>do you remember?<

>29 (just go)<

Seděla jsem na něm a on mě držel za pas. Já mu prohravávala jeho dokonalé vlasy. Proč tohle vlastně dělá, když mě nemiluje? To si se mnou jenom hraje? Nejhorší je vědět, že pro něj to nic neznamená a pro mě úplně všechno.
"J-justine tohle nejde" vydala jsem ze sebe a on mě pustil. Sedla jsem si zpátky vedle něj a vydýchávala to co se právě stalo. On si otřel pusu a prohrábl si vlasy. Potom se na mě podíval.
"Co nejde?" zeptal se. To ze sebe dělá idiota nebo to vážně nepochopil?
"Všechno. Uvědomuješ si co se právě stalo? Vždyť ke mě ani nic necítíš, tak proč tohle děláš?" všechny otázky jsem ze sebe vyklopila. On jen nadzvedl ramena.
"Proč by si kamarádi nemohli dát pusu?" nechápavě se na mě podíval. Já se tomu musela fakt zasmát. Tak pusu jo?
"Justine tohle nebyla jen pusa" řekla jsem a tentokrát jsem se na něj nechápavě podívala já. On se nádherně usmál.
"A koho to zajímá..." řekl a znovu spojil naše rty. Absolutně jsem tohle nečekala a dost mě to zaskočilo. Nemohla jsem v tomhle pokračovat, měla jsem v hlavě strašnej zmatek. Znovu jsem se odtáhla a už to v sobě nemohla dusit. Rozbrečela jsem se a obličej si položila do dlaní. Jeho to asi dost zaskočilo. Nejdřív nevěděl co dělat ale pak mě hladil po zádech a strašně smutně se na mě koukal.
"Nemůžu v tom pokračovat když vím, že pro tebe to nic neznamená" řekla jsem se vzlyky a brečela dál.
"To nemůžeš vědět..." najednou někdo zaťukal a Justin to ani nedořekl. Já si rychle utřela oči a pak někdo otevřel.
"Nechci vás rušit ale měli bysme jít" řekla Pattie a Justin se zvedl z postele. Šel směrem k ní ale ještě se na mě otočil. Jenomže v jeho obličeji nebyla žádná emoce. Nebylo tam nic. Já se vydala do koupelny rychle osprchovat a pak jsem šla spát.

Vzbudila jsem se ani nevím v kolik. Vím jen, že už bylo světlo. Stejně je sobota takže je úplně jedno v kolik vstanu. I když se mi fakt nechtělo natáhla jsem ruku pro mobil, který ležel na zemi vedle postele a podívala se na čas. Bylo něco málo po půl jedenáctý. Fajn asi je čas vstát. Byla mě docela zima tak jsem na sebe ještě hodila mikinu a vydala se dolů. Slyšela jsem odtamtud nějaký křik, smích a dupaní. To bude asi Ell. Sešla jsem schody a vyskytl se mi pohled na tohle!

(dělejme, že je ta holka větší, díky)
Justin ležel na koberci a hned u něj seděla Ell. Asi si spolu hráli ale já nechápala proč. Když si mě Justin všiml, docela ztuhl ale pak šel za mnou.
"Co tady děláš?" zeptala jsem se ho docela hnusně ale vážně na něj nemám po tom včerejšku náladu.
"Přišel jsem za tebou" usmál se a chtěl mě obejmout ale já uhla. Docela ho to zarazilo ale tak nemá se čemu divit. Pak jen vzdychl a soucitně se na mě podíval.
"Jen chci abys věděla, že to pro mě něco znamenalo. Nevím co přesně k tobě cítím ale vím, že mi tohle není ukradený Rosie" položil mě ruku na rameno a byli jsme u sebe fakt blízko. Opět jsem se utápěla v jeho očích. To co řekl bylo hezký. Musela jsem ho obejmout. Prostě musela. Vím, že jsem blbá a asi na to doplatím ale já ho potřebuju.
"Nepůjdeme k nám? Máma není do večera doma" usmál se na mě. Nemohla jsem nesouhlasit a tak jsem se šla převléct a vydali jsme se k němu.

Cesta k němu trvá jen pár minut což je fajn. Když jsme šli, panovalo mezi náma ale takový divný ticho. Pak Justin ale něco udělal a já tím začala konverzaci. Zapálil si. Fajn jako ať si každý dělá co chce ale tohle je hnusný.
"Nekuř" šťouchla jsem do něj a ještě se na něj zamračila.
"Můžu si dělat co chci" uchechtl se a popotáhl si z cigarety.
"To jako proč?" řekla jsem s naštváním v hlase. Opravdu mě štve když někdo kouří ale ještě víc když někdo na kom mi záleží. Ano chápu, že to z něj asi dělá takovýho většího fuckboye kterým chce být ale nejradši bych ho i tak nakopala do prdele.
"Proč?! Protože, jsem Justin Bieber a ten si může dělat co chce a kdy chce" řekl to arogantně a ještě na mě mrkl. Přísahám, že jsem měla strašnou chuť se otočit a jít zpátky. Jak se to zase chová? Proč jsem s ním vůbec šla?!
"Ach tak to promiň, já zapomněla... Ty mě vlastně můžeš i využívat a hrát si se mnou že?" řekla jsem ale on se zastavil a taky hodně zarazil. Odhodil cigaretu a podíval se na mě.
"To není pravda..." řekl a vytáhl si další.
"Ale je. Přesně tohle totiž děláš a já už toho mám dost. Musíš přeci vědět co chceš sakra" skoro jsem na něj křičela, protože mě to mrzelo.
"Chci tebe" usmál se a přiblížil se ke mě. Spojil naše rty a začal mě líbat. Cítila jsem z něj kouř což se mi úplně nelíbilo ale jeho rty miluju i tak. Když jsme se odtáhli, ještě mě objal.
"Myslíš to vážně?" musela jsem se ujistit jestli si ze mě zase nedělá srandu. Ale i když mě to potvrdí tak jemu nemůže člověk stoprocentně věřit.
"Já nevím" řekl a sklopil hlavu. Tak tohle mě hodně zabolelo. Nečekala bych, že tohle řekne.
"Já nevím Rosie. Asi ti nemůžu dát tu lásku co bys chtěla. Prostě nemůžu..." řekl a já tady s ním nechtěla být už ani minutu. Zase jsem mu na to skočila. Jsem jen další holka co se libala s Bieberem. Další kráva který skoro vlezl do postele. Bude to hodně bolet ale aspoň budu mít už klid. Lepší je zapomenout než se pořád takhle trápit. A jak vidím tak s ním nebudu šťastná nikdy. I když ho tak strašně miluju...

"Rosie? Rosie?!" vykřikla na mě Ell když mě vběhla do pokoje. Zrovna jsem ležela na posteli a probírala celou tuhle situaci s Amy.
"Ano?" zeptala jsem se jí a usmála se.
"To byl tvůj kluk?" zeptala se a začala se u toho strašně culit. Byla moc roztomilá. No Ell kéž by.
"Ne to je jen kamarád. Asi..." ten konec už jsem spíš zašeptala, protože to ani nemělo být slyšet. Ona jen kývla a zase odběhla pryč. Amy mi už ani nějak neodepisovala a tak jsem si šla napustit vanu. Zapálila jsem si tam svíčku a přinesla si i čaj. Jen tak jsem si relaxovala a zároveň se dívala z okna na ten nádherný podzim. Všude samé barevné listy. Tohle já prostě miluju. Byl už večer nebo přesněji něco málo okolo 7 takže venku už byla tma. Ale i tak to lampy všechno krásně osvítily. Vzala jsem si do ruky mobil a zase zkoukla instagram. Našla jsem tam tohle.

Na jednu stranu jsem už nemohla pochopit co ten kripl dělá a, že už ani neví jak víc se předvádět ale na druhou stranu mi ho bylo líto. Ano bylo. Nevím proč, nevím proč tohle dělá ale bude za tím asi něco víc. Po pár minutách jsem z vany vylezla, usušila se a hodila na sebe ještě teplý župan. Zamířila jsem do obýváku kde byla mamka i s Ell. Sedla jsem si vedle nich a začala sledovat televizi.
"Rosie bude ti vadit kdyby jsi tady zůstala tři týdny sama?" zeptala se mě mamka a já to celý nějak nepochopila. Proto jsem se na ni nechápavě podívala a ona pokračovala.
"No mám něco jako služební cestu a musím odjet. Ell bych asi vzala sebou, protože ji tady nechci úplně nechávat. Ne, že bych ti nevěřila ale budu víc v klidu" řekla a usmála se na mě. Pokud chce tak ať si jede. Nebudu ji stát v cestě, navíc je mi 16. Zvládnu to tady.
"V pohodě, klidně jeď mami" úsměv jsem ji oplatila a ji se rozzářily oči.
"Jsi nejlepší" řekla a dala mi rychlou pusu na čelo.

Já se zhruba v 10 vydala do postele. Byla jsem straně ospalá, že když jsem si lehla, moje oči se hned zavřeli. No a zítra už máme neděli. Jeej...

Tahle je trošku nudnější ale někdy to přijít muselo. Příští bude lepší, slibuju🖤