>do you remember?<

>33 (i found true love)<

Kylie mi rvala z hlavy asi všechny moje vlasy co jsem měla. Já ji dala pěstí do huby ale to ji nasralo ještě víc.
"Justine dělej sakra, pojď sem a zklidni si je" křičel na něj myslím, že Will ale mě to bylo jedno a Kylie jsem mlátila dál. Její hnusný, špičatý nehty se mi už zarývaly do kůže což mě začínalo celkem bolet. Justin k nám okamžitě přiběhl a začal nás od sebe odtahovat. Pak se mu to povedlo ale vypadal dost naštvaně.
"Všichni okamžitě běžte, je konec" zakřičel ale ostatní začali bučet. Asi se nikomu nikam nechtělo ale pak pochopili, že to myslí vážně. Začali se cpát do dveří a dům se najednou vyprázdnil. Zůstala jsem tam jen já a ta hnusná barbie.
"To platilo i pro tebe takže kurva táhni" zakřičel na Kylie a ta to nemohla pochopit. Pak si ale konečně nasraně odkráčela pryč.
"Jsi v pohodě?" zeptal se mě Justin ustaraně. Ano sice jsem byla trošku pomlácená ale teď už jsem byla v pohodě.
"Justine omlouvám se za to co jsem ti řekla předtím. Teď už vím, že se nic nestalo ale ona mi to prostě nakecala a já se strašně bála, že tě zase ztratím a..." nestihla jsem to dokončit, protože se mi zlomil hlas a Justin mě hned pevně objal.
"Pššt, to je v pohodě Rosie" řekl úplně klidně a hladil mě po vlasech. Potom se mnou šel k němu do pokoje kde mi půjčil svoje tričko, které jsem si oblékla. Lehla jsem si na jeho postel a přikryla se dekou kterou měl hozenou na zemi. On si sundal tričko a zůstal jen v teplákách. Když jsem viděla jeho tělo, myslela jsem si že omdlim. Lehl si vedle mě a rozsvítil jen lampičku, kterou měl na stolku vedle něj. Vzal do ruky peřinu a přikryl jí i mě.
"V tý dece by ti byla zima" usmál se na mě a pak zhasl už i tu lampičku. Najednou tu byla strašná tma ale to mi vůbec nevadilo. Justin si lehl na záda a já hned vedle něj na bok. Hlavu jsem si položila na jeho hrudník a rukou ho objala. Cítila jsem se najednou zase v bezpečí. Je mi s ním strašně dobře. Oči se mi začaly pomalu zavírat a pak jsem usla ani nevím jak.

Ráno mě vzbudilo šimrání po mém obočí. Bylo to strašně nepříjemný a tak mě to donutilo otevřít oči. Hned první co jsem spatřila byl Justin, který se mi smál. Zamračila jsem se na něj a začal se mi smát ještě víc.
"Co je k smíchu jako?" zeptala jsem se ho a dělala uraženou.
"Vypadala jsi vtipně" usmál se na mě a pak mě začal strašně lechtat. Jsem asi nejvíc lechtivej člověk na světě. Křičela jsem na něj ať toho už nechá ale on mě vůbec neposlouchal. Chvílema jsem si vážně myslela, že se počůrám. Stejně toho prostě nenechal. Asi až po několika sekundách těžkého přemlouvání mě pustil. Ležet se mi už nechtělo, navíc je dneska škola a tak jsem šla dolů na snídani. Bylo tady poměrně dost uklizeno. Nechápu kdy to stihl. Otevřela jsem lednici a chvíli do ní koukala. Pak jsem uslyšela kroky, které směřovaly ke mě.
"Jdeš si dát něco se mnou?" zeptala jsem se, protože jsem si myslela, že to je Justin. Omyl.
"Rosie?" zeptala se nechápavě nějaká žena. Já se hned otočila a vykulila oči když jsem tam viděla stát Pattie ještě v sukni a sáčku. Shiiit a to na sobě mám jen jeho tričko. Může tohle být ještě víc trapný než už to je sakra? Asi zrovna přišla z práce ale o tom by mi Justin něco řekl ne? Musel vědět, že přijde.
"Já jen... no...přišla jsem si pro sešit" řekla jsem koktavým hlasem. Vážně Rosie? Pro sešit? Jen v tričku? Nic horšího jsi už vymyslet nemohla? Pattie se na mě koukala jak na blázna. A já se jí ani trochu nedivím. Pusou naznačila jen takové to "aha" a radši odešla. Já se okamžitě rozešla taky a to zpátky nahoru k Jussovi.

Otevřela jsem dveře a plácla sebou na postel. Dlaněmi jsem si mnula obličej a jednou nahlas vzdychla. Justin se mi zase začal smát.
"Co blbneš?" řekl a šel si sednout ke mě.
"Potkala jsem dole tvoji mámu" řekla jsem a on se dost zarazil. Ano Justine taky jsem ji tam nečekala.
"Počkej cože?" zeptal se znova a byl dost mimo. Nevím jestli proto, že třeba neměla ještě přijet nebo protože, mě viděla takhle. Nevím.
"Bylo to strašně trapný, ani se neptej" řekla jsem a zvedla se do sedu.
"A co jsi jí řekla?" usmál se na mě.
"Že jsem si přišla pro sešit" když jsem tohle dořekla Justin se mi začal strašně smát. Nevydržela jsem to a přidala jsem se k němu. Hodil si přitom svoji ruku přes moje ramena a šepl mi do ucha "ty trdlo moje". Pak mi věnoval ještě jeden polibek.
"Co kdyby jsme dneska nikam nešli?" řekl najednou Juss. Je pravda, že se mě taky vůbec do školy nechce ale chodit tam musíme.
"Jussi to nejde" řekla jsem a pohladila ho po tváři. On mě chytl za pas a stáhl nás znovu na postel. Ležela jsem na něm a dívala se mu do očí. Škola počká, tohle ne...
"Fajn, přesvědčil jsi mě" mrkla jsem na něj a začali jsme se smát.

Válíme se u něj v posteli už skoro dvě hodiny. Dneska jsem vážně nějak líná a jediný co chci je on. Vždycky to byl on a taky vždycky bude. Najednou se rozrazily dveře. Nikdo ani nezaťukal. Do jeho pokoje přímo vlítla Pattie.
"Kurva mami" zakřičel na ní Justin a chytl mou hlavu, kterou si položil na rameno. Hladil mě po vlasech. Nechápu proč to dělá, asi abych se na tuhle trapnou situaci nemusela dívat.
"Neumíš ťukat fo hajzlu už?" křikl po ní znovu a já se tomu musela trošku zasmát.
"Nemáte být náhodou vy dva ve škole?" zeptala se ho a zkřížila ruce na prsou. Vypadala docela naštvaně.
"Ne nemáme a příště ťukej!" s těmito slovy jí vyhodil a ona naštvaně bouchla dveřmi. Tohle možná trochu přehnal. Chová se k ní fakt hrozně ale není to moje věc. Radši se o to zajímat nebudu.
"Takže teď nás viděla...no super" řekla jsem dost skleslým hlasem.
"No a?" odpověděl mi.
"Moje máma to bude do hodiny vědět. Přesně to jsem nechtěla" řekla jsem a sedla si. Tohle bude vážně průser. Totálně velkej. Jestli k tomu Pattie přidá ještě to, že se místo školy válíme u něj doma v posteli tak si už vážně můžu hledat hrob. Nevim jak na tohle bude mamka reagovat. Bojím se, že blbě a proto jsem ji to nechtěla říkat.
"Justine já se bojím...bojím se co mi na to máma řekne. Mám jí ráda a nechci se s ní hádat ale tebe miluju a chci být s tebou. Jen se bojím, že nám tohle neschválí" Justin se na mě okamžitě vrhl a pevně mě objal. Ach jak to jen dělá? Jeho objetí mě vždycky úplně uklidní a hlavně se potom cítím v bezpečí.
"Každý si může říkat co chce. Nám to může být úplně jedno. Důležitý je, že to takhle cítíme my a, že je nám spolu dobře. Nikdy bych tě už znovu neopustil a už vůbec ne kvůli někomu kdo nám do toho bude kecat" řekl a potom mi věnoval další polibek.

Celé dopoledne jsme jen leželi, líbali se, smáli se a dělali prostě všechno to co zamilovaní lidé dělají. Odpoledne jsme už vstali a zašli si na procházku do parku. Jelikož je začátek listopadu je už všude spoustu listí a všechno vypadá tak nádherně. Miluju podzim. Drželi jsme se za ruce a jen tak se procházeli. Tohle jsou ty okamžiky na, které nechcete nikdy zapomenout. Chcete si je pamatovat navždy. V mém životě jsem už pár kluků měla. Ať už kamarádů nebo něco víc. Ale teď jsem našla pravou lásku. Našla jsem ji v tobě...

Po trošku delší době další kapitola. I když to tak někdy nevypadá opravdu se snažím psát co nejvíc tak doufám, že se vám příběh stále líbí. Já se v něm teď nějak ztratila a blbě se mi pokračuje, protože jsem si to tam pár věcmi dost zkomplikovala tak snad to hodím zase do pořádku. No nic nebudu tady už nic vypisovat prostě a jednoduše se mějte krásně a zase někdy🖤