>do you remember?<

>11 (and your name?)<

"Zbláznila ses sakra?" zvýšil na mě ten chlap hlas a chytil se za rameno do, kterého jsem ho praštila. Byla to fakt rána. Nechápu co to do mě vjelo.
"Já se strašně omlouvám. Bolí vás to hodně?" podívala jsem se na něj ustaraně. Jen mírně kývl hlavou jakože ne a zase zavřel dveře.
"Kdo vlastně jste? Na druhou stranu se mě nemůžete divit když najdu u sebe doma cizího chlápka jen v peřině, že se leknu a udělám tohle" zavolala jsem na něj přes dveře.
"To je teď jedno. Musím jít" řekl a rychle odešel. Co tohle sakra bylo? Nechápu! No nevadí. Asi je to mámy přítel nebo se k nám přišel cizí chlápek prostě vyspat.

Právě stojím u skříně a vůbec nevím co si mám vzít na sebe. Volala jsem si s Willem a řekl mi, že bychom mohli zajít do kina. Popravdě se mi moc nechce ale stejně nemám co dělat.

Venku bylo poměrně teplo a proto jsem zvolila tohle. Přesunula jsem se k zrcadlu a ještě se trošku upravila.

S Willem jsme se pozdravili a vydali se ke kinu. Po cestě jsme si ještě zašli do obchodu. V kině mají to jídlo dost drahý a tak koupíme něco tady. Mám přeci batoh tak to tam nějak pronesem. Procházeli jsme různýma uličkama, když v tom k nám někdo přišel.
"Čauuuu kámo" řekl nějaký kluk a plácl Willa po zádech. Proboha to je Justin! To ne.
"No zdaaar" odpověděl mu Will. Já si ho musela celého prohlédnout. Koukala jsem na něj jak na zázrak. A on si toho samozřejmě všiml. Na tváři se mu hned objevil typický, klučičí úšklebek.
"Vím, že jsem hezkej ale nemusíš mě žrát pohledem. To je ta tvoje prcina Wille?" řekl Justin. To už si fakt dělá prdel ne? Prcina?!
"Tak hele ty blbečku, já nejsem žádná prcina a moc si nefandi. Pěknej fakt nejseš. Máš ksicht jak koní prdel" řekla jsem mu ale věděla jsem, že to není pravda. On je kurva hezkej. Ale to mu říct přeci nemůžu. Když jsem se na něj podívala, tak mi došlo, že tohle nebyl dobrej nápad. Propaloval mě pohledem. Potom mě pevně chytl za zápěstí, které mi opět asi rozdrtil.
"Chovej se ke mě slušně nebo tě ošukám tak, že budeš řvát".
Co má sakra pořád s tím sexem?!
"Justine tohle stačí" řekl mu Will dost naštvaně a snažil se ho ode mě odtáhnout. Naštěstí mě pustil a odešel. Já se hned chytla za mé zápěstí, protože to opravdu celkem bolelo.

"V pohodě?" zeptal se Will.
"Já nevim. Proč tohle dělá? To co mi řekl bylo docela nechutný"
"Je prostě takovej"

Kino bylo fakt super. Byli jsme na nějaký komedii a já se strašně smála. Will mě doprovodil i domů. On je prostě super kámoš. Zato Justin ne. Už na něj nechci myslet. Napustila jsem si horkou vanu a lehla si do ní. Stejně jsem o něm musela pořád přemýšlet. I když jsem nechtěla. Nedokážu si představit, že bych se s ním vyspala. Bylo by to jako mít sex s bráchou. Prostě fuj! Taky jsem myslela na to kdy mu řeknu, že jsem to já. On mě prostě vůbec nepoznal. Ale budu mu to říkat? Možná radši ne...

V deset večer jsem se přesunula do postele. S usnutím jsem problém neměla. Okamžitě jsem spala.

Cítila jsem jak na mě leží nějaký chlap. Chtěla jsem ho od sebe odstrčit ale byl moc silný. Strašně jsem křičela ale nikdo mě neslyšel. Začal mě líbat na krku a  mě z očí stékaly vodopády slz. Nevěděla jsem co dělat...

Vzbudila jsem se celá spocená. Okamžitě jsem si sedla. Rozdýchávala jsem to co se mi zdálo. Když jsem na to pomyslela, rozbrečela jsem se. Proč se mi tohle zdá teď tak často?!

Byla jsem vzhůru až do rána. Po tomhle snu nebo spíš noční můře jsem prostě nemohla usnout. Vstala jsem ale sotva jsem došla na záchod. Udělalo se mi strašně špatně a zamotala se mi hlava. Musela jsem se opřít o umyvadlo jinak bych spadla na zem. Po chvilce to přešlo. Pak jsem se na sebe podívala a málem to se mnou seklo po druhý. Vypadám jak kdybych nespala měsíc a moje oči jsou úplně napuchlý. Tohle musím nějak zamaskovat.

Po půl hodině práce s mým ksichtem jsem byla docela spokojená. Už se na mě dá aspoň koukat. Hlad jsem neměla a tak jsem se přesunula zpátky k sobě. Oblékla jsem si outfit co jsem měla včera v kině. Nechtělo se mi nic jiného vymýšlet.

Do školy jsem se dneska vydala strašně pozdě. Nestíhala jsem a tak jsem si do uší dala sluchátka a běžela ke škole. Světu přede mnou jsem moc pozornost nevěnovala. Moje hlava mi to nedovolovala. Myslela jen na ten sen.
"Pozor" uslyšela jsem něčí hlas. Dvě ruce mě chytly za ramena a odtáhly kousek dál od cesty po které jsem šla. Vyndala jsem si sluchátka z uší a podívala se na dotyčného.
"Musíš být opatrná, vždyť by tě srazil" řekl nějaký kluk. Kdybyste nevěděli o co jde tak mě málem srazil nějaký blbeček na skateboardu.
"Já vim. Děkuju za záchranu" usmála jsem se na něj.
"To nestojí za řeč. Mimochodem jsem Harvey" představil se mi.
"Já jsem Rosie"
"Pěkný jméno" řekl a podal mi ruku na uvítanou.

Vydala jsem se do školní budovy. Hned jako první jsem zamířila ke skříňce pro učebnice. Něco jsem z ní vytahovala když v tom se mi skříňka strašně rychle zabouchla. Nebo přesněji někdo ji zabouchl. A málem mi tam skřípl prsty.
"Zase ty? Co chceš?" zeptala jsem se ho hnusně.
"Jen, že máš v těch kraťasech dobrou prdel puso" řekl a udělal něco čím mě totálně zaskočil. On mě plácl po prdeli.
"Co si to dovoluješ? Tohle jsi už přehnal!"
"Nepřeháněj. Vždyť se nic nestalo. Máš jen prostě šukatelnou prdel" mrkl na mě. Jak mě může někdo tolik srát?!
"Na tohle nemám čas ani náladu" chystala jsem se k odchodu.
"Jo a jsem Justin" zakřičel na mě. To mě donutilo se otočit a jít k němu znovu trochu blíž.
"Jo, já vím" řekla jsem to strašně rychle. Ale byla to blbost.
"Jak to můžeš vědět?" zeptal se nechápavě. No super Rosie. To se ti zase povedlo.
"No dost se tady o tobě mluví" snažila jsem se z toho nějak vykroutit.
"Tak to mě těší" řekl zase egoisticky. Ale asi mě tu výmluvu uvěřil.
"To by nemělo. Sakra jak někdo může být takovej arogantní blbec?" teď už jsem opravdu chtěla odejít. Za chvíli začne hodina.

"A tvoje jméno?" on mi prostě nedá pokoj.
"Neřeknu ti ho, nemusí tě to zajímat" zakřičela jsem na něj a šla dál.
"Zjistím si to" zakřičel taky. Já se na něj otočila.
"To pochybuju" otočila jsem se zpátky a už opravdu vyrazila do třídy.