Donutila mě si sbalit věci a odletět už za dvě hodiny. Zaveze mě k Justinovi abych mu to řekla a pak pojedem na letiště. Musela jsem to udělat. Ona by mě nikdy nepochopila a nenechala být s ním. Nikdy bych jí nepřesvědčila o tom, že mě miluje a co pro mě znamená. Zničím náš vztah ale nemám na vybranou. Netuším jak mu to řeknu, protože až ho uvidím, tak se rozbrečím. Nachystala jsem si věci na cestu a oblíkla si jen nějaký obyčejný věci a ani se nemalovala. Bylo mi jedno jak vypadám. Bylo mi jedno úplně všechno. Vzala jsem batoh na záda a nastoupila si k ní do auta. Ona se rozjela a mířila za Justinem. Tohle nepůjde. Už teď zase brečím. Já ho nemůžu zničit ještě víc než už teď je. Já ho totálně dodělám tím co musím udělat. S tím já nedokážu žít.
Zastavila mi před jeho domem. Já se zhluboka nadechla a zazvonila. Hlavně nesmím brečet. Otevřel mi on. Nestačil se divit co tady dělám a chtěl mi dát pusu. Musela jsem uhnout. Máma se na nás kouká, musím to jen udělat a odejít. To je šílený prostě.
"Musím s tebou mluvit" řekla jsem a koukala se do země. Zavřel za sebou dveře a sedl si se mnou na schody. Celou tuhle situaci nechápal.
"Víš Justine, všechno co se mezi náma stalo byla jedna velká chyba. Nemůžu s tebou být" řekla jsem a zadržovala slzy. Nedívala jsem se mu do očí, protože by poznal jak hodně mě tohle ničí a nějak by mě přesvědčil abych s ním zůstala. To ale nešlo.
"Počkej Rosie... Já to nechápu. Co tím chceš říct?" zeptal se a já se soustředila jen na to, ať neřeknu nic debilního a prostě to ukončím.
"Že je mezi náma konec" v tenhle okamžik se mi do srdce zapíchlo milion nožů. Všechno ve mě se roztříštilo na nejmenší kousíčky a já to nevydržela a rozbrečela se.
"Tohle nemáš ze svý hlavy. To tě donutila udělat ona?!" ukázal na auto ve kterém na mě čekala máma. Přesně tohle neměl vědět. Že mě donutila ona. Měl si myslet, že za to můžu já.
"Ne, prostě to mezi náma skončilo. Už se se mnou nebav, nepiš mi a ani mi nevolej. Nech mě prostě být" dodala jsem a utekla pryč. Kdybych tam s ním zůstala dýl, zhroutila bych se.
"Jsi spokojená? Tohle jsi chtěla? Vidět mě takhle zničenou?" brečela jsem zase jako včera a viděla v zrcátku Justina a jak se mu pomalu zase víc vzdaluju.
"To ti teď tak připadá ale za pár let mi poděkuješ" odpověděla bezcitně a rozjela se ještě rychleji, asi aby mě to neuletělo. Proč pořád říká tohle? Nic novýho a lepšího nemá?
Na letišti jsem se s ní ani nerozloučila, jen popadla batoh a utekla jí pryč. Nastoupila jsem do letadla a dívala se z okýnka. Stačily mi čtyři dny s ním a zase jsem se cítila šťastná. Stačilo tak málo a já zase měla důvod se smát a žít. Ten důvod mi ale ona sebrala. S Lucasem jsem byla 5 měsíců a nic takovýho necítila. Můžete být s někým půl roku a necítit nic. Můžete být s někým pár dní a cítit všechno. Někdy čas prostě není úplně podstatný.
Přiletěla jsem tam a stopla si taxíka. Tak jo, je na čase přestat brečet a dělat, že se nic nestalo. Musím to udělat aspoň před Lucasem, protože z něj mám strach. Bojím se, že kdyby se dozvěděl, že jsem ho podvedla, že by mě zmlátil a vyhodil na ulici. A já vážně nemám kam jít. Nemám skoro ani na taxíka, natož na několik nocí v hotelu. A na ulici být vážně nemůžu. Justina jsem milovala a taky pořád miluju. Nikdy na něj nezapomenu ale tahle kapitola je uzavřená. On mě nesnáší za to co jsem mu provedla a tím to skončilo. Zabila jsem nás.
Lucas mi mile rád otevřel dveře a já vešla dovnitř.
"Vypadáš nějak divně, ty nejsi namalovaná? S makeupem vypadáš líp" řekl a zavřel za náma dveře. Hezký přivítání. A o tomhle mluvím. Copak je tohle láska? To, že se jednou nenamaluju a on mě za to hnedka uráží. To není láska. Nikdy mezi náma nebyla, já si to jen celý představovala. Nevěděla jsem co mu na to odpovědět. Byl tak falešnej. Říká se, že jednou poznáš kdo je pravý a kdo falešný. Myslím si, že já jsem to poznala právě teď.
"Jsem schopnej na všechny ty hádky zapomenout. Jsem schopnej ti odpustit to, že jsi mě lhala, byla jsi v LA s Bieberem a ani nevím co s ním dělala a nezajímá mě to, a jsem schopnej tě tady nechat pořád bydlet. Odpustím ti a můžeme být zase spolu ale tohle se už nikdy nesmí stát" řekl a mě se z toho chtělo spíš brečet. Bylo to tady jako ve vězení. Chtěla jsem utéct. Chtěla jsem pryč ale já tady s ním musela být. Musela jsem dělat, že je mezi náma všechno jako dřív.
"Dobře" falešně jsem se usmála a on mě políbil. Bylo to tak nechutný. Jeho rty byly nechutný. Nechápu jak jsem je mohla dřív líbat sama od sebe a chtěla jsem. Udělalo se mi špatně a tak jsem běžela na záchod. Vážně se mi z něj chce blejt. On je nechutnej. Celej tenhle vztah je debilní. Občas mi připadá Lucas jako úchyl. Prostě ty jeho kecy, to jak se ke mě chová, to jak na mě šahá. Nelíbí se mi to.
"Co jsi dělala s tím Bieberem?" přišel za mnou na záchod a byl celkem nasranej. A neříkal náhodou ještě před chvílí, že ho to nezajímá?! Místo toho aby se zeptal jestli jsem v pohodě jako to dělaj normální lidi, tak na mě byl hnusnej.
"Nic jen jsme spolu byli jednou venku" jemu jsem už lhát uměla, takže mi to uvěřil. Chytl mě za ruku a odtáhl do jeho ložnice.
"Už jsme spolu docela dlouho nespali" řekl a já málem omdlela. Já s ním spát nebudu. Nechci. Nechci s ním dělat nic, co se týká sexu. Od něj to bolí. A navíc já bych měla pocit, jakobych Justina podvedla.
"Dneska ne, jsem unavená" lehla jsem si do postele a šla prostě spát. Nečekala jsem na jeho odpověď. Byla mi ukradená. Slyšela jsem jak ještě odešel dolů a já tady zůstala sama. Díky bohu za to. Začínám z něj mít vážně dost velkej strach. Chová se zase nějak jinak a hodně divně. Mám pocit jakoby mě chtěl znásilnit když mu nedám dobrovolně.
Co tady vůbec dělám? Jestli mi něco udělá, tak za to může máma. Takhle dokonalej kluk nevypadá. Ten po vás nechce sex, jen jak se mu to zlíbí. Potřebuju Justina. Potřebuju ho obejmout, potřebuju ho políbit, potřebuju vidět prostě ty jeho upřímný oči, co mi řeknou úplně všechno. Ale já ho zničila a on mě teď nesnáší. Nedokážu žít s tím, že jsem mu ublížila. S tím, že jsem zničila Justina.
Pohled Justina
Nevěřím jí ani slovo. Tohle nenapadlo Rosie. To vymyslela její máma. Já vím, že to co mezi náma bylo, bylo opravdový. Nebyla to žádná chyba. Oba jsme to všechno co jsme udělali chtěli. Byli jsme spolu šťastný a nic nám nechybělo ale zase to skončilo. Vrátil jsem se zpátky domů a lehl si na postel. Tohle je definitivní konec. Rosie dostane Lucas a já? Já zase skončím sám. Co vlastně v životě mám? Koho v něm vlastně mám? A co mám vlastně rád? Tohle všechno pro mě znamenala ona. Ano je divný, že Justin Bieber, kluk bez citů, nějaký má ale já ji miloval. Vždycky to byla jen ona. Vždycky tady pro mě byla. Miluju jí. A za těchhle pár dní se mi to akorát potvrdilo. Kurva Rosie proč se to zase stalo?! Proč tady zase sedím jak troska a mám chuť něco rozmlátit? Všichni pořád říkají jak jsem jí ničil a ubližoval ale ona mi udělala to stejný. Utekla od tohohle problému a ani se ho nepokusila řešit. Chápu, že to po ní chtěla máma a vím jaká je ale všechno má i jiný řešení. Věřím tomu, že my dva bysme to spolu zvládli i když by to bylo hodně těžký.
No nic, řekl jsem, že o ní tentokrát budu bojovat. A já to myslel vážně. Vzal jsem do ruky to co jsem chtěl aby viděla už mnohem dřív. Bylo to něco ode mě. Jen pro ní. Ale já byl srab a nedokázal jí to ukázat. Nevím jestli to cokoliv změní ale nejspíš asi ani ne ale já potřebuju aby to viděla. Musím vědět, že jsem se o něco aspoň pokusil...
Připadal jsem si jako mrtvej. Jakobych se právě naposled nadechl a udělal poslední krok a pak to všechno skončilo. To co jsem si právě přál nebylo nic jinýho než tě zase slyšet ťukat na mý dveře a být s tebou. A když jsi se se mnou naposled rozloučila, zničilo mě to uvnitř ještě víc. Celou noc jsem proležel se slzami v očích, sám, už bez tebe po mém boku. Probudila si to nejlepší co ve mě bylo. Tu část, kterou jsem já nikdy neznal a ani neviděl. Ale když jsi mě milovala, tak proč jsi mě takhle opustila? Zůstaň se mnou prosím. Všechno co jsem kdy chtěl a potřeboval, bylo abych našel někoho jako jsi ty. A jsem si naprosto jistej, že nikoho takovýho v životě už nenajdu. Myslela sis, že jsi pro mě nic neznamenala a, že jsi pro mě byla jen jedna z milionu jako hvězdy co jsou na obloze ale tak to nebylo. Ty jsi pro mě byla jedna jediná. Nikdy bych si nemyslel, že kvůli nějaký holce budu takhle trpět. Ale ty jsi byla výjimečná.
Tak Justínek je hodně ublíženej a v prdeli to vypadá. Ale tak něco pro ní má. Napadá vás co to může být? <3
ČTEŠ
>do you remember?<
Fanfiction>Rosie je holka, co se jako malá musela přestěhovat s rodiči do Kanady. Musela opustit své přátele ale hlavně nejlepšího kamaráda Justina, se kterým trávila dřív všechen svůj čas. V Kanadě začala nový život a postupem času byla zase šťastná. Na Just...
