mi.
"Jaký komplikace?" vyhrkl jsem.
"Na chvíli se jí zastavilo srdce. Zhruba před pár minutama a teď ji oživují" řekla a zase na mě hodila smutnej pohled.
"Prosím, musím za ní než bude pozdě. Prosím!!" z oka mi vytekla jedna slza a ta sestra se chvíli rozhodovala ale pak to zamítla.
"Běžte domů a přijďte zítra" dodala a odešla pryč. Jenomže zítra už může být pozdě. A taky, že asi bude když ji tam několik minut oživujou. Já říkal, že to loučení nebude jen tak. Prostě jsem tušil, že to bude v píči. Na stole si nechala nějaký seznam a jelikož tu teď nikdo nebyl, tak jsem se na něj podíval. Byli tam pacienti a čísla pokojů. Rychle jsem hledal její příjmení. Tady to je. Rosie Collins pokoj číslo 6. Rozběhl jsem se pryč, hledat jí.

Pokoj 2. 3, tady je 4. Tady to je. Pokoj 6. Otevřel jsem dveře a vlezl dovnitř. Stálo tam několik doktorů ale už nic nedělali.
"Co to má být? Okamžitě běžte!" křikl po mě jeden z nich ale já fakt neměl v plánu odcházet. Nechápavě jsem se na ně díval. Nikdo mi nic nechtěl říct ale bylo mi divný, že už se o nic nesnaží. Možná ji už oživili a nebo taky ta horší možnost. Nezvládla to.
"Nikam nepůjdu dokud mi neřeknete co se stalo" řekl jsem. No nebo vlastně jsem skoro křičel.
"Už je to v pořádku, můžete jít" odpověděl mi zase jiný doktor a usmál se na mě. Právě mi fakt spadl kámen ze srdce. Ufff. Sice jsem nechtěl odejít ale vím, že by mě tady s ní určitě nenechali takže jsem neměl na výběr. Hlavně, že zase žije.

Ráno mi přišla zpráva od Chrise.

Chris: Nezajdem ven?

Tady s tátou být nechci a vlastně bych neměl co dělat a tak jsem mu napsal že jo. Aspoň se trochu odreaguju. Teď už to vážně dost potřebuju. Odepsal jsem jen, že jo a šel se převlíct. Hodil jsem na sebe šedou vytahanou, dlouhou mikinu a pod to si dal světle modrý roztrhaný džíny. Sešel jsem schody do kuchyně a s nikým se snažil nenavazovat oční kontakt.
"Kam jdeš?" zeptal se mě otec.
"Ven s Chrisem" odpověděl jsem mu a vzal si do ruky rohlík.
"Přijď brzo, za dva dny jsou Vánoce chci abys tady s náma byl častějc aspoň přes svátky" dodal a pak už jen mávl rukou ať jdu. Byl o něco příjemnější díky Bethany, která seděla vedle něj. Měl jsem chuť mu říct ať si vylíže prdel ale to bych fakt už skončil pod zemí.

No řeknu to asi takhle. Nějak se to zvrtlo. Šel jsem ven když bylo 10 ráno a teď je 7 večer a rozhodně nemám v plánu se domů vracet. Nevím co myslel tím ať přijdu brzo ale tohle určitě ne. No prostě dostanu zase po hubě tak co. Chris sebou přitáhl i nějaký sračky a já jsem tak trochu mimo. Asi se chápem co jsem myslel těma sračkama. Prostě chlast ale to není všechno. Tak trošku i trávu. Já vím, neměl bych tohle dělat a taky jsem to neměl v plánu ale mám prostě až moc slabou vůli na to abych odmítl. Zhulil jsem se a ožral jak hovado a teď jsem úplně na sračky.
"Wes dělá party, půjdem ne?" zeptal se mě Chris a začal se děsně tlemit. Je asi ještě víc zhulenej než já. Už teď jsem věděl, že je to fakt děsně blbej nápad ale moje nálada mi nedovolovala říct ne. A tak jsem na to kývl.

Přišli jsme tam, ehm teda sotva jsme se tam doplazili a vešli dovnitř. Všude to už pěkně žilo. Všichni hulili a pili. Střední škola je fakt zlo. V tomhle jo. Pokud nejsi děvka, nehulíš, nekouříš nechlastáš, nelezeš pořád na nějaký akce a párty, nemáš velký kozy a prdel a nebo každej večer nespíš s jinou nebo jiným tak prostě nezapadáš. To ty jsi potom ta divná nebo divnej. Ty!! a ne ty ostatní ovce co jsou úplně stejně vypatlaný. Jo tohle je smutný ale je to tak. Jo, já jsem ta ovce bohužel taky, vím to.
Bože, co to ze mě teď leze za moudra?!

Chris mi kamsi zmizel s nějakou brunetou. Tak trošku mi připadalo, že to je ta Juliette od Rosie.. nevím, je mi to jedno.

"Ahoj brouku" přišla za mnou nějaká fakt zkurveně sexy blondýna. Musel jsem se kousnout do rtu z toho jak hot byla.
"Nezajdem nahoru do toho pokoje?" mrkla na mě a položila mi ruku na rameno. Kurva! Já tak strašně ale strašně moc nechci, jenomže tohle nejde. Jsem slabej, vím to. Možná, že kdybych se tak nezhulil a byl víc při smyslech tak bych odolal a nikam nešel. Ale takhle to bylo prostě v prdeli. Přikývl jsem a ona mě chytla za ruku a táhla nahoru.

Svalil jsem jí na postel a začal líbat. Ona mi začala sundávat mikinu a já jí rozepl šaty. Byla tak strašně sexy. Zůstala přede mnou stát jen ve spodním prádle a já měl už taky jen rifle a trenky. Lehl jsem si nad ní a začal jí líbat na krku. Rozepl jsem jí podprsenku, která letěla někam do hajzlu. Ani se přede mnou nestyděla. Nojo, typická školní děvka co dá každýmu. Svoje ruce přemístila k mým kalhotům, které rozepla. Já si je začal sundávat. Ona si sundala už i kalhotky. Sex jsem neměl fakt dlouho. Ale upřímně, ani mě to tak nevadilo. Začal jsem ji pusinkovat všude po těle a pak si chtěl sundat trenky. V tom mě ale hlavou probleskla myšlenka co to právě teď dělám. Úplně v klidu se tady chci vyspat s nějakou holkou, která ani nevím jak se jmenuje.
"Tak co zlato? Ukaž" řekla a chtěla mi sundat trenky ale já ji odstrčil. Ne! Nechci tohle udělat. Hlavně to nemůžu udělat.
"Promiň, nejde to" řekl jsem a začal si oblíkat rifle. Už jen to, že jsem řekl promiň je hodně. Nikdy předtím bych se neomluvil a prostě utekl.
"Jak že to nejde?" nechápavě se na mě podívala.
"Prostě to nejde" zakřičel jsem na ní a naposled se podíval na její sexy tělo. Hodil jsem na sebe mikinu a utíkal domů. Hmm 11 večer, tak to bude zajímavý...

Myslíte, že se Justin zachoval nakonec správně? :)