O týden a pár dní později
Další týden je za mnou a za pár dní jsou Vánoce. Přesněji za 6 dní. Dneska je středa a naposled jdeme do školy v pátek. Potom nás čekají dlouhé dva týdny prázdnin na což se strašně moc těším. Asi nejvíc na světě. Tahle škola už mě fakt dost nudí a hlavně štve a prostě chce to už nějakou tu pauzu.
"Neměla bys už vstávat, místo toho čumění do stropu?" řekne mi rozespale Amy a mě dojde, že má pravdu. Rychle se podívám na mobil a zjistím, že nestíhám. Ano, ano už zase. Přesunu se do koupelny, rychlostí blesku si vyčistím zuby a takový ty blbosti. Potom se namaluju, a učešu si vlasy. Ze skříně vytáhnu to první co vidím, což je tohle.Je to takový barevně nudný ale nemám čas prostě. Navíc kdyby byl venku sníh tak se mi to k němu aspoň hodí ale tenhle rok opět nic. Vylítnu z domu a upaluju do školy. I když v těch botách se běhá fakt hodně blbě.
Přijdu do školy, hodím si kabát do skříňky a jdu ke třídě. Až teď mi dojde, že se dneska už neučíme. Supeeer!! V pátek máme nějakou vánoční besídku ale né jen s naší třídou. Celá škola dohromady. Aspoň budu s Jussem.
"Pojďte za mnou, budeme píct cukroví" řekne učitelka, která právě přijde do třídy. Odvede nás do jídelny a já se i docela těším. Jak víte ráda peču. A cukroví ještě radši. Všechno tak hezky vánočně voní a prostě je to krásný. Dojdeme tam a každý se rozmístíme k jednomu stolu. Začnu si dělat culík a u toho pozoruju jak přicházejí i ostatní z jiných tříd. Otočím se k oknu a všimnu si, že sněží. To mi na tváři vykouzlí úsměv. Docela se leknu, protože mě někdo najednou zezadu obejme. Otočím se na něj a uvidím Justina. Jako bylo jasný, že to je on ale chtěla jsem si to radši ověřit. Objetí mu oplatím a on mi dá pusu do vlasů.
"Hele vy hrdličky, přestaňte s tím nebo z vás dostanu cukrovku a ty mi radši vrať ty cíga Jussátore" řekne ten jeho kamarád Chris a uchechtne se. Justin mě jednou rukou pustí a začne něco hledat v kapse. Pak vytáhne tu krabičku, dá jí Chrisovi a ten spokojeně odejde.
"Po škole jdem do kina. Jste zvaný taky a to oba dva tak ne, že se na mě vyserete" zakřičí na nás ještě Chris a pak se nám ztrátí někde v davu.
"Tak se rozdělte do dvojic zatím" křikne po nás učitelka.
"Budeš se mnou viď?" šeptne mi Justin do ucha a já z toho dostanu husinu. Má nade mnou strašnou moc.
"To si budu muset ještě rozmyslet" rozhodnu se ho trošku provokovat. Nechci mu dělat všechno tak jednoduchý. Ať se taky trošku snaží chlapec.
"Nezahrávej si se mnou" hodí na mě ten svůj úšklebek a flirtovně na mě mrkne. Ha tak tímhle mě nedostane.
"Tímhle mě nepřesvědčíš brouku" začnu si hrát na zlobivou holku, pošlu mu vzdušnou pusu a trochu si poodejdu.
"Rosie... No tak víš, že neumím píct, musím být s tebou" chytne mě za ruku a vystrašeně se na mě dívá. Musím se zasmát tomu jak je nervózní.
"Vždyť víš, že bych s tebou byla i tak" dám mu rychlou pusu a pak si jdu pro nějakej váleček.Zrovna valíme těsto, nebo spíš já. Justin si spokojeně sedí a pozoruje mě. Pak ke mě přijde a kousek syrového těsta si strčí do pusy.
"Heeej neujídej a radši mi pomoz" řeknu mu a zasměju se.
"Pamatuješ si jak jsme jako malý dělali rodičům jídlo na ten piknik?" zeptá se mě a já vybouchnu smíchy. Jo až moc dobře Jussi.
"Na tohle se nedá zapomenout" odpovím a on mě pohladí po vlasech. Vezme do ruky vykrajovátka na perníčky a zaboří je do těsta. Pak to z nich chce vyndat ale všechno mu tam zůstane a ještě se to zničí.
"Jak vidím, jsi fakt šikovnej" uchechtnu se a on na mě hodí vražednej pohled.
"Netlem se mi, já říkal, že neumím píct" odpoví a pak už to radši nechá.
ČTEŠ
>do you remember?<
Fiksi Penggemar>Rosie je holka, co se jako malá musela přestěhovat s rodiči do Kanady. Musela opustit své přátele ale hlavně nejlepšího kamaráda Justina, se kterým trávila dřív všechen svůj čas. V Kanadě začala nový život a postupem času byla zase šťastná. Na Just...